Tajemné bylinné pivo Gruit, divoký farmářský Wild z Parostrojního pivovaru v Lobči u Mšena, Dřevo nebo High Voltage z Pivovaru Matuška v Broumech. Znalce a milovníky piva dnes neuspokojí jen výběr mezi „desítkou“ a „dvanáctkou“.
A co se skrývá pod netradičními názvy? Dřevo je 19° spodně kvašené pivo, které leželo dva měsíce na americkém dubu, díky tomu získalo tóny bourbonu a vanilky. High Voltage je 18° Juicy Double IPA, ve které použili vysoké množství chmele, což pivu dodalo výrazné aroma tropického ovoce.
Řada ze středočeských pivovarů je výjimečná nejen díky svým produktům. „Pivovar Lobeč je velmi zajímavý svou architekturou, proběhla zde velmi zdařilá rekonstrukce. Dále například Olivův pivovar v Dolních Břežanech. Jedná se o plně automatický, moderní pivovar,“ uvedl příklady Jan Šuráň, prezident Českomoravského svazu minipivovarů.
Pivo a turistika v jednom
Technická památka Parostrojního pivovaru v Lobči u Mšena je svědkem pětisetleté tradice vaření piva na Kokořínsku. „Náš projekt není byznysový v pravém slova smyslu. Na počátku byla snaha zachránit a oživit technickou památku, o kterou tehdy nikdo nestál. Proces probíhá už 14. rokem a za tu dobu získal spíše punc kulturního projektu a díky tomu na sebe dokázal nabalit četné fanoušky a podporovatele. Dnes je díky tomuto příběhu Pivovar v Lobči pojmem nejen jako turistické místo, ale především jako kulturní projekt. V těžkých časech se nám takový přístup v dobrém slova smyslu od našich zákazníků vrací,“ zhodnotil Pavel Prouza z Parostrojního pivovaru v Lobči.
Podle něj byl uplynulý rok zcela atypický. Jelikož nejsou jen producenti piva, ale také turistická atraktivita regionu Kokořínska a Máchova kraje s restaurací, ubytováním a pravidelným prohlídkovým režimem technické památky, dolehla na ně vládní opatření jak na jaře, tak na podzim.
Přesto ale nakonec celkové tržby nebyly úplně špatné, protože letní sezona se vydařila nad očekávání. „V meziročním srovnání s rokem 2019 jsme prodali piva téměř stejně, avšak celkové tržby areálu klesly,“ podotkl Pavel Prouza. Nejvíce je zasáhla vládní omezení, která bránila v provozu restaurace, ubytování a prohlídek.
Nové cesty k zákazníkům
„Tyto funkce se u nás doplňují a tvoří jeden celek, pokud bylo možné například provozovat pouze okénko s prodejem lahvového piva formou podnikové prodejny, znamenalo to kritický pokles tržeb a ohrožení podniku jako celku. Prodej lahvového piva nás však ekonomicky podržel a umožnil přežít,“ vysvětlil Prouza s tím, že byli nuceni hledat nové formy prodeje, aby se dostali blíž k zákazníkům.
„Na jaře 2020 spontánně vznikla idea pravidelných rozvozů lahvového piva v našem kraji a po Praze, které dobře fungují i dnes. Zapojili jsme se také k platformě zachranpivo.cz, jejich jednoduchý objednávkový formulář stále používáme. Předpokladem je však naše aktivita na sociálních sítích a komunikace se zákazníky,“ vysvětlil Prouza.
I pro Pivovar Matuška v Broumech byl loňský rok velkou výzvou. Poprvé v historii nerostla výroba, dokonce se o asi 7 procent propadla. „Na druhou stranu jsme byli nuceni najít nové prodejní kanály, a tak jsme spustili e-shop s rozvozem piva po celé republice a také jsme otevřeli podnikovou prodejnu v Broumech. Obě věci jsme plánovali spustit, ale covid je uspíšil,“ zhodnotil Matěj Šůcha, výkonný ředitel Pivovaru Matuška.
Zachraň pivoTým pivovaru Kytín a přátel okolo s nástupem koronavirové krize nechtěl nechat minipivovary na holičkách. Čerstvé, nepasterizované, nefiltrované a dále chemicky neupravené pivo je totiž v ohrožení a první na ráně. Je potřeba ho vypít, než se zkazí. Vznikla platforma, která propojuje minipivovary se zákazníky. Zákazník – zachránce piva – si zobrazí záchranná místa podle polohy nebo vybrané adresy, do některých žíznivých okének může rovnou zaslat objednávku. Pokud se vyfotí na Instagram s hashtagem #zachraňpivo, dostane se do záchranářské galerie na webu. https://zachranpivo.cz |
Více lahvového piva
Začali také více prodávat lahvové pivo v obchodních řetězcích. „Prodej lahvového piva pro nás nyní činí více než polovinu všech prodejů. Před krizí to bylo zhruba 20 až 30 procent. Uvidíme tedy, jak se situace změní po otevření restaurací, jestli si lidé zvyknou pít pivo častěji doma a prodej lahvového tak zůstane na nynější úrovni, nebo naopak spadne na původní úroveň a lidé opět budou rádi a často chodit na pivo do hospody,“ přemítá Matěj Šůcha. Zdůrazňuje, že by krizový rok neustáli bez podpory zákazníků, která byla obrovská.
„Loni v březnu jsme ještě před spuštěním e-shopu umožnili pražským a berounským zákazníkům objednávat skrze Google formulář a pivo jsme jim pak osobně rozváželi až domů. Sami jsme ani netušili, jak moc se to chytne a jak moc nám lidé chtějí pomáhat,“ uzavřel Matěj Šůcha s tím, že nejhorší pro ně je nevědomost, jak dlouho budou opatření trvat. Restaurace jsou jejich klíčovými odběrateli, jejich znovuotevření tedy velmi vyhlížejí.
