Na zatmění Měsíce se chystají i na hvězdárně v Ondřejově u Mnichovic. Nejznámější observatoř v kraji nabízí pozorování zastíněné luny zdarma. Podmínkou je nicméně jasné počasí.
„Bude to doslova třešnička na dortu. Popularizaci se věnujeme hodně, lidé k nám mohou v několika termínech dorazit i na běžnou prohlídku hvězdárny,“ říká tiskový tajemník Astronomického ústavu Akademie věd České republiky Pavel Suchan.
Do vesmíru lze ve středních Čechách nahlížet na sedmi místech.
Pokud dorazí za dne, nabízí jim v Ondřejově projekci pohledu na Slunce. Výhodou je, že průvodce ukáže všem přítomným, co lze na Slunci vidět.
„Večerní pozorování je u nás výjimečné, většinou ho děláme, jen pokud jde o mimořádné úkazy, jako je právě zatmění, a při dnech otevřených dveří,“ upozorňuje Pavel Suchan. Zároveň podotýká, že návštěvníci nemohou nahlédnout do vesmíru tím největším tamním dalekohledem. Je to totiž čistě vědecký přístroj, který nemá okulár.
„Dokáže zobrazit plamen svíčky na vzdálenost dvacet tisíc kilometrů. Návštěvníkům je určen jiný přístroj, který umožňuje pohled na hvězdy ve vzdálenostech stovek světelných let. Ale také třeba na galaxii v Andromedě, což je 2,5 milionu světelných let,“ konstatuje mluvčí hvězdárny.
Meteorit Příbram
Ondřejovská hvězdárna funguje pod hlavičkou Astronomického ústavu AV ČR. Je tak především odborným pracovištěm. Jejich patrně největší zářez do vědeckého světa je svým pojmenováním spjatý se středočeským prostorem. Jde o pozorování takzvaného meteoritu Příbram, který nad Československem proletěl 7. dubna 1959.
Z programu středočeských hvězdárenHvězdárna ve Vlašimi přelom července a srpna – Noc s Perseidami 22. září – Evropská noc vědců, hostem bude fyzik a klimatolog Michal Žák, který bude přednášet o extrémech v počasí Hvězdárna Ondřejov 27. července – pozorování zatmění Měsíce 15. září – Po stopách kocoura Mikeše – turistický pochod se zastávkou na ondřejovské hvězdárně 5. října – Evropská noc vědců, vstup zdarma Hvězdárna Žebrák 13. července, 21.00 – promítání snímku Ikarie XB1 pod širým nebem, vstupné dobrovolné 27. července – pozorování zatmění Měsíce 12. až 13. srpna – piknik, grilování, promítání a pozorování Perseid 24. srpna – vzpomínkový večer se spisovatelem Otomarem Dvořákem Městská hvězdárna ve Slaném stálá výstava minerálů a drahých kamenů expozice věnovaná přehledu astronomie, historii a astronomickým přístrojům v přízemí budovy |
Díky pozorování z Ondřejova byla určena jeho dráha a rovněž místo dopadu. Šlo dokonce o první meteorit na světě, který byl nalezen na základě fotografií při průletu atmosférou.
Kromě Ondřejova je ve Středočeském kraji dalších šest zařízení, která nabízejí pohled na mimozemské dění. A jak upozorňuje Pavel Suchan, v případě takzvaných „lidových“ hvězdáren je mnohem více prostoru pro veřejnost.
Jednu takovou naleznou zájemci kousek na jihozápad ve městě proslaveném výrobou nožů a donedávna také sýrů. Lidová hvězdárna Josefa Sadila Sedlčany byla zkolaudována 22. listopadu 1961 na Cihelném vrchu. K pozorování zve každý pátek, v létě od 21 hodin. „Dohlédneme docela daleko, neboť máme k dispozici poměrně kvalitní čočkový dalekohled. Pozorujeme běžně mlhoviny, galaxie, samozřejmě planety a Měsíc,“ říká správce hvězdárny František Lomoz.
Ideální počet návštěvníků je dvacet, v takovém případě se pohodlně vystřídají u dalekohledu. „A když byla řeč o Měsíci, ten mají nejradši děti. Jeho červencové zatmění budeme určitě sledovat. Dospělé, kteří se pídí po větších zajímavostech, většinou vypravíme dál do vesmíru,“ konstatuje František Lomoz.
V Žebráku se bude stavět
Observatoř se stříbrnou kopulí se tyčí také nad městem Žebrák, a to od poloviny 50. let minulého století. Dlouhý čas ale nebyla využívaná. Díky aktivitě Sdružení Hvězdárna Žebrák se o půlstoletí později podařilo vrátit budově původní funkci. Lidé sem mohou dorazit nejen na pozorování hvězdné oblohy, ale také na přednášky či promítání. Velký prostor věnují tamní provozovatelé také nejmladším zájemcům o dění mimo planetu Zemi.
„V kopuli o průměru 5,5 metru se ukrývá dalekohled typu Newton o průměru objektivu 35,8 centimetru a ohniskové vzdálenosti 2 136 milimetrů. K dispozici je i několik přenosných přístrojů včetně dalekohledu Meade s automatickým naváděním,“ představuje technické vybavení jednatel zmiňovaného sdružení Vladislav Slezák.
Už několik let s kolegy a ve spolupráci s žebráckou radnicí plánují rozšíření. Do konce června by měli dostat stavební povolení. „V nové budově bude i přednáškový a promítací sál. Stavba by měla vyjít na šest milionů korun, a když připočteme vybavení, měli bychom se vejít do deseti milionů,“ líčí detaily Slezák. Během stavby ale bude nadále v provozu stará budova, protože nová se bude stavět v sousedství.
Pokud je dobré počasí, pozorování hvězd pořádají nad Žebrákem každý první čtvrtek v měsíci. Na letošní prázdniny tu plánují jednu novinku. „Jde o letní kino, v polovině července budeme historickou promítačkou uvádět slavný československý vědecko-fantastický film Ikarie XB1. Diváci si snímek užijí pod širým nebem na prostranství u hvězdárny,“ zve na výjimečnou podívanou Slezák. A na konci srpna dorazí autor regionální literatury Otomar Dvořák, který je potomkem stavitelů Hvězdárny Žebrák. Při vzpomínkové akci představí unikátní fotografie z doby vzniku observatoře.
Za hvězdami do školy
To v Mladé Boleslavi mohou zájemci o vzdálené horizonty využít nejmladší zařízení svého druhu v kraji. Tamní hvězdárna byla poprvé otevřena současně se základní školou Pastelka na podzim 1995. „Naším hlavním posláním je za jasného počasí zprostředkovat návštěvníkům přímý pohled do hlubin vesmíru. K tomu využijeme nové a výkonné dalekohledy s moderní kvalitní optikou, které jsme nainstalovali v červnu 2015 u příležitosti dvacátých narozenin,“ informují provozovatelé na webových stránkách, kde se lidé dozvědí, kdy mohou dorazit a pokochat se pohledem na nebe.
Kopule s průměrem šest metrů se nachází na proskleném tubusu ve výšce 25 metrů nad zemí. Je součástí školní budovy, která byla architektem Jiřím Štěrbou koncipována jako pyramida poznání. O letních prázdninách ale mají na tamní hvězdárně zavřeno. Věnují se totiž servisu a údržbě techniky.
Další vesmírná pozorovatelna leží téměř v sousedství. Je sice služebně starší – byla postavena v roce 1980, ale vzhledem k pozdější rekonstrukci začala v současné podobě fungovat ještě o rok později než mladoboleslavská pozorovatelna. Nachází se poblíž Benátek nad Jizerou, a pokud je nad hlavami relativně čisto a pozorovací podmínky jsou dobré, v létě umožňují zájemcům pohled na hvězdy každou sobotu.
Od roku 2006 je členem sdružení hvězdáren a planetárií Městská hvězdárna ve Slaném. A nebeské dálavy je možné každý pátek vidět také ze zařízení ve Vlašimi.
