Když se Max Brod jednoho dne roku 1939 rozhodl naskládat rukopisy svého nejlepšího přítele Franze Kafky do kufru a prchnout s nimi do Tel Avivu (dnešní Izrael), zachránil před nacisty unikátní dílo.
V zavazadle tehdy vedle dopisů či deníků leželo úhledně vyskládaných deset očíslovaných sešitů – rukopis slavného Kafkova románu Proces. Listy popsané drobným a těžko čitelným písmem se od té doby již nikdy do Prahy nevrátily. Až nyní.
"Podařilo se nám vypůjčit si několik listů rukopisu Procesu z německého Marbachu. Určitě budeme mít třeba ten první a poslední," vyprávěla MF DNES Monika Loderová z pražského Goethe-Institutu.
Ten se Společností Franze Kafky ukáže záznamy veřejnosti na výstavě, která byla připravena k devadesátému výročí autorovy smrti. "A bude to i 100 let poté, co Kafka začal pracovat na románu Proces," upozornila mluvčí institutu Klára Konečná. Světově proslulý spisovatel začal knihu psát v srpnu 1914.
Další jubilea osobností130 let 110 let 105 let 65 let |
Výstavu "Proces. Originál a proměna" instituce slavnostně otevřou 23. května na Staroměstské radnici.
Tedy v malé oblasti, kde Kafka strávil prakticky celý život. Kdyby nechtěl, ani by nemusel využívat tehdejší novinky – elektrické tramvaje Františka Křižíka, aby si prošel místa, kde se narodil, studoval, psal, spal a bavil se.
Jeho rodiče se sice často stěhovali, ale téměř vždy bydleli na Starém Městě. Narodil se v domě číslo 1/27 na rohu Kaprovy a Maiselovy ulice, při hranici židovského ghetta.
Každé ráno jako kluk chodil do zadního traktu paláce Goltz-Kinských, kde studoval Německé státní gymnázium. S ohledem na to, že byl jedním z nejlepších německy píšících Pražanů, nebyly však jeho výsledky z němčiny výjimečné – na vysvědčení dostával střídavě dvojky či trojky.
A přestože mu zvláště dobře nešla ani matematika, pracoval čtrnáct let v Dělnické úrazové pojišťovně v ulici Na Poříčí v domě s číslem sedm. Když tu v srpnu 1908 nastoupil, dostal za den práce na tehdejší dobu nízký plat 3 koruny.
Úředničina ho vůbec nebavila, což ostatně v Procesu jasně vylíčil, a tak si po práci nasazoval svůj typický klobouk, urovnal límeček u košile a šel se večer pobavit například do tehdy módního varieté v Lucerně – svědčí o tom jeho záznamy v denících.
A pokud ho jindy v kavárnách jako Savoy na Kozím plácku, Louvre či Arco v Hybernské někdo zahlédl s knihou v ruce, mohl to být mimo jiné i titul Vladislava Vančury, jehož Kafka obdivoval.
Veřejné čtení měl vlastně jen jedno. V Zrcadlovém sále hotelu Evropa na Václavském náměstí přednesl povídku Ortel, kterou napsal během jediné noci. Ostatně při psaní dodržoval občas zvláštní zvyky. V roce 1917 chodil kolem osmé večer do bytu ve Zlaté uličce, několik hodin tu tvořil a pak se šel vyspat do bytu na Malé Straně.
Kafkova procházka Prahou by měla skončit opět na Staroměstském náměstí – namátkou třeba v salonu Berty Fantové v domě U Jednorožce, kde se Kafka i Brod setkávali a debatovali s Albertem Einsteinem a dalšími vědci či filozofy.
Kafkovy stopy v Praze
O rukopisy Procesu se dlouhé roky soudil Izrael
Originál Kafkova rukopisu románu Proces je nyní v Německém literárním archivu v Marbachu. Ten ho koupil za dva miliony dolarů od bývalé sekretářky Maxe Broda Esther Hoffeové.
Kdyby to bylo jen na Kafkovi, skončily by jeho knihy v kamnech. Dvakrát Broda poprosil, aby jeho dílo spálil. Přítel neposlechl a dílo publikoval – nutno dodat, že v zahraniční mají knihy dodnes ohromný úspěch.
Rukopisy, deníkové záznamy, dopisy byly původně součástí pozůstalosti po Brodovi, o kterou se Národní knihovna v Jeruzalémě s dcerami Hoffeové dlouho soudila. Izrael spor vyhrál před dvěma lety.
