Obvykle žije sám, v pronajatém bytě. Když zaplatí veškeré náklady na bydlení, zbude mu na jídlo okolo tisíce korun, někdy i méně. Tak podle odborníků vypadá senior na pokraji chudoby. Kolik jich je, zatím nedokáže nikdo přesně určit.
Třeba v Praze 7 teď řeší, že někteří senioři si nemohou dovolit ani obědy. Před dvěma měsíci proto spustili projekt, do kterého se zapojily místní restaurace. Těm nejpotřebnějším začaly vařit obědy zdarma.
220 tisíclidí ve věku nad 65 let žije podle statistik v Praze. Bude jich rychle přibývat. |
„V půl dvanácté sem přijede slečna z městského úřadu, my jí předáme několik kompletních menu, která ten den vaříme,“ popisuje spolumajitel restaurace Lokál Nad Stromovkou Jiří Skall.
„Oslovila nás městská část, zatím jde skutečně jen o pár obědů, což je pro nás zanedbatelná maličkost a jsme rádi, že takto můžeme pomáhat,“ pokračuje. Podle městské části je projekt teprve v zárodku, obědy takto odebírá první desítka seniorů.
„Teď sháníme další restaurace, které by nám pomohly, nicméně z toho nechceme dělat masovou záležitost,“ říká radní Prahy 7 Silvie Kratochvílová. Podle ní teď městská část řeší problémy s rozvozem a také s tím, že se senioři stydí pomoc přijímat.
Zbytky z restaurací neprošly přes hygienu
„Z dřívějška vím, že ti lidé bývají ve skutečně obtížné sociální situaci. Třeba když jsme řešili splátkové kalendáře seniorů, kteří měli dluhy vůči radnici, zjistili jsme, že mají po zaplacení nákladů na bydlení třeba jen tisíc korun. Když jsme se pak dozvěděli, že senioři v našem pečovatelském centru začínají odhlašovat obědy, protože na ně nemají, a že těchto případů přibývá, začali jsme situaci řešit,“ popisuje radní.
Nejdříve prý oslovila organizaci Zachraň jídlo, která upozorňuje na plýtvání potravinami, třeba v supermarketech. „Původní myšlenka byla taková, že bychom oslovili restaurace s tím, zda by nemohly poskytnout své přebytky. Toto řešení ale nepovolili hygienici,“ pokračuje radní.
Proto se prý rozhodli oslovit restaurace v Praze 7, zda by nepomohly problém řešit jídlem zdarma. Zatím se přihlásily dva podniky, kromě zmiňovaného Lokálu Nad Stromovkou ještě restaurace Peperoncino.
„Neděláme to pro reklamu, ale pro dobrý pocit. Já jsem z Makedonie a tam je naprosto nepochopitelné, že by byl starý člověk, o kterého se nepostará rodina,“ říká Dejan Miladinovski, majitel druhé zmiňované restaurace.
Projekt Prahy 7 je typickým příkladem toho, že si městské části stále více hledí lidí ve věkové skupině nad 65 let. Jsou si vědomy demografických prognóz. Podle statistik v současné době žije v Praze okolo 220 tisíc lidí důchodového věku. Do roku 2020 by jich mělo být čtvrt milionu a do roku 2050 dokonce 320 tisíc.
To podle odborníků znamená, že problém ohrožených seniorů nezmizí, ale naopak se rozšíří. „Sociální problémy starých lidí jsou rozšířené, ale opomíjené,“ říká Daniel Hůle z obecně prospěšné společnosti Člověk v tísni.
Jak vysvětluje, často potíž spočívá v tom, že senioři žijí ve velkých bytech, a když přijdou o partnera, nezvládají z jednoho důchodu platit veškeré výdaje. „Kdybych udělal rychlou a hloupou analýzu, mohlo by se říci, že za jejich situaci může to, že neumějí hospodařit, protože na levnějším bydlení by mohli ušetřit. Ale takhle se to úplně brát nedá,“ míní Hůle.
„Zaprvé pro tyto lidi, kteří bydlí celý život v jednom domě, v jednom konkrétním bytě, je hrozně těžké jej opustit a zadruhé, míst, kam by mohli jít, zase tolik není,“ vysvětluje Hůle s tím, že přehledy o tom, kolik seniorů je ohroženo a kolik jich potřebuje pomoci, neexistují. A to i proto, jak zmínila radní Silvie Kratochvílová, že se o nich stydí mluvit.
„Měli jsme tu třeba pána, který celý život pracoval v ČKD, živil se poctivou prací. Důchod má dvanáct tisíc korun a za nájem u soukromého vlastníka platí měsíčně čtrnáct tisíc. Když k nám přišel žádat o pomoc, plakal, jak se za to styděl,“ popisuje ředitelka Pečovatelského centra Prahy 7 Marie Hronová
Dají vše vnoučatům, sami živoří
Podle ní je ale třeba důsledně rozlišovat. Někteří senioři se totiž do tíživé situace dostanou proto, že veškerý svůj majetek dají dětem či vnoučatům.
„Řešili jsme takové dva případy seniorek, které zprivatizovaly byty, přepsaly je na vnučky, které je chtěly buď prodat, nebo pronajímat, a zmíněné ženy si přitom žádaly o dotované místo v domově důchodců,“ popisuje. Ale není to jen Praha 7, která řeší problémy seniorů. Třeba v Praze 5 jich žije dvanáct tisíc a radnice se teď snaží vytipovat ty nejohroženější.
„Mapování provádíme tím, že úředníci městské části se snaží seniory navštěvovat v rámci jejich životních jubileí. Při té příležitosti zjišťují, v jaké jsou fyzické i sociální kondici,“ popisuje místostarosta městské části Praha 5 Jan Smetana (ČSSD).
Podle něj úředníci za den stačí v průměru navštívit deset seniorů. „Vedle toho chystáme například projekt jídelny pro seniory. Chceme pro ně přestavět bývalou pizzerii,“ pokračuje.
Podle něj má jídelna pomoci starším lidem ušetřit. Dnes totiž platí za obědy od městské části 44 korun, jenže vedle toho platí 25 korun za rozvoz. Pokud bude jídelna, budou si moci pro oběd dojít a tento výdaj jim odpadne.
