Před rokem 1989 se v areálu továrny Tatry Smíchov vyráběly tramvaje pro pražskou hromadnou dopravu. Po revoluci byl závod uzavřen a v roce 1998 šla většina továrních budov k zemi. Nyní na jejich místě stojí kromě jiného obchodní centrum Nový Smíchov.
Velkou část takových průmyslových areálů a hal v hlavním městě, jako byla smíchovská Tatra, po roce 1989 jejich noví majitelé zbourali nebo jim dali nové využití. V některých případech ale zanikly i technicky cenné stavby.
Průmyslová výroba byla v Praze před rokem 1989 vzhledem k socialistickému plánovanému hospodářství významným prvkem ekonomiky. V průmyslu v té době pracovala celá čtvrtina ekonomicky aktivních obyvatel hlavního města, tedy asi 175 tisíc lidí. Po revoluci se průmyslové podniky a závody privatizovaly a přechod na tržní ekonomiku přinesl zavírání neefektivních a nepotřebných továren.
Na místě dnešního obchodního centra Nový Smíchov stál ještě na počátku 90. let areál bývalého závodu Tatra Smíchov. V roce 1998 nechal většinu továrních hal a budov, které byly součástí původních Ringhofferových závodů, jejich majitel zbourat. Zbyla jen průčelí některých budov.
V současnosti pracuje v průmyslu na území hlavního města dvanáct procent zaměstnaných obyvatel.
Největší zastoupení měl v roce 1989 strojírenský průmysl. V něm pracovalo podle údajů Českého statistického úřadu v roce 1989 téměř osmdesát tisíc lidí. A odpovídá tomu i tehdejší žebříček pražských průmyslových podniků podle počtu zaměstnanců.
Vévodí mu vysočanské závody ČKD, kde se vyráběly elektrické stroje, polovodičové usměrňovače, velké průmyslové kompresory, jeřáby a mnoho jiných strojírenských výrobků. Tisíce zaměstnanců pracovaly také ve vysočanské Pragovce, v Tesle Karlín nebo v letňanském areálu Avia, kde vyjížděly z výrobních linek nákladní automobily.
Zpoždění dvacet let
Právě velké strojírenské výrobní haly a továrny přestaly být po revoluci potřebné a velká část z nich byla stržena. „Po roce 1989 jsme takto přišli o řadu technicky hodnotných staveb. Příkladem je třeba zánik bývalé Tatry Smíchov. Počátkem devadesátých let se hodnoty industriálních památek moc neřešily, a tak bagry srovnaly areál se zemí. Z velmi cenného souboru zbylo jen pár fasád,“ říká architekt a propagátor urbanismu Petr Kučera. V současnosti stojí na místě původních továrních hal obchodní centrum. Historii místa připomíná průčelí původních Ringhofferových závodů.
Průmysl v PrazePočet pracovníků v průmyslu 1989 175 tisíc Podíl průmyslu na celkové zaměstnanosti 1989 24 % Průměrná měsíční mzda v průmyslu 1989 3 469 korun Největší průmyslové podniky v Praze a počet jejich zaměstnanců v roce 1989 ČKD (Vysočany)................ 13 267 Zdroj: ČSÚ |
Praha si na začátku devadesátých let prošla podobným procesem jako západní metropole v sedmdesátých letech, kdy začal v Evropě upadat těžký průmysl a města řešila, co s nepotřebnými továrnami.
„Ze začátku se industriální stavby bouraly ve velkém i na Západě, než vznikl všeobecný konsenzus, že je dobré něco z původních továren zachránit. U nás jsme v té době ještě měli v plném proudu centrálně plánované hospodářství, takže to téma k nám dorazilo až koncem devadesátých let,“ vysvětluje Kučera. Západní Evropu tak podle něj Praha v přístupu k industriálním stavbám z minulosti dohání až v posledních zhruba deseti letech.
„Dobrým příkladem je třeba holešovický pivovar, který v devadesátých letech také ukončil výrobu, ale byl v několika etapách poměrně zdařile přestavěn,“ uvádí architekt. Část staveb v areálu pivovaru byla prohlášena za kulturní památku a při rekonstrukci pivovaru po záplavách v roce 2002 se původní objekty zakomponovaly do nově vznikajících budov. Teď jsou v areálu kanceláře, obchody i byty. Podobně se zachovala také podoba závodu ČKD v Karlíně, kde nyní funguje multifunkční sál Forum Karlín.
Bydlení místo továren
Ani v poslední době se však bývalé výrobní haly nevyhnuly kompletním demolicím. Už v roce 2007 například začalo bourání slavné strojírenské továrny Rustonka na rozhraní Libně a Karlína. Developerská odnož slovenské společnosti J&T původně městu slibovala, že zůstane zachována kotelna s komínem jako připomínka průmyslové historie Karlína.
Nakonec firma s odkazem na statický posudek zbourala vše. Rustonka totiž nebyla prohlášena za kulturní památku, ač o to Praha žádala. Na místě továrny se nyní dokončuje výstavba kancelářského komplexu. Na demolici čekají i další bývalí průmysloví velikáni, ve kterých ještě v roce 1989 fungovala strojírenská výroba. Například budovu Tesly v Hloubětíně, kde se v 80. letech vyráběly vysílače, plánuje zbourat rezidenční developer Central Group. Firma na jejím místě postaví několik bytových domů.
Nová čtvrť se bude stavět také na místě zličínského závodu ČKD Tatra. Ten byl postaven v osmdesátých letech minulého století, aby ulevil přetížené a zastaralé výrobě firmy ČKD Tatra na Smíchově. Místo původních továrních hal, které v současnosti slouží hlavně jako sklady, má v budoucnu vzniknout čtvrť pro tisíce obyvatel.
Nové byty budou stát také na místě Sigmy Modřany. Tam se v 80. letech vyráběly například ventily a další zařízení do jaderných elektráren.
