Skoro sedm tisíc lidí za týden podepsalo internetovou petici, jejíž tvůrce žádá vypsání architektonické soutěže na podobu stanic metra linky D. Zakázku v hodnotě 500 milionů korun na přípravu projektové dokumentace dohromady k dráze i stanicím společnost Metroprojekt vysoutěžila v roce 2010.
„V projektu nešlo o kvalitu stanic, nikoho nezajímalo, jak budou vypadat. Snaha byla udělat je co nejjednodušší, triviálně řešené, nekonfliktní, prostě budky,“ říká Petr Lešek z České komory architektů.
Komora ale nekritizuje primárně kvalitu nynějších návrhů stanic, nýbrž stejně jako petenti neprůhlednost při zadávání veřejné zakázky. Připomíná, že stanice metra A rovněž vznikly bez veřejné soutěže či odborné diskuze a jsou podle komory příkladem toho, jak významná veřejná investice vznikat nemá.
„Je možné, že to zabere nějaký čas navíc. Jeho nedostatek byl ostatně také důvodem pro několik pražských primátorů. Stejně se ale začátek stavby stále posouvá, tak nevím, jak relevantní je to argument,“ zamýšlí se Lešek.
Naráží tím na skutečnost, že je kvůli problémům s výkupem pozemků přerušené stavební řízení a realizace nabere asi tříleté zpoždění - začne nejdřív v roce 2020 (psali jsme o tom zde).
Už žádné přemisťování vchodů ani větší zásahy
Pro všechny stanice nyní existuje platné územní rozhodnutí. Stavební úřady v Praze 2 a Praze 4 ke všem obdržely už i žádosti o vydání stavebního povolení. Výraznější objemové či konstrukční změny už v této fázi schvalování nepřicházejí v úvahu.
Metro - linka D
|
„I tak je prostor v rámci projektu pro stavební povolení ještě celkem velký, vyjma technologie a tvaru lze ovlivnit třeba osvětlení, materiál povrchu, grafický systém, což na výslednou podobu stanice může mít velký vliv,“ přibližuje vedoucí kanceláře soutěží pražského Institutu plánování a rozvoje (IPR) Marek Kopeć.
Poukazuje tím na aktuální záměr vypsat pro osm zastávek mezi Depem Písnice a Pankrácí pouze takzvané výtvarné soutěže. „Výtvarné zpracování nevnímáme jako umístění sochy či kusu mozaiky. Výtvarník dostane svobodu upravit vše, co není v rozporu s projektem pro stavební povolení,“ dodává.
Na uspořádání architektonické soutěže architektonická komora podle vyjádření mluvčí Zuzany Hoškové apeluje od roku 2012. „Několika pražským primátorům i vedení společnosti Metroprojekt jsme nabídli součinnost při uspořádání nezávislé soutěže. Apel na kvalitu zadání zakázky však nebyl dosud reflektován,“ řekla mluvčí.
Pokud IPR někdy skutečně vypíše kromě výtvarných i nějakou architektonickou soutěž, nejspíš se bude týkat nanejvýš dvou stanic - Náměstí bratří Synků a Náměstí Míru. S jejich výstavbou se počítá až v druhé etapě za účelem vytvoření přestupního uzlu i na linku A. IPR to na popud pražských radních sliboval už před rokem.
Že se soutěž nebude týkat všech stanic, se vedení města nechalo slyšet už dříve. „Už dávno se domluvilo, že se uskuteční architektonická soutěž na tyto dvě stanice a na ostatní ne, protože už se tehdy projektovaly. Mezitím ale vznikl projekt pro stavební povolení i na ně, tudíž je teď potíž řešit soutěže i pro tyto dvě. Doufáme ale, že se nám je vypsat podaří,“ podotkl Kopeć.
Připouští, že iniciovat soutěže, během nichž budou zpracovány nové projekty, které budou muset znovu muset projít stavebním řízením, bude znamenat zmařenou předchozí investici. „Je to záležitost politického rozhodnutí. Přáli bychom si, aby vše bylo od začátku nastaveno tak, že architektonické soutěže budou na všechno,“ dodal Kopeć.
Všech osm návrhů IPR v posledním půl roce s architekty Metroprojektu řešil. „Došlo k výraznému posunu k lepšímu. Jednu stanici po druhé jsme okomentovali a oni doporučené změny zapracovali. Šlo o to, aby stanice měly společný charakter, společné prvky, podle nichž se linka pozná - například společnou dlažbu. Obecně šlo o zjednodušování a střídmost,“ uvedl Kopeć.
Architektonická vs. výtvarná soutěž
|
Do vydaných územních rozhodnutí - potvrzujících trasu a základní dimenze stanic - už žádná ze zúčastněných stran zasahovat nechce. Proto už není možné například přeskupovat vchody či provádět zásadní stavební zásahy ve vztahu k velikosti či rozložení objektů na povrchu či v interiéru.
Ředitel Metroprojektu David Krása popírá, že by se společnost bránila spolupráci s dalšími odborníky.
„Osm architektů - autorů osmi stanic na první etapě - se návrhy v několika stupních projektové dokumentace zabývá šest let. Nyní jednáme s DPP a IPR o tom, jak případně doplnit, obohatit či skloubit architektonický návrh stanic s dalšími návrhy výtvarníků či umělců. Někteří architekti z Metroprojektu v nedávné minulosti sami takovou spolupráci navrhovali, ale nebyli vyslyšeni,“ řekl iDNES.cz Krása.
Zda investor - dopravní podnik - v minulosti usiloval o nějaké změny ve smlouvě, aby se alespoň projekt pro dvě poslední stanice v případě vypsání veřejné architektonické soutěže nemusel zbytečně dělat nadvakrát, komentovat nechtěl. „O architektonických soutěžích na dvě stanice druhé etapy trasy D zatím neproběhlo žádné konkrétní jednání,“ doplnil jen.
Architekt: Většina stanic jsou boudičky
Už v roce 2011 přitom vznikla oponentská studie skupiny architektonických týmů, která měla ověřit, zda navržené stanice metra využívají z hlediska urbanismu svůj rozvojový potenciál
„Naše práce měla za úkol navrhnout zasazení nových stanic do urbanistické struktury města. Tehdejší ředitel DPP Martin Dvořák chtěl stanice lépe ukotvit v daných územích, uvědomoval si, že platný územní plán k tomu nedokázal dát rozumné konkrétní podklady. Většina výstupů z jednotlivých stanic je tak bohužel Metroprojektem navržena jako boudička stojící sama o sobě, přitom by výstupy měly ústit do nějakých domů, fungovat jako městotvorný prvek,“ řekl iDNES.cz architekt Jaroslav Zima, jeden z autorů oponentské studie.
Mrzí ho, že důkladně zpracovanou studií nakonec přispěli pouze k řešení stanice Nádraží Krč. „Tam převzali princip protipovodňových opatření řešící velké vody na Kunratickém potoce, ušetřilo to kácení mnoha stromů. Moc jiných podnětů se nevyužilo, zkrátka si jeli dál svým nastaveným směrem,“ doplnil.
Podle architekta Zimy měla být regulérní soutěž uspořádána už dávno. „Ale pokud věc ještě nestojí, je lepší obětovat několik milionů za předělání dokumentace a rok či dva ztratit, než postavit něco nedokonalého, co tady bude napořád, politici by k tomu měli mít odvahu,“ uzavřel.
Podívejte se, jak by mohla vypadat trasa metra D:
20. září 2011 |
