Dopravní podnik navíc kvůli pochybení ve dvou zadávacích řízeních přišel o 3,9 miliardy korun z evropských fondů, se kterými počítal.
Interní audit Dopravního podniku týkající se stavby metra A do Motola, který má MF DNES k dispozici, odhalil hned několik chyb v řízení projektu.
Tady jsou:
1. Stavělo se bez manažera zodpovědného za projekt
Přestože projekt výstavby čtyř nových stanic metra vyžaduje velkou dávku zodpovědnosti, Dopravní podnik na jeho začátku nestanovil projektového manažera, který by byl za celý projekt odpovědný. Přitom jeho role je při stavbách takto velkého rozsahu klíčová.
Jak se staví nový úsek metraZačátek stavby |
"Vzhledem k absenci projektového manažera, jednoznačně zodpovědného za celý projekt, je řízení projektu roztříštěno mezi více útvarů a projekt není efektivně řízen," píší auditoři ve své zprávě.
Kvůli tomu, že člověk na této pozici chyběl, nemohl Dopravní podnik včas přijít na hrozící rizika.
Třeba na problém se smlouvami na dodatečné práce, špatnou kontrolu fakturování a chybějící rozdělení víceprací do kategorií a určení jejich ceny.
Veškerý tento servis měl podle smluv zajišťovat Inženýring dopravních staveb (IDS).
2. Kde je tým, který má stavbu metra na starosti?
Projekt by se podle auditorů nemusel potýkat s takovým množstvím problémů, kdyby Dopravní podnik hned na jeho začátku vytvořil speciální projektový tým, jehož členové by měli jasně stanoveno, jakou část projektu mají na starosti. Vedení podniku se však rozhodlo jít jinou cestou.
"Do projektu se zapojovali jednotliví zaměstnanci Dopravního podniku dle potřeby," popisuje fungování audit. Vedení společnosti však doporučení auditorů založit specializovaný tým považuje za nehospodárné.
"Vytvořit na konkrétní investiční akci tým lidí, které podnik přijme do stavu, ale po skončení akce pro ně již nemá uplatnění, je dle mého názoru opravdu neekonomické," tvrdí šéf Dopravního podniku Jaroslav Ďuriš. Podle něj nebudou mít pochybení, která audit odhalil, dopad na cenu stavby.
3. Problémy neřešili s předstihem
Přestože s sebou fakt, že byl projekt veden bez projektového manažera a specializovaného týmu, nesl určitá rizika, nikdo jim včas nepředcházel a problémy se řešily až ve chvíli, kdy už se jim zabránit nedalo. Od začátku projektu totiž nikdo nenastavil pravidla jeho řízení. "Zjistili jsme, že pravidla řízení projektu vznikala až v průběhu postupu stavby," konstatuje audit.
4. Smlouvy jasně neříkají, co a jak má dodavatel dělat
Další výtka auditorů směřuje ke smlouvám mezi Dopravním podnikem a jednotlivými dodavateli.
"Předmět smluv je definován nedostatečně. Ze smluv explicitně nevyplývá, jaké plnění a v jaké kvalitě má dodavatel poskytnout," uvádí audit.
Dopravní podnik se ve smlouvách dostatečně nezajistil pro případ, že dodavatelé neodvedou práci tak, jak by měli. Zároveň smlouvy jasně neurčovaly cenu za dílo nebo službu.
5. Jako u Blanky: chybějí smlouvy na vícepráce
Podobně jako u tunelu Blanka, také u výstavby metra do Motola je problém s vícepracemi, neboli s pracemi, se kterými se původně v zakázce nepočítalo.
"Audit poukázal na rozpory při zasmluvňování dodatečných prací z pohledu zákona o veřejných zakázkách," uvedl mluvčí Dopravního podniku Jiří Štábl.
Dopravní podnik proto nyní jedná s dodavateli a společností Inženýring dopravních staveb (IDS) o úpravě problematických smluv.
6. Stavbu nikdo dostatečně nekontroloval
Dopravní podnik nad projektem výstavby metra do Motola neměl dostatečnou kontrolu a byl často málo informovaný. Tento problém podle auditu pramení z uzavření mandátní smlouvy s firmou IDS. Ta se podle zprávy údajně dopustila hned několika pochybení.
Mluvčí IDS Pavel Kočiš MF DNES řekl, že firma ještě výsledky auditu neviděla. Až se s nimi seznámí, vyjádří se k nim.
Zjistí-li se, že IDS svým pochybením způsobil Dopravnímu podniku škodu, může od ní podnik podle auditorů žádat náhradu.
Kromě zmíněných nedostatků audit také upozornil na to, že Dopravní podnik dostatečně nearchivoval dokumenty ke stavbě.
