Při odkrývání hrobových míst archeologové navíc objevili i mnohem starší artefakty z dob, kdy toto území obývali Keltové. Nalezli třeba předměty a pec z období mladší doby železné, dokonce i několik desítek úštěpků nástrojů z období střední doby kamenné – mezolitu. Jejich stáří je zhruba deset tisíc let.
Historie Zbečna je bohatá. Podle archeoložky rakovnického muzea Jany Bezákové stával v době Přemyslovců nedaleko nyní objeveného pohřebiště knížecí dvůr.
„Dělníci nakopli v polovině ledna lžící bagru první z objevených hrobů. Práce zastavili, informovali nás a ve spolupráci s námi pak odkryli svrchní část zeminy. Poté už jsme archeologickými metodami postupně odhalili více než pět desítek hrobových míst,“ popsala počátek průzkumu archeoložka.
V hrobech leželi dospělí i děti
Přestože v hrobech jsou podle všech zatím získaných poznatků pozůstatky prostých vesničanů, jedná se o cenný nález vypovídající mnohé o dřívějším osídlení Zbečna.
„Nejmladší kostra patří pravděpodobně ještě nenarozenému plodu. Ležela v pánevní oblasti objevené ženské kostry. K jejich úmrtí došlo asi při porodu nebo krátce před ním. Několik koster patří novorozencům a dětem, zastoupeny jsou ale všechny věkové skupiny,“ konstatovala Jana Bezáková.
Archeologové usuzují, že ostatky byly do země ukládány v delším časovém období. Nejedná se tedy o oběti války nebo epidemie. Většinou to byli lidé, kteří skonali přirozenou smrtí nebo na infekční nemoci, na něž tehdy neexistovaly léky.
Praha má místa pro masové hroby. Kdyby přišla katastrofa |
I v tomto směru ale byly objeveny výjimky. „Dvě z lebek nesou známky poranění. Jedna bodné, ale zhojené, dotyčný ho tedy přežil. Druhá sečné, které však mohlo být smrtelné,“ řekla archeoložka.
Kostry jsou velmi zachovalé, včetně kompletních chrupů. To usnadní další práci antropologům z plzeňského muzea, kam byly ostatky převezeny. Ti nyní zkoumají například věk zesnulých, jejich pohlaví, důvod skonu, zda netrpěli podvýživou, v některých případech i jejich DNA a možné příbuzenské vztahy.
Pohřebiště je z období, kdy nebylo zvykem ukládat společně s mrtvými do hrobů milodary. To je důvod, proč archeologové nenašli mnoho dobových předmětů.
„Účesy mladých dívek a žen byly tehdy zdobeny typickými záušnicemi, bronzovými nebo i postříbřenými. Deset se nám jich podařilo nalézt. U jedné z koster holčičky jsme objevili bronzový prstýnek. V jednom případě hrob skrýval křesadlo se železnou ocílkou. U mladších hrobů z poloviny 13. století se objevuje jejich dřevěné obložení, u starších bylo kamenné,“ popsala Jana Bezáková.
Naštěstí nenašli mamuta
Archeologický průzkum rozdělil starosta Zbečna Jiří Těhan (Společně pro obec) do dvou různých rovin. Na jednu stranu to pro obec znamená nový důkaz o jejím dávném osídlení a možná zvýšení atraktivnosti z pohledu turismu, na druhou ale i zvýšené náklady 350 tisíc korun, které musí ze zákona jako investor zaplatit navíc za provedený archeologický průzkum.
„Při celkovém rozpočtu kanalizace 90 milionů korun, z níž dotace kryje 40 milionů a obec tak musí čerpat úvěr, je pro nás každá koruna důležitá,“ uvedl starosta.
Pod horou Říp archeologové odkryli 12 hrobů ze starší doby bronzové |
Vedení Zbečna jedná se Středočeským krajem o možnosti úhrady alespoň části průzkumu. Zatím bez konkrétního výsledku. A navíc není vyloučeno, že se archeologové s dalším odkrýváním zeminy v letních měsících do Zbečna znovu vrátí. Nálezy jsou totiž očekávány především v okolí památkově chráněného Hamousova statku, jehož historie sahá až do 16. století. Starosta chce proto v tomto směru iniciovat legislativní úpravy.
„Teoreticky totiž může nastat situace, že archeologové někde najdou kostru mamuta a rozsáhlý průzkum pak finančně přesáhne celý rozpočet dané obce,“ zdůvodnil Jiří Těhan.
