Český tým působí v Rigaku Innovative Technologies Europe (RITE) a v současnosti vlastní několik patentů.
Jejich rentgenová kamera má největší rozlišení na světě. S její pomocí lze rozpoznat objekty velké asi půl mikrometru (to je polovina tisíciny milimetru -pozn. red). Tato technologie, která se sestavuje v uzavřených superčistých laboratořích, dala vzniknout mimo jiné japonskému mikrotomografu. V České republice byl instalován v Brně, kde Rigaku zřídilo společnou laboratoř s tamním vysokým učením technickým.
Mikrotechnologie z Břežan se používá také k výrobě různých detektorů, přesných měřičů rentgenového záření, v biologii, v nanotechnologiích či farmacii.
„S její pomocí se sleduje například vnitřní obsah pilulek – jestli se látky v nich obsažené nemění v čase a jak je silný povlak, když se pilulka vyrábí,“ ukazuje svět regionální firmy jeden z jejích zakladatelů a ředitel, sedmdesátiletý odborník v oblasti aplikované fyziky, Ladislav Pína.
Několikaletá cesta za úspěchem
Cesta českých vědců pod japonskou vlajku byla dlouhá. V roce 1989 dostal Ladislav Pína dopis z britské Cambridge, aby se podílel na vývoji speciálního typu rentgenové optiky.
Rentgenová kamera XSight z dílny středočesko-japonské firmy s nejvyšším rozlišením na světě
„Mělo to historickou návaznost. V tehdejší Akademii věd byla již téměř třicetiletá historie vývoje rentgenové optiky a kolega z Cambridge si technologické dovednosti českých vědců byl vědom,“ vypráví fyzik.
Spolu s René Hudcem z Astronomického ústavu Akademie věd ČR a Adolfem Innemanem ze Státního výzkumného ústavu materiálů v Běchovicích založili první firmu.
„Skutečně, ve sklepě paneláku jsme pak v letech 1991 až 1995 vyvinuli vzorek optiky pro zdroj rentgenového záření s revolučními vlastnostmi. Dosud používaný zdroj zabíral celou místnost, náš společný výrobek se ale dal postavit na stůl.
Přístroj se používal v makromolekulární biologii a v krystalografii,“ popisuje první úspěch Ladislav Pína. Mikrofokusní rentgenový zdroj vyvinuli ve spolupráci s britskou Medical Research Council. V tomto ústavu objevili pomocí rentgenu strukturu DNA pozdější nositelé Nobelovy ceny James Watson a Francis Crick.
O rok později založili čeští vědci spolu s Angličany v Praze společnost Reflex, navíc převratný přístroj získal cenu britské královny za technologický pokrok. Tak začalo dobrodružství převádění vědeckých poznatků do praxe.
V roce 2007 vypukla světová hospodářská krize, v jejímž důsledku v roce 2008 dosavadní mezinárodní spojenectví dostávalo trhliny. Skupina českých vědců se je nakonec rozhodla ukončit a využila nabídky nadále rozvíjet své dovednosti v nové české pobočce japonské firmy Rigaku vyrábějící rentgenové přístroje.
„Kolektivní české know-how tak zůstalo pohromadě a s týmem je dodnes. Za rok oslavíme desáté výročí existence,“ podotkl fyzik Pína. Kromě toho českého, kde pracuje čtrnáct zaměstnanců, má Rigaku výzkumná centra také v japonském Tokiu či americkém Detroitu.
Získali dotaci od Středočeského inovačního centra
Letos středočeští vědci spolupracovali i se superlaserovým centrem Hilase v Dolních Břežanech, na společný výzkum získali i dotaci v podobě inovačního voucheru od Středočeského inovačního centra (SIC).
SouvislostiNové kolo dotací Středočeské inovační centrum (SIC) spouští nové dotační kolo na podporu výzkumu v malých firmách. Podpora spolupráce výzkumných organizací a malých a středních firem je podle Rut Bízkové, ředitelky SIC, jedním z hlavních důvodů zavedení inovačních voucherů. „Ke zlepšení firmy často potřebují výzkum, který však samy nezvládnou. V tom jim mohou pomoci lidé z jiných odvětví akademické oblasti. Podpora rozvoje spolupráce mezi podnikatelským sektorem a výzkumnou sférou byla hlavním důvodem pro vznik voucherů,“ zdůraznila Rut Bízková. O podporu společného výzkumného projektu budou moci fyzické osoby a malé a střední podniky žádat na SIC již od 13. listopadu. Připraveno je celkem 2,25 milionu korun. V předešlém kole přitom SIC rozdělilo 3,2 milionu pro 25 projektů. Podpora směřuje především do oblasti zemědělství, stavebnictví, strojírenství, dále do potravinářství, life sciences a ICT. |
„Společný výzkum praxe a akademické sféry nese oboustranný prospěch. V Hilase je přístrojové vybavení, které nemáme a které jsme mohli díky podpoře z inovačního voucheru využít,“ konstatoval ředitel Rigaku, které spolupracuje i s dalšími vědeckými pracovišti.
V Hilase odborníci z Rigaku zkoumali působení laseru na povrchy různých materiálů, především mědi, s cílem je zušlechtit. „Zkušenosti využijeme při vývoji přístrojů pracujících s rentgenovým zářením, ve kterých můžeme takto zušlechtěné materiály použít,“ vysvětluje Ladislav Pína, který stále přednáší na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT v Praze.
O své živobytí se malá česká pobočka Rigaku musí postarat sama. V evropské grantové oblasti totiž naráží na překážku. Z hlediska grantových kritérií je podle své mateřské japonské společnosti brána za velkou firmu a z řady dotačních a grantových výzev určených pro malé podniky je automaticky diskvalifikována. „Přitom jsme fakticky malá česká firma, která je svými nápady a výrobky úspěšná v celosvětovém měřítku,“ nastínil problém uznávaný fyzik.
