Od punku ke stabilní službě. Sdílená růžová kola, díky kterým mají Pražané vyšší možnost přijet včas na zkoušku nebo do práce, budou v metropoli v příštím roce více vidět.
Společnost Rekola, která bikesharing v Praze rozjela, získala nového investora. Tím je podnikatel Ondřej Fryc a jeho firma Spread Capital. Fryc na začátku nového tisíciletí založil internetový obchod Mall.cz, který později prodal.
V půjčovně kol bude Spread Capital údajně jen menšinovým vlastníkem s podílem v řádu desítek milionů. Bližší informace jsou však podle Fryce obchodním tajemstvím.
„Budeme investorem, který nezasahuje, dokud o to není požádán,“ nastínil Fryc svou roli ve firmě, která kola půjčuje kromě Prahy i v Českých Budějovicích či Olomouci. Už za dva roky se však Rekola z Prahy možná stáhnou, a to paradoxně kvůli tendru, který má půjčování kol v metropoli zaštítit.
Protože se magistrátu možnost bikesharingu líbila, požádal dopravní podnik, aby vypsal výběrové řízení na provoz městské půjčovny. Služba funguje například v Paříži, Barceloně nebo Mnichově.
Tendr za sto milionů korun už běží a přihlásili se do něj i majitelé růžových kol. Tento týden však oznámili, že ze soutěže vypadli kvůli diskriminačním kritériím a že podali stížnost na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS).
Rekola chtějí, aby město tendr zrušilo a nadále spolupracovalo s nimi. „Takhle bude Praha lít sto milionů do kanálu. My to umíme lépe a levněji. Rozhodně není rozumné mít v Praze dva bikesharingy. Záleží na spoustě okolností, ale je možné, že se z Prahy úplně stáhneme,“ uvedl zakladatel firmy Rekola Vítek Ježek.
Ředitel dopravního podniku Martin Gillar podle svých slov stížnost Rekol nemůže komentovat. „Zadávací řízení běží, takže by to bylo neetické. Počkáme, jak spor dopadne,“ řekl Gillar.
Jedním kritériem pro účast na zakázce je údajně vybudování stabilních stanic. To majitelé firmy Rekola považují za zpátečnické. Sami používají přemístitelné stojany roztroušené po celé Praze a zákazníkům dokonce dovolují kolo po použití zamknout kdekoliv jinde: třeba u sloupu veřejného osvětlení nebo u zábradlí.
„Stanice budou velkým zásahem do infrastruktury. Musely by být minimálně 150 metrů od sebe, aby tam lidé mohli dojet, a navíc velké jako autobus. Je to zbytečné a drahé,“ říká Ježek a dodává, že na Západě už se od stanic upouští. Zaparkovat mohou lidé podle něj kdekoli. Aby jim to firma usnadnila, zavede do svých pražských a brněnských kol čipy s navigací GPS.
„Budeme vědět, kde naše kolo je, a uživatelé nebudou muset hlásit, kde ho nechali. Anonymizovaná data pak poskytneme pražskému Institutu plánování a rozvoje. Kromě toho budeme mít bezdušové pláště. Jen za výměnu plášťů jsme ročně dali devadesát tisíc korun,“ plánuje Ježek.
Růžová cesta do strmého kopce
Cílovou skupinou podnikatelů původně byli hipsteři na náplavce. Tedy mladí lidé kolem pětadvaceti. Ježek však míní, že i průměrně zdatný šedesátník může poměrně rovinatým centrem Prahy klidně brázdit. A s kopci by mu v budoucnu mohlo pomoci zařízení, které Ježek nazývá automatická převodovka. To by od určité rychlosti samo zařadilo jiný převod, aby se cyklistovi jelo lépe.
„Překvapilo nás, že se naši zákazníci vydávají i do kopců, protože kola zatím nemají přehazovačku. Víme třeba, že často lidé jezdí do Dejvic přes Chotkovy sady,“ popisuje Ježek. Namísto současných zhruba 120 růžových kol by se jich v Praze od příštího roku mohlo pohybovat asi o padesát více.
