Stavební dělníci i restaurátoři na budově pracují už druhým rokem. Obnovuje se fasáda, opravuje se balustráda, probíhá restaurování soch. V Panteonu se momentálně opravuje strop, obnovuje zlacení, odstraňují nečistoty.
„Máme opraveny dvě fasády. V průběhu jara by lešení mělo jít dolů a Pražané tak uvidí hotový objekt,“ řekl iDNES.cz stavbyvedoucí David Čech.
V úterý se na probíhající práce přijel podívat ministr kultury Daniel Herman a premiér Bohuslav Sobotka.
„Tyto kontrolní dny jsou důležité proto, abychom si udělali představu o postupu prací. Jakkoli nemůžeme detailně rozumět technologickým otázkám rekonstrukce, můžeme sledovat, že se tu rodí dobré dílo,“ konstatoval Herman, podle kterého se jedná o největší rekonstrukci Národního muzea v jeho dějinách.
Fotogalerie |
Zástupci muzea ministry provedli po interiéru, který je nyní obedněný dřevotřískou kvůli tlumení otřesů. Materiál do budovy putuje venkovním výtahem. Uvnitř pracují restaurátoři na stropních malbách, venkovní práce kvůli mrazu dočasně ustaly.
Kromě světlejší fasády bude mít světlejší barvu také sloupořadí, které bylo v roce 1968 poškozeno střelbou sovětských vojáků. Stopy po opravných plombách na kameni ze 70. let 20. století zůstanou i nadále viditelné. Událost připomene také pamětní deska.
Také stále pokračuje hloubení tunelu, který bude propojovat historickou a Novou budovu Národního muzea, bývalé Federální shromáždění.
Práce pokračují podle harmonogramu. Budova byla vyklizena a uzavřena už roku 2011, zahájení oprav ale zdrželo opakované řízení u antimonopolního úřadu.
Rozpočet na rekonstrukci činí 1,6 miliardy korun. Obavy z toho, že se harmonogram oprav zpozdí kvůli požáru, který budovu zachvátil loni v únoru, se nenaplnily.
Výstava připomene společné dějiny
Pokud nadále vše půjde podle plánu, skončí rekonstrukce v říjnu 2018. Tehdy si muzeum připomene 200. výročí založení, ke stému výročí vzniku Československa se pak otevře výstava, která připomene společné dějiny Čechů a Slováků. Připravuje se ve spolupráci se Slovenským národním muzeem.
„Základní koncepce je založena na konkrétních lidských osudech, které formovaly dějiny Československa. Proto se podstatnou částí výstavy stane sebeidentifikace návštěvníků, respektive jejich předků s aktéry výstavy - například při promítání soukromých fotografií, deníkových záznamů a podobně,“ popsala mluvčí Národního muzea Kristina Kvapilová.
Výstava bude nejdřív ve Slovenském národním muzeu, odkud se v říjnu 2018 přestěhuje do prostor opravené historické budovy Národního muzea. V létě 2019 by tam měla být egyptská výstava, kterou muzeum plánuje s Univerzitou Karlovou (více o výstavě zde).
Všechny stálé expozice Národního muzea v historické budově se po generální rekonstrukci otevřou do poloviny roku 2020.
Podívejte se, jak probíhají opravy sochařské výzdoby na čelní fasádě (video z října 2016):
