Počet lidí, kteří v Praze sdílejí své bydlení například prostřednictvím služby Airbnb, dlouhodobě stoupá. Hotely v soukromí domova už se v poslední době přestávají líbit magistrátu, který jim chce nastavit pravidla. Především pro placení daní (více zde).
Sdílené bydlení však přináší ještě jeden finanční efekt - čím dál více lidí už své byty neuklízí vlastními silami, ale najímají si na to úklidovou firmu.
„Startup jsme založili před rokem a půl a už tehdy se objevovaly objednávky od lidí, kteří své byty sdílejí. Narůstá však počet klientů, kteří mají víc bytů a nechávají si je profesionálně uklízet,“ říká zakladatel firmy LidskáSíla.cz Robert Vojáček. Přibližuje, že sdílené bydlení se týká každé patnácté objednávky.
Uklidit, uvítat, předat klíče
I z dalších úklidových firem zní, že kvůli obrovskému zájmu Pražanů v posledním půlroce nestíhají. A specificky u sdílených bytů musí některé zájemce i odmítat. Klienti si totiž přejí, aby firmy byt nejen uklidily, ale také v něm přivítaly ubytovaného hosta a předaly mu klíče.
„Řešili jsme to tak, že v bytě počkal náš provozní, ale teď už to neděláme. Jednak to nepatří do naší nabídky, ale hlavně si lidé, kteří se přijeli ubytovat, přejí být v kontaktu s majitelem bytu a ne s úklidovou firmou,“ popisuje zaměstnanec jedné z pražských úklidovek, který si nepřál být jmenován.
Vojáček dodává, že už si proto někteří majitelé bytů předplatili v centru města schránky, ve kterých si jejich hosté mohou klíče vyzvednout, druhou možností je pak najmout si člověka, který zákazníky ubytovává za majitele.
Oslovené úklidové společnosti říkají, že nezkoumají, zda domov uklízejí proto, že chce rodina svůj volný čas trávit jinak, nebo proto, že jí má přijet zákazník z ciziny. Podle firem to navíc ani nemohou poznat, pokud jim o tom klient sám neřekne. Vojáček však míní, že to poznat lze.
„Často ani nejednáme s majitelem bytu, ale s jeho asistentkou. Tito lidé totiž většinou mají bytů víc a sami v nich ani nebydlí. Kromě toho, že nám o sdíleném bydlení sami řeknou, to poznáme i tak, že si sjednávají úklid jednorázově v různých časech,“ vysvětluje Vojáček.
Běžní uživatelé totiž chtějí úklid vždy ve stejný den a hodinu. „Tím pádem k nim chodí vždy stejná dáma,“ pokračuje zakladatel startupu. (Používání označení dáma ve firmě prosadil, protože slovo uklízečka je podle něj negativně citově zabarvené a dehonestující.)
„U jednorázových objednávek v různých časech do bytu přijde pokaždé jiná dáma, což by lidem, kteří si nechávají uklidit své soukromí, vadilo. Těm, kteří mají v centru Prahy padesát bytů, je to však jedno. Setkáváme se s tím především v Praze 1, Praze 2, Praze 7 a Praze 8,“ říká Vojáček.
Poptávka roste, uklízečky chybí
„Pořád je dost lidí, kteří sdílené pokoje uklízejí sami, ale pro některé zařizuji uklízečku. Konkurence je čím dál větší a už nestačí jen nabídnout pokoj, musí to u vás vypadat jako v hotelu. A s tím, aby bylo pokaždé vycíděno, vypráno, naškrobeno a ustláno, je spousta práce,“ říká žena, která dělá asistentku lidem, kteří mají víc bytů a Airbnb využívají. Kvůli kontroverzím, které sdílené bydlení vyvolává, si však přeje zůstat v anonymitě.
Uspokojit poptávku je však podle Vojáčka čím dál těžší. „Na trhu není dost lidí, kteří by mohli uklízet,“ upozorňuje. Čím dál víc lidí si totiž najímá firmu také na velký úklid před Vánocemi a Velikonocemi, který dříve dělali sami, ale dnes už na něj nemají čas. Dalším oblíbeným termínem jsou prázdniny, kdy podle firem záleží na tom, jestli děti budou, nebo nebudou doma.
Nejvíce si lidé přejí umýt okna, vycídit parkety nebo vyčistit koupelnu. „Na jaře jde částečně o historicky zažité rituály spojené s jarem a liturgickými zvyky. Původně zemědělsky orientované české země měly zažité, že s jarem začíná nový rok. To znamená, že se všechno staré musí vyhodit a uklidit,“ uvedla Marie Zamazalová, školitelka dam v Lidské síle.
