„Lze očekávat větší problémy u těch dětí, jejichž biorytmus se během prázdnin posunul. Začínají vnímat až kolem poledne,“ poznamenal ředitel ZŠ Vratislavova Jiří Trunda.
Psychika žáků se může postupně propadat a krize může přijít se zpožděním. „V prvních dnech jsou nastaveni na restart, propad přichází zhruba v říjnu, kdy se nahromadí úkoly, někdy přijdou první neúspěchy, změny v kamarádství, vliv může mít i zkracování dnů,“ popsal svou zkušenost ředitel ZŠ Londýnská Martin Ševčík.
Proto je klíčová podpora rodičů a spolupráce se školou. Podle ředitele ZŠ Věry Čáslavské Vojtěcha Nováka je to zapotřebí celoročně.
„Z mé zkušenosti se dobrá komunikace mezi rodinou a školou velmi výrazně promítá nejen do prospěchu, ale také do chování, pocitu bezpečí dítěte a schopnosti společně řešit problémy v okamžiku, kdy skutečně vzniknou,“ vysvětlil.
Podle něj mohou na začátku školního roku rodiče dětem pomoci obyčejnými věcmi, jako je poskytnutí klidu, podpory a pomoci s návratem k pravidelnému režimu.
Anketa ředitelů pražských základních škol pro redakci MF DNES.
Opakování matka moudrosti
Pomoc školy má naopak podobu osvěžení paměti. „Děti samozřejmě něco zapomenou. Dva měsíce jsou dlouhá doba. Bylo by nespravedlivé očekávat, že 1. září usednou do lavic a okamžitě navážou tam, kde v červnu skončily,“ uznal Novák. Každý zkušený a empatický pedagog podle něj počítá s tím, že začátek školního roku má výraznou adaptační a opakovací fázi.
Nastavení učitelů je třeba změnit, musíme děti „umlátit“ pozitivitou, míní psycholog |
„Žáci se znovu dostávají do pracovního rytmu, obnovují návyky a postupně si vybavují znalosti a dovednosti z předchozího roku. Samozřejmě velmi záleží na věku dítěte i konkrétním ročníku,“ popsal.
Bez opakování si září neumějí představit ani další ředitelé škol, doplňují ale, že nemá smysl opakovat všechno obecně. „Efektivnější je využít opakování před rozvíjením daného tématu. Například, než se pustíme do obtížnějších lineárních rovnic, zopakujeme si a procvičíme, co jsme již dělali a co budeme rozvíjet,“ přiblížil Ševčík.
Netlačit na výkon
I pro prvňáčky bude zahájení nové životní etapy velkou změnou, a to i přesto, že se do školy těší a o prázdninách chodili spát včas. „I když je u nás povinná předškolní výuka, škola je něco jiného. Mají novou paní učitelku, nové kamarády a povinnosti,“ vyjmenovala ředitelka pražské organizace Zahrada pro duši Markéta Školoudová.
Zdůrazňuje, aby rodiče své malé školáky ze začátku nepřetížili. „Například tím, že budou mít nadbytek kroužků. I bez nich je pro ně start školy psychicky náročný, musí dřív vstávat, zvyknout si na nový kolektiv, na nový režim,“ podotkla.
Prázdniny ani základku nezkrátím. Ministr Plaga o docházce, platech i přijímačkách |
Ani starší děti nemají návrat do lavic snadný, i když mají výhodu v tom, že vědí, do čeho jdou.
„Často jsou z prázdnin zvyklé chodit později spát, takže se musejí adaptovat znovu na pravidelný režim, a do toho je na ně kladený tlak na výkon – jak ve škole, tak doma. V kombinaci se sportovními aktivitami a zájmovými kroužky jim to může způsobit psychickou nepohodu a stres,“ upozornila Školoudová.
Na prázdniny se vzpomíná
To, že naopak mnozí rodiče konec prázdnin přímo vyhlížejí, je podle ní přirozené, protože pro ně jde o náročné období.
„Na druhou stranu, až děti dospějí a naskočí do svých životních povinností, na období společných prázdnin se vzpomíná. Když vzpomínky máme uchované jako pozitivní, jsou tím, co nám v životě, který někdy přinese i chmurné chvíle, pomáhá k optimismu,“ dodala Školoudová.
