Jedenáct betonových, metr vysokých soch maršála Koněva lze od soboty najít v Koněvově ulici v úseku od divadla Ponec po kulturní centrum Vozovna.
Sochy mají zlatý nátěr, několik z nich je pomalovaných ve stylu komiksových hrdinů, jedna má podobu Adolfa Hitlera.
Autoři tvrdí, že se nesnažili vytvořit zesměšňující dílo, ale připomenout, kolik absurdit se okolo odstranění skutečné sochy maršála Koněva v Praze 6 dosud událo.
„Je to hra s kontextem, jelikož se sochy nachází v Koněvově ulici. Zároveň ukazujeme na problém, že byl odstraněn umělecký artefakt. Díky nám se ale znovu vrací, akorát v podobě českého trpaslíka a s pěstičkou,“ řekl k instalaci umělec Tomáš Vrána, který dílo vytvořil společně s Václavem Minaříkem a Martinou Minařík Pavelkovou.
Upozorňuje tak na fakt, že jejich dílo není přesnou kopií. Trpasličí Koněv má ruku sevřenou v pěst, místo otevřené dlaně zdvižené k pozdravu, jako má původní socha z roku 1980, kterou radnice Prahy 6 nechala v únoru odstranit.
Podle Vrány nehrozí, že by sochy rozmístěné v ulici někdo odnesl, protože váží okolo 150 kilogramů. Původně jich tvůrci chtěli vyrobit několik desítek z pěny, ale i kvůli tomu, aby nešly jednoduše poškodit, se rozhodli pro výrobu z betonu.
Sochy jsou součástí festivalu Landscape, který začal tuto sobotu a potrvá až do konce září. Pořadatelé by byli rádi, kdyby některá z jejich děl ve veřejném prostoru zůstala.
Babičky nám píšou, že v Koněvově ulici chybí Koněv.
Díky Landscape Festival a výtvarníkům Tomáši Vránovi, Martině Minařík Pavelkové a Václavu Minaříkovi jich tu budeme mít hned 12 v mírně podživotní velikosti ...
„Po festivalu před dvěma lety například zůstaly schody vedle divadla Ponec, které prakticky propojují křižovatku s cyklostezkou. Trvalejšího rázu budou nyní jistě obří obrazy Patrika Hábla na panelovém domě u Olšanského náměstí nebo streetartisty Tima v Jeseniově ulici. Potěšilo by nás, kdyby natrvalo zůstaly na Žižkově všechny vodní prvky týkající se klimatické změny či interaktivní instalace amsterodamských NL Architects nebo českého studia MÓD architekti,“ uvedl ředitel Landscape festivalu Dan Merta.
Umění v zeleni Žižkova
V oblasti dolního Žižkova se objevily na čtyři desítky volně přístupných uměleckých děl, instalací a architektonických intervencí ve veřejném prostoru například od Davida Vávry, Patrika Hábla, Davida Černého nebo Kurta Gebauera.
Pořadatelé festivalu vytvořili pomyslný okruh po dolní části Žižkova, který návštěvníky provede po jednotlivých uměleckých dílech. Trasa vede kromě tří významných parků – vrchu Vítkov, Parukářky a Židovských pecí – také po sídlištních vnitroblocích v Žerotínově ulici nebo historických náměstích dolního Žižkova.
„Festival si klade za cíl provést návštěvníky zelenou infrastrukturou Žižkova tak, aby upozornil na výjimečné množství parků a dalších typů městské zeleně a podtrhl jejich krajinářský, přírodní a rekreační potenciál,“ říká za organizátory Dan Merta, ředitel Galerie Jaroslava Fragnera.
Účast zahraničních umělců se i vzhledem situaci kolem pandemie covid-19 podařilo organizátorům zajistit na dálku a návštěvníci se mohou těšit například na díla amsterdamských NL Architects, Hannese Gröblachera a Rolanda Wücka z vídeňské BOKU nebo francouzského umělce Bufalina Benedetta.
Ten poblíž radnice Prahy 3 vytvořil krátkou běžeckou dráhu, která se ovšem line po střechách zaparkovaných automobilů. O kousek dále si mohou návštěvníci prohlédnout figurální sochu z recyklovaného papíru, kterou její autor Kurt Gebauer nazval Trubkoun.
