Žalobou Treťjakova na zajištění styků s příbuznými se musí znovu zabývat Městský soud v Praze. Už jednou ji odmítl, ale podle Nejvyššího správního soudu (NSS) to bylo předčasné.
Právo odsouzeného na kontakt s blízkými prostřednictvím informačních technologií a služeb, jako je Skype či Facebook, není v zákoně o výkonu trestu odnětí svobody explicitně zakotveno.
Podle NSS to však neznamená, že nemůže být takové právo v jednotlivých případech odvozeno z jiných norem, Listiny základních práv a svobod nebo mezinárodních smluv.
Městský soud prý měl poskytnout Ukrajinci prostor k upřesnění jeho žaloby na ochranu proti nezákonnému zásahu, a to třeba za pomoci ustanoveného advokáta, kterého původně neměl.
„Teprve po uvedené konkretizaci tedy mohl městský soud posuzovat, zda se pojmově může jednat o zásah správního orgánu či správních orgánů. Již nyní je však možné konstatovat, že i nečinnost správního orgánu lze v některých případech považovat za nezákonný zásah,“ stojí v rozhodnutí NSS.
O vydání na Ukrajinu usiloval marně
Treťjakov opakovaně poukazoval na to, že ukrajinská rodina za ním kvůli vzdálenosti a nákladům nejezdí do českého vězení, nemůže tak udržovat plnohodnotný kontakt s blízkými. V minulosti také neúspěšně žádal o předání k výkonu trestu na Ukrajinu.
Muž se podle pravomocného trestního rozsudku v listopadu 2007 vypravil zabíjet na pražské Vinohrady. Dostal zakázku, aby tam zlikvidoval podnikatele, který jezdil v luxusním voze Bentley. Shodou okolností tehdy na daném místě zastavil s jiným autem téže značky řidič ředitele společnosti Sazka. Treťjakov jej zblízka zastřelil.
Ukrajinec se v osobě oběti spletl i o dva týdny dříve, když se zakázku na likvidaci arménského podnikatele pokusil splnit krátce po poledni na Václavském náměstí.
Skupina měla informaci, že podnikatel bude odjíždět v mercedesu, netušila ale, že muž toto auto zapůjčil svému společníkovi. Ten ve voze seděl se svou přítelkyní.
Útočníci jej donutili vystoupit, venku Treťjakov oběti zasadil devět bodných ran nožem. Zraněnému zachránila život včasná operace. Vraždy si podle české justice objednal údajný arménský „vor v zakoně“ Andranik Soghojan.
