Soud využil novinku, po prohlášení viny hned rozdal tresty za loupež

Od října mohou soudy v trestních věcech jednat rychleji, a to i v případě závažných zločinů. Novela zákona umožňuje obviněnému prohlásit svou vinu. Pokud s obžalobou souhlasí, nemusí proběhnout dokazování a soud rovnou rozhodne o trestu. Novinku už využil Městský soud v Praze, který tak během 90 minut rozhodl v případu loupežných přepadení kurýra.

Novinka výrazně zkracuje hlavní líčení. Proces, který by dříve trval třeba několik jednacích dnů, tak skončí v řádech hodin.

Mezi prvními novinku aplikoval Městský soud v Praze, který v úterý projednával případ šestačtyřicetiletého Filipa Neumanna. Muž podle svých slov přišel na jaře kvůli koronaviru o práci a byl bez peněz. Naplánoval proto přepadení kurýra, který převážel hotovost ze směnáren.

Podle spisu nabídl přivýdělek svému známému, třicetiletému Martinu Bláhovi. Slíbil mu padesát tisíc, když vytipovanému člověku (kurýrovi) ukradne „tašku s dokumenty“. Na akci v podzemních garážích obchodního centra v Praze 10 ho vybavil teleskopickým obuškem.

Bláha podle žalobce prvního června počkal, až se bude muž s taškou vracet k autu. Vyzval ho, ať mu ji dá. Kurýr to odmítl. Chvíli se spolu bavili, lupič to pak vzdal, obušek schoval a utekl.

Spis dále uvádí, že o měsíc později si Neumann najal na přepadení stejného kurýra dalšího známého, třicetiletého Jiřího Sedláčka. I jemu dal obušek se slovy „tady máš, kdyby se bránil.“ Sedláček byl úspěšnější. Tašku s 800 tisíci korun kurýrovi vzal, dlouho se však z kořisti neradoval. Policisté ho chytili i s lupem.

„Páni obžalovaní, vaši trestní věc by bylo možné vyřešit takzvaným dohadovacím řízením, které zavedla novela trestního řádu účinná od 1. 10. 2020,“ informovala v jednací síni předsedkyně senátu Dana Šindelářová.

Státní zástupce podle ní zajistil dostatečné množství důkazů, které svědčí v neprospěch obžalovaných. „I vy sami asi moc dobře víte, co se tehdy stalo a co jste udělali. Přiznání je polehčující okolnost,“ podotkla soudkyně. Mužům hrozil za loupež trest od dvou do deseti let vězení.

Šindelářová jim nabídla možnost dohodnout se se státním zástupcem ohledně viny a trestu. Soud by jejich dohodu následně schválil.

Druhou – novou – možností je prohlášení o vině přímo v jednací síni.

„V rámci vašich výslechů prohlásíte, že jste spáchali skutek, pro který jste stíháni a který je obsažen v podané obžalobě. Toto prohlášení činíte zcela dobrovolně a bez nátlaku. Pokud vinu prohlásíte, je toto prohlášení neodvolatelné,“ upozornila soudkyně.

Jsme vinni, řekli lupiči

Po poradě s obhájci pak všichni tři muži před soudem postupně uvedli, že se v případu loupeže cítí vinni. „Jsem si vědom toho, co jsem udělal. Jsem vinen,“ řekl Neumann a dodal, že spáchaného činu lituje. „Zkratková reakce,“ vysvětloval Sedláček svoje počínání.

Svého jednání litoval i Bláha. Jako jediný z trojice obžalovaných má dosud čistý trestní rejstřík. Před soudem stál poprvé. Státní zástupce mu navrhl dvouletou podmínku s delší zkušební dobou. Pro další dva lupiče žádal nepodmíněné tresty.

Senát byl shovívavý. V případě Bláhy šel pod sazbu. Dal mu 12 měsíců vězení se zkušební dobou v trvání tří let. Pokud během nich muž něco nezákonného provede, trest si odsedí. Bláha rozsudek přijal a práva podat odvolání se vzdal.

Sedláček dostal tři roky ve věznici s ostrahou, organizátor loupeží Neumann čtyři roky nepodmíněně. Vedle přiznání bylo polehčující okolností i to, že obžalovaní nezpůsobili žádnou škodu.

Rozsudek není pravomocný. O možnosti podat odvolání chce popřemýšlet žalobce i oba odsouzenci. Soud je ponechal ve vazbě.

Hlavní líčení trvalo zhruba hodinu a půl. Po prohlášení viny nemusel soud vyslýchat svědky, znalce, přehrávat videozáznamy, předkládat nebo číst listinné důkazy. Rychlost a úspornost jsou podle předsedkyně senátu Dany Šindelářové hlavní výhodou dohadovacího řízení ve věcech, které jsou skutkově jasné.

V široké míře využívá dohodu o vině a trestu angloamerický právní systém, kde tímto způsobem končí velká část trestních věcí. V Británii například soudy motivují obžalované k uznání viny tím, že těm, kteří ji uznají, zmírňují trest zhruba o jednu třetinu.

Prohlášení o vině

Trestní řád, § 206c

(1) Pokud nedošlo k sjednání dohody o vině a trestu, může obžalovaný prohlásit, že je vinný spácháním skutku anebo některého ze skutků uvedených v obžalobě a že souhlasí s právní kvalifikací takového skutku uvedenou v obžalobě.

(2) Pokud obžalovaný učiní prohlášení podle odstavce 1, soud v rozsahu prohlášení postupuje přiměřeně podle § 314q odst. 3.

(3) Předseda senátu před rozhodnutím o přijetí prohlášení viny zjistí stanovisko státního zástupce, poškozeného a zúčastněné osoby, pokud jsou přítomni při hlavním líčení.

(4) Soud po prohlášení viny obžalovaným rozhodne, zda takové prohlášení přijímá nebo nepřijímá.

(5) Soud prohlášení viny nepřijme, není-li v souladu se zjištěným skutkovým stavem nebo zjistí-li, že v předchozím řízení došlo k závažnému porušení práv obviněného. Soud nemusí prohlášení viny přijmout, pokud takový postup nepovažuje za vhodný s ohledem na okolnosti případu a vyjádření ostatních stran.

(6) Pokud soud rozhodne, že prohlášení viny přijímá, zároveň v usnesení uvede, že se dokazování v rozsahu, v jakém obžalovaný prohlásil vinu, neprovede a bude provedeno pouze ve zbylém rozsahu; tím není dotčena možnost vyslýchat obžalovaného k účasti jiných osob na spáchaném skutku, ohledně kterého prohlásil vinu.

(7) Soudem přijaté prohlášení viny nelze odvolat. Skutečnosti uvedené v prohlášení viny nelze napadat opravným prostředkem.

(8) Pokud soud rozhodne, že prohlášení viny nepřijímá, k prohlášení viny se nepřihlíží.