„Výstava je zajímavá tím, že jsme ji nevytvořili my premonstráti, ale připravili ji studenti, kteří tak referují o nás. Výstava tedy nabízí obraz, který o nás studenti mají,“ říká jeden ze strahovských premonstrátů Marek František Drábek. Autoři výstavy studují na Fakultě designu a umění Ladislava Sutnara Západočeské univerzity v Plzni.
Výstava nezobrazuje pouze historii řádu v rámci Strahovského kláštera, ale vypovídá o dějinách premonstrátů obecně. Návštěvníci se dozvědí o jejich spiritualitě, o rozšíření řádu v minulosti i dnes nebo o strádání řádu v dobách totalitních režimů. „Výstava upozorňuje i na některé osobnosti našeho řádu, které možná návštěvníci budou už znát, jako je třeba Prokop Diviš, který byl premonstrát a navíc vynalezl bleskosvod,“ vysvětluje Drábek.
Jednou z největších zajímavostí jsou fotografie, které porovnávají, jak vypadaly premonstrátské kláštery při jejich vrácení komunisty s jejich dnešní podobou. Škody, které komunistický režim na těchto budovách napáchal, ale nejlépe demonstrují prostory, ve kterých jsou snímky vystaveny.
„Prostory jsou zachovány tak, jak jsme je tehdy přebrali. Najednou tam například vidíte trubky topení vedené prostředkem sálu. Návštěvníci tak mají možnost vidět, jak to tu vypadalo, když jsme klášter dostali zpátky,“ popisuje Drábek. „Je zde vidět, jak se komunisté starali o věci a jak se o ně staráme my. Lidé tak mohou sami porovnat, jestli se vyplatí nechat kláštery ve vlastnictví státu, nebo ty objekty vrátit těm, komu opravdu patří,“ dodává.
Kultura, víra a vědění
Duchovnost řádu je spojena s narozením Ježíše Krista. „Premonstrátský řád vzniká na Vánoce v roce 1121. Zakládá ho svatý Norbert se svými spolubratry v Prémontré, což je údolí ve Francii,“ vysvětluje opat Strahovského kláštera Daniel Janáček. Premonstráti působí de facto ve třech oblastech. Jejich první a hlavní aktivitou je pastorace, tedy činnost farářů a kaplanů, kdy zvláště v době pandemie hledalo mnoho lidí právě u nich útěchu. Různá omezení ale premonstrátům velmi ztěžovala kontakt s věřícími, jelikož například konání mše tato omezení, stejně jako další shromáždění, zakazovala.
Strahovská kanonie proto pronikla i na internet: na svém kanálu na YouTube přenáší mše nebo nešpory. „Paradoxně jsme díky internetovému vysílání mohli oslovit ještě více lidí. Vidíme, že nás lidé sledují dokonce i ze zahraničí,“ říká Janáček. Premonstráti působí například také jako kaplani v nemocnicích.
Vedle poskytování útěchy se premonstráti starají i o rozvíjení vědomostí. Mnoho členů řádu působí v akademické oblasti. Klášterní knihovna poskytuje značné množství materiálů pro vědecké bádání. Během loňského roku sem přibyly tisíce knih z Arcibiskupské knihovny. Tamní prostory totiž neumožňovaly zpřístupnit tyto teologické a filozofické svazky veřejnosti, což ve strahovské knihovně možné je.
V neposlední řadě působí řád také v oblasti kultury. O kulturní dědictví pečují strahovští premonstráti už jen tím, že se starají o stovky let starý klášter. Ten má navíc vlastní rozsáhlou obrazárnu a své místo zde pravidelně nachází i hudba. „V klášteře se odjakživa pěstovalo umění,“ zdůrazňuje opat Daniel Janáček.
Duchovní centrum řádu
Strahovský klášter vznikl v roce 1143 jako jeden z prvních premonstrátských klášterů na světě. Když během Velké francouzské revoluce zanikl klášter v Prémontré, stal se pražský klášter v podstatě duchovním centrem řádu.
Jako důkaz toho sem řád nechal v roce 1627 přenést ostatky svého zakladatele svatého Norberta.
