Metropole zřejmě začne stavět nové městské byty. V listopadu byl totiž schválen Strategický plán Prahy, podle něhož by mělo hlavní město do roku 2030 rozvíjet dostupné bydlení pro seniory, sociálně slabé či mladé rodiny s dětmi.
Navíc sociální byty bude vyžadovat i připravovaný zákon o sociálním bydlení, který může v celém Česku vytvořit poptávku až po 600 tisících sociálních bytech.
„Je nutné vytvořit podmínky pro dostupné bydlení všem skupinám obyvatel a pomáhat sociálně či generačně ohroženým skupinám obyvatelstva získat dostupné a udržitelné bydlení,“ píše se v dokumentu. Jenže kvůli rozsáhlé privatizaci bytů městských částí i magistrátu nemá Praha dostatek vlastních bytů, do kterých by mohla v budoucnu sociálně slabé umisťovat.
Z toho důvodu funguje na magistrátu Fond rozvoje sociálního bydlení, do kterého by měly jít veškeré finance získané z prodeje obsazených bytů a z hospodářské činnosti města.
V rámci fondu začala zhruba před měsícem pracovat také speciální komise, která podle ceny, lokality nebo například demografie v okolí vybere pozemky vhodné k výstavbě nových bytů pro sociální bydlení. Na základě jejího doporučení by pak měli radní rozhodnout, kde se začne skutečně stavět.
Nejasnosti se zákonem
Pokud bude schválen zákon o sociálním bydlení, který připravuje ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD), pocítily by ho především městské části, ne magistrát. Zákon jim má totiž nařizovat, kolik sociálních bytů mají mít k dispozici.
Zatím však stále není jisté, jak přesně budou podmínky pro obce a městské části vypadat, a především to, zda zákon vůbec začne platit. Každá městská část tak k problému přistupuje jinak.
Ačkoliv slibuje ministryně jeho projednávání v parlamentu již na jaře příštího roku a za rychlé schválení zákona vznikla také petice, starostové městských částí jsou k němu skeptičtí.
„Z mého pohledu ten zákon nemá šanci vzniknout, protože ho kvůli neustálým průtahům potopí příští vládní koalice,“ myslí si například starosta Prahy 18 Ivan Kabický (ODS). Podobného názoru je také místostarosta Prahy 5 Lukáš Herold (ODS).
„Zákon o sociálním bydlení v té podobě, ve které je nyní, považuji za velmi nešťastný a věřím tomu, že nebude schválen. Myslím si, že městské části jsou natolik zodpovědné, aby dokázaly poskytovat bydlení sociálně slabším občanům i bez takového zákona,“ říká místostarosta.
Požadavky vyplývající ze zákona začne městská část řešit ve chvíli, kdy by začal skutečně platit. „My totiž stále nevíme, jak přesně bude zákon vypadat,“ dodává.
Problémy s privatizací
Některé městské části jsou však kvůli nejasnostem ohledně chystaného zákona zdrženlivé v případě další privatizace svých bytů.
„Kvůli tomu, že se nastavená pravidla mohou zásadním způsobem lišit, teď neschvalujeme žádnou další privatizační vlnu a vyčkáváme,“ uvádí starosta Prahy 4 Petr Štěpánek (SZ). Dodává, že městská část nechává pouze doběhnout prodej těch bytů, o jejichž privatizaci bylo rozhodnuto již dříve.
Samotný prodej obecních bytů, které by podle některých měly sloužit právě pro sociální bydlení, je na některých radnicích předmětem sporů. Opozice v Praze 5 například kritizuje současné vedení radnice, že ve velkém odprodává byty v majetku městské částí.
„Dá se předpokládat, že kvůli tomu žádné sociální byty k dispozici nebudou, až je budeme potřebovat,“ uvádí opoziční zastupitel Jan Smetana (ČSSD).
Podle místostarosty Herolda má ale městská část sociálních bytů dostatek a pronajímat sociálně slabým byty v domech určených k privatizaci je prý nehospodárné. „Spousta těch bytů je vybydlených či ve špatném stavu. Aby je městská část opravovala a pak je nabídla sociálně slabším a ještě platila peníze do fondu oprav, je proti principu správného hospodáře,“ vysvětluje.
Praha 5 chce proto privatizaci co nejdříve dokončit a z utržených peněz nakoupit nové byty ve vznikajících developerských projektech. Měla by tak například i větší kontrolu nad tím, kolik sociálních bytů v jednom domě bude.
