„Sčítání startuje 4. ledna a potrvá do 6. ledna, nicméně už nyní se mohou zájemci registrovat na našich webových stránkách,“ říká k premiéře projektu s názvem Ptačí krmítka Dita Hořáková z České společnosti ornitologické (ČSO).
Akce bude mít v Česku premiéru. Přírodovědci se inspirovali v zahraničí, kde už ptactvo sčítají několik let po sobě. Je jedno, zda budou lidé sledovat krmítko v sadu u statku na Benešovsku, nebo na balkoně na rozdělovském sídlišti v Kladně.
Iniciátoři akce očekávají velký zájem právě ve Středočeském kraji. Tamní lidé se totiž podle dosavadních zkušeností do různých ornitologických projektů zapojují s mimořádným nasazením.
Příkladem je účast škol, skautských oddílů i jednotlivců při zabezpečování pro ptáky nebezpečných ploch ve městech. Třeba ochránce přírody Petr Dobrý kvůli polepům průhledných výplní zastávek oslovil obecní úřad v Mnichovicích na Říčansku. A zlákal k pomoci i školáky.
„Za jediný den jsme s pomocí žáků polepili pět zastávek ve městě,“ konstatoval Petr Dobrý. Podobně aktivně se obyvatelé kraje zapojují rovněž do pravidelného sledování čapích hnízd.
Jak pomáhat ptactvuK registraci a následnému vkládání pozorování zimujícího ptactva slouží nová webová stránka krmitka.birdlife.cz. Sčítání se uskuteční mezi 4. a 6. lednem 2019. Ornitologové vytvořili aplikaci pro mapování nebezpečných míst pro ptáky na http://zastavky.birdlife.cz/ptaci-pasti.html. Zaznamenat lze i uhynulého opeřence u elektrického vedení či u silnice či dálnice. Díky webové aplikaci zastavky.birdlife.cz lidé najdou také mapu s nechráněnými či již upravenými místy ve městech a obcích. Dalším projektem je monitoring čapích hnízd. Informace o hnízdech, počtu dospělých či mladých ptáků mohou lidé zaznamenávat do takzvané Čapí mapy na webu ČSO. Pro děti je určený program Jaro ožívá. Pomáhají zaznamenávat přílet vlaštovek, vlh či rorýsů. Více na www.birdlife.cz. |
Aktuální mapování zimovišť se týká spíše drobného ptactva. Gabriela Dobruská z ČSO na základě hlášení úhynů při střetech s průhlednou plochou hovoří o sýkorkách a zvoncích.
Chladné období tráví v Česku pěnkavy a místy také vzácný brkoslav severní. Nyní by se měli odborníci dozvědět, kolik jich na jaro čeká na východ, západ, jih, či naopak na sever od Prahy.
„Doposud o výskytu ptáků v jednotlivých krajích nemáme podrobnější údaje,“ podotýká Hořáková.
Ornitologové navíc upozorňují, že sčítání přezimujících ptáků za pomoci veřejnosti je světově největším projektem občanské vědy známým z Německa či Velké Británie.
Nyní bude i v tuzemsku možné zjistit, jak se mění stavy ptačích populací v zimním období.
„To vyžaduje velké množství údajů z rozsáhlého území, jejichž získání je časově velmi náročné. Právě dobrovolná účast veřejnosti je jedinou možností, jak lze data získávat,“ říká ředitel ČSO Zdeněk Vermouzek.
Sčítání chtějí vědci opakovat
Pořizování záznamu o výskytu ptáků v konkrétní lokalitě se má řídit jednoduchým principem. Vždy je třeba zapsat nejvyšší počet jedinců daného druhu na krmítku.
„Znamená to, že když přiletí jeden vrabec, odletí a za půl hodiny přiletí tři, je třeba nahlásit tři vrabce. Nikoli čtyři, to je špatně,“ vysvětluje Dita Hořáková s tím, že tak chtějí vědci dosáhnout co nejvyšší přesnosti a zamezit tomu, že budou lidé počítat jednoho ptáka vícekrát.
Monitoring plánují přírodovědci opakovat, veřejnost se tak podobné akce patrně dočká v dalších letech. Výstupy z jednotlivých ročníků tak bude možné porovnávat. Jak pořadatelé z ČSO dodávají, nejde jen o výpomoc vědcům.
Akce Ptačí krmítka má mít i výchovný efekt. „Přikrmování může sehrát důležitou roli také v životě dětí, jimž pravidelná péče o krmítko pomáhá vytvořit si kladný vztah k přírodě,“ domnívá se Dita Hořáková.
S kolegy věří, že se podaří ze spolupráce s obyvateli vytěžit skvělé výsledky, jako při zmiňovaném zabezpečování zastávek. Ty pro ptáky nebezpečné totiž z kraje pomalu mizí. Kromě centrálního kraje se projektu daří také v metropoli.
Jako jeden z příkladů efektivního zabezpečení prosklených ploch uvádí ČSO grafický návrh pro zastávky pražské MHD. Díky decentním tečkám by se jim měli opeřenci vyhnout. „Bezpečnost pro ptáky byla jednou z podmínek výběrového řízení, u kterého jsme byli od samého počátku,“ vysvětluje Lukáš Viktora, který má v ČSO na starosti ochranu ptáků v zástavbě.
Z kraje se pak podle Gabriely Dobruské systémově věnují zastávkám v Mladé Boleslavi, kde pomáhá kritická místa upravit magistrát.
