„Zahájili jsme výrobu penicilinu. Bylo zde na začátku mnoho těžkostí a mnohé jsme si zavinili sami. Jsou však již zdolány.“
Těmito slovy zahájil 25. října 1949 předseda vlády ČSSR Antonín Zápotocký svůj projev na nádvoří továrny v Roztokách. Právě v městečku za Prahou se před 75 lety začala psát významná epocha farmaceutického průmyslu naší země.
Roztoky se tak mohou navždy chlubit středoevropským prvenstvím v produkci těchto léků důležitých pro potírání bakteriálních infekcí. Velký úspěch na zdravotnickém poli si chytře přisvojila komunistická strana, která na něm však největší zásluhu neměla.
Pomoc přišla ze Západu
Ještě před vznikem roztocké „penicilinky“ sehrála hlavní roli ve vývoji československého penicilinu farmaceutická firma Benjamin Fragner z Dolních Měcholup, kde se skupině českých vědců podařilo ve válečných podmínkách izolovat první český penicilin.
STO OBJEVŮ: Léčivý penicilin vyrostl Flemingovi, když byl na dovolené |
„Ten ještě na sklonku druhé světové války zachránil několik lidských životů. Prvním uzdraveným se stal třináctiletý chlapec, který se zranil o Vánocích roku 1944 při bruslení a kterého napadla prudká stafylokoková sepse,“ podotkl chemik a spoluautor knihy Objevy a vynálezy tisíciletí František Houdek.
Po skončení války se příprav na výrobu spásného antibiotika ujala skupina vědců v čele s profesorem kvasné chemie Milošem Heroldem. Ti za podpory Správy spojených národů pro pomoc a obnovu, což byla organizace přispívající k nápravám válečných škod, odjeli za praxí do USA a Kanady.
A už v první polovině června 1947 katolický deník Osvobozený našinec zvěstoval: „U příležitosti návštěvy dvou kanadských odborníků v Praze dostalo se znovu do popředí zájmu připravované otevření penicilinové továrny, která bude jako součást Státního zdravotního ústavu zřízena v Roztokách. Naše republika tak bude pravděpodobně prvním státem, který zahájí výrobu penicilinu v Evropě.“
O celoevropský primát sice roztockou továrnu kvůli byrokratickým průtahům připravilo Švédsko, nicméně ten středoevropský si již uzmout nenechala.
Ze skladů mizel efedrin
Výběr lokality pro klíčový farmaceutický závod přitom nebyl zrovna ideální. Pozemek v Roztokách se totiž nachází v záplavové oblasti.
„Historikům se nepodařilo zcela bezpečně zjistit důvody, které vedly k rozhodnutí postavit ‚penicilinku‘ právě v Roztokách. Tvrdí se, že tehdejší ministr zdravotnictví Adolf Procházka o tom rozhodoval sám, o čemž pochybujeme. Pravděpodobnější se zdá být výklad, že tehdejší Spolek pro chemickou a hutní výrobu se rád zbavil roztocké výrobny barev a laků, který před koncem války vyhořel,“ uvedli Karel Smolec a František Samec v knize 20 let československých antibiotik.
Výroba penicilinu je v EU dražší, Asii se nedá konkurovat, říká ředitel asociace |
Na jaře 1949 byly v Roztokách vyrobeny první vzorky léku a v říjnu byla za velké slávy a účasti tehdejších komunistických špiček odstartována regulérní výroba penicilinu.
Ačkoli historie továrny začala penicilinem, mnozí lidé podnik znají spíše jako „efedrinku“. V Roztokách se totiž od 50. let začaly vyrábět i další účinné látky včetně efedrinu. Kromě léků, jako byl v minulosti například hojně užívaný sirup Solutan, se z něj dá vyrobit i pervitin. Není proto divu, že zaměstnanci továrny se v minulosti snažili, a to často úspěšně, tuto sympatomimetickou drogu krást a přivydělávat si jejím prodejem na černém trhu.
Výroba penicilinu se nicméně už v roce 1959 přesunula rozhodnutím vlády do Slovenské Lupči, kde sídlí dodnes. Navzdory ničivým povodním v roce 2002 se však v Roztokách léčiva vyrábějí dodnes pod hlavičkou firmy VUAB Pharma patřící švýcarské skupině Safichem. A nadále i antibiotika, i když o penicilin už nejde.
Výrobu účinných látek brzdí asijská konkurenceV posledních letech se stále častěji hovoří o možnosti obnovit v ČR výrobu penicilinu, ale i dalších klíčových surovin pro nejrozšířenější léčiva. Podobně jako mnohé jiné země se i u nás totiž potýkáme s výpadky některých léků. Hlavní problém je v tom, že evropské státy v posledních desetiletích přestaly vyrábět základní suroviny, které se produkují laciněji v Asii. Výroba chemikálií, jež se pro produkci léků často používají, je také velkým znečišťovatelem životního prostředí a kvůli ekologickým předpisům by nebyla v současné podobě v Evropě ani možná. To se nicméně penicilinu netýká, ten se stále vyrábí na Slovensku. |
