„Můžete si vybrat konkrétní tramvaj či autobus a uvidíte, kde přesně zrovna na trase je, jaké má zpoždění, nebo se podíváte na jízdní řád. Kromě toho se lze dostat i na kategorii a fotku konkrétního vozidla,“ říká Benedikt Kotmel, vedoucí platformy Golemio, která data pro město zpracovává.
Online mapka nově „vidí“ i pod zem, tedy právě na jednotlivé spoje metra. Brzy by funkce mohla být zapojená i do aplikace PID Lítačka.
„Počty uživatelů mapy rostou poměrně stabilně, aktuálně jsme na deseti tisících přístupech v pracovní den. Zároveň je vidět, že počty přístupů trochu kopírují situaci v dopravě. Jsou nižší například o víkendech a o svátcích, ale naopak při výraznějších potížích, jako jsou kalamity či dopravní kolapsy, rostou až na dvojnásobek,“ popisuje Zbyněk Jiráček, vedoucí odboru technického rozvoje a projektů Ropid.
Mapa ví, kde vůz je a zda je klimatizovaný
Celý projekt má podle slov městského dopravního experta hlavně dva účely. Zaprvé je užitečná aplikace pro veřejnost. „Uživatelé vidí poslední známou polohu každého spoje autobusu, vlaku, tramvaje, metra či přívozu v PID v reálném čase. Mohou zjistit spoustu informací o spoji, zda je bezbariérový, klimatizovaný, jakou má trasu,“ říká Jiráček.
Můžete si vybrat konkrétní tramvaj a uvidíte, kde přesně zrovna na trase je.
Benedikt Kotmel, Golemio
Zadruhé funguje celý systém pro Ropid jako vlastní náhled na data, která má a která předává dalším aplikacím. Data sbírá ze všech vozů v celé Praze a Středočeském kraji a zpracovává je v rámci datové platformy, kterou spravuje městská společnost Operátor ICT (OICT).
„Golemio nejen připravuje data pro naši mapu, ale stejná data poskytujeme též dál všem dalším aplikacím i do zařízení, která instalujeme ve veřejném prostoru, jako jsou například nejnovější odjezdové panely na autobusových zastávkách,“ doplňuje Jiráček. Ropid také tyto informace zpřístupňuje jako tzv. „open data“, to znamená, že jsou přístupná všem lidem a aplikacím. Do svých aplikaci je využívá Google, Seznam, Apple a další.
Opendata mohou šetřit peníze
Projekt je ovšem důležitý ještě z jednoho důvodu. Otevírá totiž data, která dříve nebyla dostupná, veřejnosti. Umožňuje to jejich mnohem širší použití a přímo se tím prý šetří také prostředky města.
10 tisícpřístupů denně má mapa PID s polohami spojů. 105 tisícuživatelů měla k 31. 1. 2023 aplikace PID Lítačka. 2018Tehdy byla spuštěna datová platforma Golemio. to |
„Jakmile jsou datové zdroje veřejné, může tvorbu nových aplikací a výrobu nových zařízení, například na zastávky, realizovat mnohem širší škála dodavatelů. To přináší mnoho nových možností řešení a výrazně to také díky soutěži mezi dodavateli zvyšuje tlak na jejich nižší cenu,“ konstatuje Jiráček.
Uživatelům aktuálně na mapě nejvíce chybí to, že ještě není součástí aplikace PID Lítačka. Integrace do systému Lítačky je podle zástupců OICT i Ropidu v dlouhodobém plánu, přesné datum však zatím stanoveno není.
„Mapa je přizpůsobena i pro mobilní prohlížeče, setkali jsme se s tím, že na starších zařízeních je ovládání pomalejší. V tomto směru se chceme zaměřit na optimalizaci zobrazení, aby bylo ovládání plynulejší, to je teď asi největší priorita,“ přibližuje Jiráček.
Stavba tramvajové trati do Slivence začala, hotová by měla být v říjnu |
Mimo online mapy spojů chce Ropid do budoucna zlepšit i navigační systém po městě. V rámci výměny přístřešků by se zase měly objevit nové digitální plochy. „Ty bychom mohli využívat k informování cestujících hlavně o mimořádných událostech v dopravě přímo na zastávkách, a cestující by proto mohli včas reagovat na nenadálé situace,“ sděluje Jiráček.
Praha – střední Čechy a zpět
Dopravní data jsou také často využívána k tvorbě aplikací usnadňujících plánování cest, mohou ale sloužit i pro potřeby výzkumu. Tím se v metropoli zabývá například Institut plánování a rozvoje (IPR).
Radní schválili obnovu terminálu Černý Most, zatím lidé dostali lavičky a tabule |
„V nejbližší době se připravuje zpřístupnění dat o změnách počtu obyvatel a dojížďce obyvatel v Praze a Středočeském kraji v průběhu času zjištěných z dat mobilních operátorů. Tato data poslouží zejména dopravním plánovačům, ale také starostům městských částí a obcí, velký zájem již nyní o tato data mají univerzity,“ informuje ředitel IPR Ondřej Boháč.
