Nové potrubí bude na vodovodní soustavu připojeno za čtrnáct měsíců. Odběratelé prý tento krok nijak nepoznají. Druhá shybka pod Vltavou u Kralup má už modernizaci za sebou.
Pitnou vodou zásobují Labe
Shybka u Obříství nahradí původní dvě roury. Jedna z nich už je kvůli havarijnímu stavu mimo provoz. Z druhé, kterou protéká každý den 30 milionů litrů, uniká část vody do řeky. A to samozřejmě není pro vodárny ekonomické.
„Skoro se to bojím říct, ale kdyby jsme novou shybku neudělali, hrozilo by, že staré potrubí nevydrží a dvě stě tisíc lidí z Kladenska a Mělnicka se ocitne na suchu. Jejich zásobování přistavenými cisternami by bylo prakticky nemožné,“ uvedl ředitel vodohospodářské společnosti Vodárny Kladno-Mělník (VKM) Josef Živnůstek. Investicí za téměř 100 milionů korun chtějí vodárny tuto hrozbu odvrátit. Polovinu nákladů pokryje dotace ministerstva zemědělství.
Shybka u Obříství
|
Stavebníci nastoupili na břehy řeky před měsícem. „Nyní hloubí jámu na pravém břehu a pokračují přípravy hloubení jámy na levém. Museli jsme nejprve obě vytyčit po jejich obvodu ocelovými pažnicemi zaraženými téměř patnáct metrů do země. To bylo velmi hlučné a vyvolalo to nevoli místních obyvatel. Proto jsme se snažili práce časově co nejvíce omezit a neprováděli jsme je o víkendech,“ poznamenal ředitel.
Podle starostky Obříství Jitky Zimové (Sdružení nezávislých kandidátů Obříství) bylo jednání se stavební firmou po stížnostech vstřícné. „Okolí se otřásalo v základech. Lidé ale chápou, že je nutné nové potrubí položit. Jsme obcí, která je z něj také zásobena pitnou vodou. Staré roury už opravit nelze. A kdyby k výměně nedošlo, mohli bychom se v budoucnu ocitnout ve velmi složité situaci,“ řekla MF DNES starostka.
Až budou obě jámy vyhloubené, přijde ten správný čas pro ražbu speciálním strojem pod dnem řeky. Provedena bude hornickou metodou mikrotuneláže, tedy podobně jako vznikají tunely metra. Stroj každý den urazí asi dvoumetrovou vzdálenost.
„Každá z rour bude mít délku 141,5 metru a průměr 800 milimetrů. Jedna z nich bude fungovat jako záložní. Jedná se o velmi drahou a stavebně náročnou akci. Podobná se v Česku v posledních dvaceti letech neuskutečnila. Shybka by měla vydržet příštích sto let, proto je pro případ mimořádných událostí potrubí zdvojené,“ popsal další kroky Josef Živnůstek.
Potřebují více vody z Prahy
Původní dosluhující shybka pod Labem byla stavěna jiným způsobem, takzvaným rýhováním. Ve dně řek byla vyhloubena rýha, do které bylo potrubí položeno. Bylo tak v podstatě na dně Labe. Metoda mikrotuneláže v několikametrové hloubce pod dnem je šetrnější k životnímu prostředí a také bezpečnější vzhledem k lodní dopravě. Nehrozí totiž, že plavidla potrubí poničí, což by se mohlo stát, kdyby bylo v řece málo vody.
Shybka u Obříství je součástí vodárenské soustavy nazývané KSKM. Název je odvozen od měst, kam směřuje pitná vodou z podzemních zdrojů v Mělnické Vrutici. Jedná se o Kladno, Slaný, Kralupy nad Vltavou a Mělník. „Mezi další naše zdroje patří prameny v okolí Liběchova na Mělnicku a vodní nádrž Klíčava na Rakovnicku. Pomalu ale přestávají stačit. Proto je ještě doplňujeme vodou z pražské vodohospodářské soustavy. Propojení s ní chystáme posílit,“ dodal ředitel VKM.