Na každý spoj nastupuje minimálně desítka pasažérů, ve špičkách se tak děje každých deset minut. U Klínce v okrese Praha-západ autobus staví přímo vedle dvou pruhů dálnice D4. Jakmile vyrazí dál, míjejí ho auta vysokou rychlostí.
Resort dopravy avizuje, že zastávky na trase někdejší rychlostní silnice zruší, a to zhruba v roce 2025. Zdánlivě vzdálené řešení však budí emoce mezi obyvateli okolí Strakonické už nyní.
„Pro nás je zastávka strašně důležitá. Intenzivně proto jednáme jak s ministerstvem, tak s Ředitelstvím silnic a dálnic (ŘSD),“ říká starostka Klínce Markéta Polívková.
Uličkami projedou jen těžko
Zálivy se zastávkami autobusů jsou pozůstatkem z doby, kdy nynější dálnice D4 byla „pouze“ rychlostní silnicí (ke změně došlo od 1. ledna 2016 – pozn. red). Na dálnici ovšem nemají co dělat, navíc jim často chybějí dostatečně dlouhé připojovací pruhy. Především z bezpečnostních důvodů proto ministerstvo dopravy zachování zastávek na dálnici D4 odmítá.
„Chystáme takové řešení přestavby D4, které znamená, že výhledově budou zastávky přesunuty mimo dálnici,“ potvrzuje mluvčí ministerstva dopravy Tomáš Lukašík s tím, že zároveň dojde k přeorganizování linek Pražské integrované dopravy (PID).
Pro zmiňovaný Klínec jsou ve hře dvě možnosti. V prvním případě by zastávka zůstala, ovšem musel by se vybudovat nový bezpečný odstavný pruh dál od dálnice, do něhož by autobus zajížděl. Druhá varianta počítá se zrušením zastávky. Autobusy by pak jezdily přes obce.
„Jenže u nás a třeba v místní části Líšnice máme úzké uličky. Bylo by to nebezpečné, navíc krajské silnice nejsou v nejlepším stavu,“ reaguje starostka Polívková.
Do doby, než se situace vyřeší, vedení obce opakovaně žádalo o snížení rychlosti v daném úseku D4. Omezení by podle starostky přineslo nejen větší bezpečnost.
„Trpíme také hlukem z provozu na dálnici. Neumím vyhodnotit, jaký limit by pomohl, ale zřejmě něco mezi devadesátkou a stodesítkou,“ míní Markéta Polívková.
Ministerstvo dopravy je prý svolné o dočasných opatřeních jednat. „Ať už jde o snížení maximální povolené rychlosti v celém úseku, nebo jen kolem zastávek. Úpravu by ale muselo doprovázet automatické úsekové měření, jinak od ní nelze očekávat výrazný efekt. Řešením se na podnět obcí Mníšecka zabýváme,“ tvrdí mluvčí resortu.
Stejný problém řeší také v nedalekém Mníšku pod Brdy, i tady by chtěli, aby auta jezdila kolem zastávky směrem na jih pomaleji. Případné zrušení zastávky by ale pro ně bylo obrovskou komplikací.
„Dvě desítky dětí, které za necovidové situace dojíždějí do škol do Příbrami, by se tam neměly jak dostat. Zrušením zastávky bychom totiž přišli o spoj 393, který z dálnice nesjíždí do města,“ říká mníšecká starostka Magdalena Davis.
„Školáci by museli jet zastávkovým spojem na Dobříš a tam přestupovat na ‚rychlík‘. Cesta by se jim z nějakých 35 minut protáhla na hodinu. Do Příbrami navíc jezdí místní lidé do nemocnice,“ dodává Davis.
Dostavba čeká na vítěze soutěže
Relativně optimisticky naopak vyhlížejí změny jižněji, u obce Dubenec na Příbramsku. Zastávku tam mají z křižovatky Skalka přesouvat jen o desítky metrů ke kruhovému objezdu mimo dálnici.
„V žádném případě bychom o ni nechtěli přijít, i když je od obce kilometr, lidé ji hojně využívají,“ konstatuje dubenecká starostka Petra Neubergová. Dubeneckým před několika lety ulevilo od rušné autostrády dokončení více než pětikilometrového obchvatu obce.
Stejné změny by se měly brzy dočkat i další sídla na trase směrem na Písek. Dostavba zhruba 32 chybějících kilometrů by mohla začít už napřesrok. Stavět má soukromý investor prostřednictvím takzvaného PPP projektu.
Ve finále soutěže jsou nyní dvě zahraniční konsorcia. Vítěz dálnici nejen postaví, ale bude ji čtvrt století provozovat. Stát mu bude ročně platit 900 milionů korun. Poté si dálnici převezme. „Probíhá posouzení obsahu nabídek. Rozhodnutí předpokládáme v horizontu několika týdnů,“ říká Tomáš Lukašík.
