První spartakiáda vypukla 23. června v roce 1955, před 70 lety. Metropole podobnou tělovýchovnou akci zažila po sedmi letech. Jenže zatímco v roce 1948 se na Strahově cvičilo pod hlavičkou a filozofií Sokola, nyní šlo o přehlídku socialistické tělovýchovy s heslem „Připraven k práci a obraně vlasti“.
„Byl to zcizený a okopírovaný model všesokolských sletů,“ charakterizoval spartakiádu Zdeněk Kubín z České obce sokolské (ČOS) v článku iDNES.cz k 60. výročí před deseti lety. Cvičenci, kteří byli před sedmi lety na sletu a nyní přijeli na spartakiádu, poznali, že s dobou se změnilo i město.
OBRAZEM: Největší masové cvičení v našich dějinách. Před 70 lety začala první celostátní spartakiáda |
Z Letenské pláně na Prahu dopadal stín obludného Stalinova pomníku, odhaleného pár týdnů před akcí.
Po sovětském vůdci, zesnulém před dvěma lety, se jmenovala třeba i třída z Vinohrad na Václavské náměstí. Mimopražští cvičenci bloudili v ulicích přejmenovaných podle Serjoži Tulenina, Olega Koševého, Mladé gardy a dalších správných hrdinů nové doby.
Když 23. června naklusali na strahovský stadion první cvičenci, měla za sebou spartakiáda měsíce příprav a politického schvalování.
Velkolepé akci k 10. výročí osvobození ČSR odpovídal i rozpočet ve výši 45 milionů korun. Název akce se inspiroval Spartakem, vůdcem vzbouřených otroků ve starém Římě a dělnickou Spartakiadou z roku 1921.
Celostátnímu představení předcházelo od jara 1955 celkem 311 okresních a 28 krajských kol v celé zemi. Vystoupení na Strahově bylo rozděleno na Den mladých, Den dospělých, Den Svazarmu a Den ozbrojených sil. Dvě stě tisíc diváků, kteří seděli na tribunách každý den, zhlédlo 29 skladeb, v nichž vystoupilo 1,7 milionu cvičenců.
Starý sokolský Tyršův odkaz šlo dohledat první tři dny jen ve cvičebních sestavách žáků a dorostenců. Svazáci, vojáci a příslušníci SNB se totiž na Strahově proháněli v plynových maskách, se samopaly a puškami s bajonety a v kostrbatých verších spílali nepříteli. Příslušníci Svazarmu se na závěr své sestavy seskupili do tvaru pěticípé hvězdy. Vojáci vjeli do arény na tancích.
V čem jsme cvičívali. Připomeňte si úbory ze spartakiád |
Na přípravě akce se podíleli i někdejší činovníci rozpuštěného Sokola. „Později jim to mnozí lidé vyčítali. Jenže díky nim se oslabil ten ideologický nátěr. A umožnili alespoň v omezené formě zachovat Tyršova ducha,“ vysvětloval Zdeněk Kubín.
Výlet i propaganda
Na strahovský stadion i na přidruženou návštěvu Prodané nevěsty v Národním divadle vzpomínají mnozí aktéři premiérové spartakiády dodnes. „Výlet do Prahy, na který jsme se těšili dlouho dopředu - to je to hlavní, na co si vzpomenu z té doby,“ uvedla bývalá učitelka Hana Osecká z Kolínska.
„Cvičil jsem rád a spartakiáda pro mne představovala možnost, jak se dostat na pár dní z kasáren a do města. Ideologický balast jsem tehdy nevnímal,“ vybavoval si František Halámek, který v roce 1955 sloužil na vojně.
Aby se lidé nezabývali politikou, komunisté je lákali do hal a tělocvičen |
Spartakiády se konaly od roku 1955 každých pět let. S jedinou výjimkou, v roce 1970 proběhly jen „Tělovýchovné slavnosti 1970“ v jednotlivých okresech ČSSR, kde se předváděly skladby připravované pro Strahov. Soudruzi se báli politických demonstrací po událostech Pražského jara a sovětské invazi v roce 1968. Vždyť finále předchozí spartakiády v roce 1965 se na Strahovském stadionu zúčastnilo 1,5 milionu cvičenců.
Poslední spartakiáda se uskutečnila v roce 1985. Ta v roce 1990 se proměnila na Pražské sportovní hry ve výrazně redukované podobě na stadionu Evžena Rošického.
Sokolové se po éře spartakiád v Praze opět slétli v roce 1994. Zatím poslední slet ke 150. výročí vzniku Sokola proběhl v roce 2012. Další plánují v roce 2018 ke stému výročí vzniku Československa.
