Vyplývá to z Registru ekonomických subjektů pro fyzické osoby Českého statistického úřadu (ČSÚ).
Nárůst do jisté míry ovlivnil také příchod ukrajinských uprchlíků. „Vyšší počet Ukrajinců současně mohl usnadnit začátek podnikání i těm, kteří doposud nepodnikali, ale s příchodem jejich krajanů se jejich komunita rozšířila, což Ukrajincům vytvořilo nové příležitosti pro předávání zkušeností a vzájemnou spolupráci,“ vysvětluje analytik Hospodářské komory Roman Renda.
Velmi dobře se Ukrajinci uchytili například jako řemeslníci. Tyto obory navíc mají v metropoli nižší konkurenci i proto, že má Praha nejvyšší podíl vysokoškolsky vzdělaných lidí v zemi. Roli hraje také nižší zájem mladší generace, která raději preferuje vyšší vzdělaní.
Nízká konkurence pro řemesla
Mladí lidé častěji směřují k vysokoškolským oborům, které jim dávají širší možnosti uplatnění nebo větší flexibilitu. „Technické, řemeslné a manuálněji zaměřené profese mohou být pro část mladých méně atraktivní, i když je po nich na trhu práce vysoká poptávka,“ popisuje Renda.
Řemeslníci či opraváři patří v Praze mezi nejlépe placené profese, ukazuje analýza |
To se podle analytika hospodářské komory může v Praze projevovat daleko silněji než v jiných regionech, právě vzhledem k vyššímu počtu vysokoškolsky vzdělaných lidí. Největší nedostatek je u kvalitních zedníků, klempířů, pokrývačů, instalatérů a topenářů. Slušné výplaty řemeslníků však vedou i k tomu, že u části mladých lidí roste zájem se vyučit. Na pražských učilištích například roste zájem o instalatérský obor.
„Dlouhodobě patří k těm nejpopulárnějším. Mnoho našich uchazečů přichází s tím, že jejich otec či strýc má instalatérskou firmu a oni vidí, že se má existenčně velmi dobře a o zakázky nemá nouzi. Motivací je pak po absolvování pokračovat v ‚rodinné‘ firmě,“ přibližuje zástupce ředitele SOŠ Jarov David Fresar.
Vzhledem k nedostatku kvalitních řemeslníků nejen v hlavním městě pak podle Fresara mají absolventi nulovou nezaměstnanost.
Podnikatelé v Praze 2025Profesní, vědecké a technické činnosti: 52 355 (ČR 195 099) Zahrnuje například účetnictví, různé druhy poradenství, auditory vědce, architekty či inženýry. Opravy a údržba motorových vozidel: 24 468 (ČR 136 702) Stavebnictví: 23 993 (ČR: 173 472). Kulturní, zábavní a rekreační činnosti: 8 362 (ČR: 34 103). Ostatní činnosti, které zahrnují například řemeslníky, kadeřníky či pohřební služby: 14 537 (ČR: 102 300). Celkem bylo v Registru ekonomických subjektů v Praze evidováno 233 957 fyzických osob, což je o 156 tisíc více než v roce 2016. Většinu z nich představují živnostníci. Zdroj: Registr ekonomických subjektů ČSÚ zahrnující aktivní fyzické osoby. |
Přesný počet řemeslníků v Praze registr ČSÚ přímo neuvádí, protože je zahrnuje do kategorie spolu s kadeřníky či například i s pohřební službou. Celkem v těchto odvětvích podniká v Praze 14 537 fyzických osob, tedy 6,2 procenta z celkového počtu pražských podnikatelů. I přes menší počet fyzických osob v těchto odvětvích však Praze z hlediska struktury de facto nic nechybí.
„Co se týče oborů podnikání, nelze tvrdit, že by v Praze zcela nebo výrazně chyběl nějaký obor. Největší problém, který ale podnikatele trápí, bude pravděpodobně nedostatek pracovní síly, respektive nesoulad mezi poptávkou a nabídkou na trhu práce,“ uvádí na pravou míru Renda.
Nedostatek pracovní síly se přitom v případě Prahy podle analytika projevuje i dlouhodobě velmi nízkou nezaměstnaností v regionálním srovnání.
Přesun volné pracovní síly z jiných regionů navíc pak i komplikuje špatná cenová dostupnost bydlení a nedobudovaná dopravní infrastruktura.
Praze dominují účetní či vědci
Nejvíce podnikatele v hlavním městě lákají odvětví, která mají vyšší nároky na vzdělání. Patří mezi ně například účetní, vědci, architekti či inženýři. Toto odvětví představuje 22,4 procenta aktivních podnikatelů v metropoli. Převládají kancelářské profese, všemožné druhy poradenských služeb či další znalostně orientované činnosti. Druhou největší položku v registru představují velkoobchody a maloobchody včetně podniků, které se zabývají opravou motorových vozidel.
„Vysoký počet obyvatel i firem a jejich koncentrace vytváří dobré podmínky pro podnikání ve službách, včetně maloobchodu a velkoobchodu. Tyto obory navíc často nevyžadují rozsáhlou infrastrukturu ani výrobní zázemí, což je v prostředí metropole výhodou,“ vysvětluje Renda.
Řemesla dál strádají. Mzdy v Praze nejvíc stoupají ředitelům a specialistům |
Na třetím místě je stavebnictví. V regionálním srovnání však dává více podnikatelů přednost jiným městům České republiky. „Pro stavební firmy a firmy ve zpracovatelském průmyslu může být z těchto důvodů naopak výhodnější podnikání mimo Prahu, kde si mohou snadněji z hlediska prostoru i ceny zajistit místo pro sklady nebo výrobní haly,“ dodává analytik.
