Když inženýr Václav M. Havel, otec bývalého prezidenta, v roce 1924 navštívil Spojené státy, v San Francisku ho uchvátila restaurace s vyhlídkou zvaná „Cliff House“. Rozhodl se, že něco takového by měla mít také Praha.
Pověřil proto projektanta Maxe Urbana, aby vybudoval Barrandovské terasy. O místo, ve kterém se scházela pražská smetánka, umělci i disidenti, se později nikdo nestaral, a tak postupně uvadalo, až skončilo v rukou vandalů a bezdomovců. Taková je ve zkratce historie Barrandovských teras.
Nyní jim svitla nová naděje. Vlastník, společnost Barrandovské terasy, a. s., ve které drží majoritní podíl podnikatel Michalis Dzikos, koncem srpna získal stavební souhlas s provedením rekonstrukce stávající budovy.
„Naším cílem je vrátit terasy do jejich nejlepších dob. Samozřejmě, že interiér nebude stejný, protože doba se posunula. Dřív se sedělo na kovových stoličkách, to už by dnes neprošlo,“ řekl MF DNES architekt Ondřej Kukral, který je rekonstrukcí stávajícího objektu pověřen. Uvědomuje si, že se změnila také atmosféra. Proto už není možné, aby se zde podávalo občerstvení pro tři tisíce lidí, jako tomu bylo v dobách největší slávy.
„Lidé seděli venku na terasách, zespoda chodili a obsluhovali je číšníci. Dnes je všechno jinak kvůli hluku z radiály, Barrandovského mostu i tramvají,“ říká Kukral. Venkovní posezení je sice v plánu, ale bude mnohem skromnější.
Nebude to podnik pro bohaté
Mřížemi bývalé Francouzské restaurace, které vyplňují prázdné okenní rámy, pořádně profukuje. Již do tří let by měla být opravena a otevřena. Zabere dvě patra hlavní části budovy, její kuchyně by měla být prvorepubliková.
„Za první republiky se podávali například raci, humři, šneci. Nevím, jestli i teď budeme servírovat humry, ale budeme se chtít držet gastronomie té doby,“ říká Robert Chejn, který bude provozovatelem obou restaurací. Typické pro tu dobu bylo honosné zdobení, výrazné prvky, jako například velké květiny. I toho by se chtěl Chejn držet.
Název podle provozovatele zůstane stejný, tedy Barrandovské terasy. Restaurace by neměla být luxusní. „Bude pro širší veřejnost,“ dodal. Přibude bistro s mezinárodní kuchyní, za restaurací zase vznikne podzemní parkoviště.
K restauraci bude napojen nový apartmánový hotel. Budou jej tvořit dvě budovy. Na jedné straně bude svým hadovitým tvarem kopírovat původní půdorys teras, druhou částí bude stát na samé špičce ostrohu. Naopak dříve oblíbený a nyní nevyužívaný a zarostlý bazén zůstane ve stejném stavu.
„Bazén a pozemky pod ním nejsou v majetku akciové společnosti Barrandovské terasy, proto nejsou zahrnuty do investičních plánů rekonstrukcí,“ vysvětlil Kukral. Investoři už dříve uvedli, že se náklady rekonstrukce nevyšplhají nad půl miliardy korun. „A levnější to nebude,“ dodal včera Kukral.
Do areálu v září najely bagry. Od dubna probíhaly představební práce, v polovině září se začalo s první fází rekonstrukce - odstraňováním břidlicového obkladu, demontáží kovového přístřešku nad vstupem, oškrábáním tapet a podobně.
Prvorepublikový klenot se stal roku 1988 kulturní památkou a o pět let později památkovou zónou. Roku 1948 byly terasy převedeny na stát. Po sametové revoluci získal stavbu v restituci prezident Václav Havel a jeho bratr Ivan, kteří své podíly převedli na své manželky. Když se jedinou majitelkou stala prezidentova manželka Dagmar, v únoru 2003 ji prodala Dzikosovi. Projekt byl podle investora s manželi Havlovými konzultován.
Podle společnosti Havel o terasách prohlásil, že v podobě výletního a restauračního centra pro nižší a střední vrstvy, v jaké vznikly, jsou dnes neobnovitelné.
„Přesto se domnívám, že lze na tradici Barrandovských teras navázat a dát jí nový obsah, odpovídající současné době. Především je třeba zachránit stávající budovu architekta Maxe Urbana. Umím si však představit například rezidenční ubytování typu bungalovů,“ řekl údajně Havel.
V říjnu roku 2001 vyhořel bar Trilobit, který býval ve 30. a 40. letech jedním z nejoblíbenějších míst schůzek pražské smetánky. Později jeho okolí zpustlo a zarostlo křovisky. Bar obnoven nebude.
Celý objekt teras už řadu let chátrá, jelikož je volně přístupný, stal se terčem vandalů, obývali ho bezdomovci. Otázkou zůstává, proč se s rekonstrukcí nezačalo už dávno. „Není jednoduché získat stavební povolení, domluvit se s památkáři, zahájit stavbu,“ řekl k tomu Kukral.
16. května 2016 |
