Hana Kožuriková pomohla jednomu nymburskému Romovi na místním úřadě získat nový občanský průkaz. "Volal mi, že mu ho nechtějí dát, protože nezaplatil dvě stovky pokuty. Ať tam udělám virvál. Naštěstí ho neudělal on," vylíčila šéfka nymburského Romskému sdružení.
Průkaz pro klienta získala a úřednici slíbila, že dohlédne, aby pokutu zaplatil do měsíce. "Obracejí se na nás jak Romové, když potřebují pomoc, tak instituce, když chtějí něco od Romů," popsala Kožuriková každodenní práci, které se věnuje už více než deset let.
Pro místní Romy je autoritou, důležitým člověkem, díky němuž ve městě téměř neznají problémy, s jakými se aktuálně potýká Šluknovský výběžek. "Má velkou zásluhu, že tu nemáme sociálně vyloučenou oblast," potvrdil nymburský starosta Miloš Petera.
Mladí potřebují přísnou ruku nebo barvy
Silné osobnosti působící pozitivně na romskou komunitu a nízká nezaměstnanost jsou dvě hrdla jedné spojené nádoby. "Jsou to nejdůležitější faktory, že je Středočeský kraj relativně v klidu," řekl krajský koordinátor pro romské záležitosti Cyril Koky.
Podle něj Romové vyhrocenou situaci ve Varnsdorfu a okolí sledují s obavami. "Všichni - integrovaní i sociálně vyloučení," upozornil.
Ovšem tam, kde romské autority nejsou, mají úřady a neziskovky pracující s menšinami, problém. O to víc, když mládež nemá žádné vzory, ani nad sebou "pevnou ruku."
Například v Kolíně musel svého času zasáhnout ministr pro lidská práva Michael Kocáb. Tři romští mladíci zbili sedmnáctiletého chlapce. Kolínští studenti kvůli tomu chtěli svolat demonstraci, ke které se přihlásili i pravicoví radikálové. Neuskutečnila se, ale byl to varovný signál.
"Když jsme začínali, bylo těm dětem okolo osmi let a byly bezproblémové. Nyní jsou ale v kritickém věku a dělají různé lumpárny," řekl Martin Prokop z kolínské neziskovky Prostor.
Ta mimo jiné pomáhá se zaměstnáváním Romů v rámci veřejně prospěšných prací, komunitních prací a zřízením dluhové poradny. "Tento týden jsme například domluvili, že si Romové budou sami své bydliště zkrášlovat. Město teď třeba koupí barvy a oni si vymalují. Je o to mezi Romy velký zájem," poznamenal Prokop.
Pracující rodiče jsou dobrý vzor
Potíže s mladými Romy mají i v Mladé Boleslavi. V jednom z tamních paneláků bydlí několik set lidí, většinou jde o první generaci dětí, které mnohdy nikdy nezažily zdravý rodinný model. Rodiče se jim příliš nevěnují a děti tak tráví nezřídka svůj volný čas v obchodních centrech a výjimkou nejsou ani krádeže a drogy.
"Jejich děti vyrůstají v prostředí, kde se objevuje kriminalita, drogy, lichva i prostituce. Nic jiného neznají," řekla Lucie Hejzlarová z nízkoprahového klubu Činžák, kam dochází až třicet dětí a mladistvých za den.
Přesto je zde situace lepší než v jiných lokalitách. Je tu práce, a kdo chce, sežene ji. "U rodičů našich klientů není běžné, že by pracovali oba. Alespoň otec většinou pracuje u nějaké externí firmy spolupracující se Škodovkou, ve stavebnictví nebo vykonává příležitostné práce," řekla Hejzlarová.
Podle pět let starého výzkumu Evropského sociálního fondu je v kraji 26 sociálně vyloučených lokalit, v nichž žije přes tři tisíce lidí. Valná část z nich jsou Romové. Největší koncentrace je na Kladensku, Mělnicku, Mladoboleslavsku a mezi Kutnou Horou a Kolínem.
"To číslo pořád platí. Občas nějaká oblast zanikne jako Ovčáry, ale za čas přibude nová," uvedl vládní poradce pro menšiny Cyril Koky. Poukazuje na rozdíly v přístupu starostů. "Kdo používá selský rozum, poradí si. Požádá si například o grant na terénního pracovníka. Nejhorší je, když si myslí, že se to vyřeší samo," poznamenal Koky.
Například v Kladně, kde je šest sociálně vyloučených lokalit, o romského preventistu přišli o prázdninách. Ministerstvo vnitra jim zkrátilo dotace na tohoto asistenta městské policie. Jinde si o něj největší středočeské město nepožádalo. Ostatně s Romy už prý problémy nemá. Nechvalně proslulý objekt Masokombinát už Romové opustili, protože téměř celý shnil.