První pokácený strom dlouhý přes dvanáct metrů zatarasil trať u Josefova Dolu poblíž Bakova nad Jizerou ráno 1. června 2017 krátce před tím, než tímto úsekem projížděl spoj na trati z Turnova do Všetat. Ve vlaku kromě strojvůdce a průvodčího cestovalo devět pasažérů (psali jsme zde).
„Stalo se tak v nepřehledném terénu u řeky Jizery. V důsledku nárazu mohlo dojít k vykolejení či převrácení soupravy,“ řekl přes soudem státní zástupce Martin Bílý. U místa střetu leželo osm letáků, začínajících slovy „Alláh akbar“ a hrozících islámským terorismem.
Další strom, více než čtrnáctimetrová borovice, padl 28. července 2017 u Bělé pod Bezdězem na trať, která spojuje Mladou Boleslav s Českou Lípou.
„Mohlo dojít k rozlomení soupravy,“ upozornil v této souvislosti žalobce. U místa leželo pět letáků podobných jako v prvním případě.
Na podzim 2017 se řada dalších podobných dokumentů začínajících slovy „Alláh akbar“ a napsaných deformovanou češtinou objevila třeba na vlakových stanicích, v poště či korespondenci jedné z televizí v Praze, středních Čechách a na Liberecku.
Jeden z letáků například uváděl, že aktem islámského terorismu byl také požár hotelu v Náplavní ulici v centru Prahy, kde zemřelo pěti lidí. Penzistu policisté zatkli loni, soudce ho poté poslal do vazební cely.
Byla to zhovadilost
Tíživé sny, nutkavé jednání a léky na vysoký tlak, asi tak lze shrnout obhajobu Jaromíra Baldy.
„Nechtěl jsem páchat teror nebo někomu ublížit. Chtěl jsem varovat lidi, aby se něco dělalo s migrací. Dnes vím, že to byla zhovadilost, že jsem o tom nepřemýšlel,“ vypověděl před soudem obžalovaný.
Ten v inkriminované době podle svých slov trpěl rozháranou náladou, hrozivými sny a tísnivými pocity. „To vše navazovalo na to, co se tehdy dělo v souvislosti s migrační vlnou v Německu, Francii nebo Bruselu,“ vysvětloval obviněný.
Pod vlivem snů pak dospěl k závěru, že se situací musí něco udělat. „Bál jsem se, že se vrátí opět temný středověk,“ sdělil soudu Jaromír Balda. Ten navíc prý měl trauma z německé okupace, o níž mu vyprávěli rodiče, a také ze sovětské okupace v roce 1968. Tu prožil osobně, když sloužil na vojně.
„Nechtěl jsem zažít třetí okupaci. Chtěl jsem, aby se lidi chytli za hlavu a začali něco dělat,“ vysvětlil v této souvislosti důchodce. Podle vyšetřovatelů byl nesmírně aktivní na sociálních sítích, účastnil se také řady politických shromáždění. S tím se však nespokojil a tak se vydal k tratím.
Hlavní líčení bude pokračovat výslechy znalců a svědků. Důležité svědectví budou mít například experti psychologové a psychiatři. Ti muži podle žalobce již dříve navrhli ochrannou léčbu.
