Podle mluvčího pražských policistů Jana Daňka se nápis na soše objevil nejspíš v noci na dnešek. Škoda je předběžně odhadnuta na 20 tisíc korun. Nápis totiž nepůjde zcela odstranit a bude nutné natřít celý podstavec znovu.
Socha druhého československého prezidenta stojí od května 2005 před pražským Černínským palácem, kde Beneš působil jako meziválečný šéf československé diplomacie. Ministerstvo zahraničních věcí v budově sídlí dodnes.
K činu už se vyjádřili i politici, například poslanec za TOP 09 Miroslav Kalousek. Ten na Twitter napsal, že ač Beneš věru není jeho hrdinou v českých dějinách, počmárání sochy neschvaluje.
„Velmi mi však vadí hanobení pomníků našich významných osobností, kterou Beneš bezesporu byl. Když s tím začneme, nikdy to neskončí. Doufám, že vandalismus bude vyšetřen a potrestán,“ uvedl Kalousek.
Ministr zahraničních věcí Tomáš Petříček pak vzkázal, že zneuctění sochy Edvarda Beneše považuje za projev hlouposti. Navíc v den výročí jeho úmrtí.
A upozornil, že kamerové záznamy z parkoviště, u nějž socha stojí, již byly předány místnímu oddělení policie, která se případem začala zabývat.
Zneuctění sochy Edvarda Beneše považuji za projev hlouposti. Navíc v den výročí jeho úmrtí. Kamerové záznamy z parkoviště @mzvcr již byly předány místnímu oddělení policie, která se případem začala zabývat. https://t.co/76JffUulX7
V minulosti se nápisy objevily i na několika jiných sochách v Praze.
Letos v červnu někdo na podstavec sochy bývalého britského premiéra Winstona Churchilla v Praze 3 napsal, že byl rasista, a Black lives Matter (Na životech černochů záleží). K odpovědnosti se přihlásily autorky na internetovém deníku Alarm. Uvedly, že nápisem chtěly vyvolat debatu o roli někdejšího britského premiéra v dějinách a vyjádřit solidaritu nynějším bojům za rovnoprávnost.
Cílem sprejerských útoků byla v poslední době v Praze zejména socha sovětského maršála Ivana Koněva na náměstí Interbrigády v Praze 6. Tamní radnice sochu vojevůdce, který se podílel na osvobození Prahy od nacistů, ale i na krvavém potlačení protikomunistického povstání v Maďarsku v roce 1956, nechala loni v létě zakrýt plachtou a počátkem letošního dubna odstranit. Ruská diplomacie proti tomu protestovala.
Beneš dodnes budí vášně
Edvard Beneš (1884 až 1948) patří k nejvýznamnějším i nejdiskutovanějším českým státníkům minulého století. Politik a diplomat, jenž se zasloužil o vznik Československa v roce 1918 i jeho obnovení po druhé světové válce, dodnes budí vášně.
Především svojí rolí v temném období před německou okupací i o dekádu později při převzetí moci komunisty v únoru 1948. Docent filozofie a doktor práv Beneš byl dlouholetým blízkým spolupracovníkem Tomáše Garrigua Masaryka.
S Benešovým jménem jsou spojeny také dodnes diskutované dekrety, které v letech 1940 až 1945 vydával v londýnském exilu i po návratu do vlasti a které se týkaly mimo jiné majetkových záležitostí a odsunu zejména Němců z československého území, potrestání kolaborantů a znárodnění.
Socha Beneše na Loretánském náměstí vznikla odlitím originálu sochy od Karla Dvořáka, která byla v minulosti v hlavní budově Národního muzea. Na přímý zákrok tehdejšího komunistického ministra Zdeňka Nejedlého byla odstraněna.
Původně se uvažovalo o návratu sochy z depozitáře do muzea, nakonec se rozhodlo o jejím umístění venku.
Odhalení sochy v Praze v roce 2005 kritizoval šéf sudetských Němců Bernd Posselt či tehdejší bavorský premiér Edmund Stoiber
