Na území České republiky se zatím vyskytlo pět ohnisek nákazy ptačí chřipky. Čtyři z nich jsou na jižní Moravě, páté se objevilo v Lázních Toušeni, kde byla objevena nakažená mrtvá husa. Kvůli tomu úřady nařídily utratit tisíc ptáků (čtěte o tom více zde).
Státní veterinární správa (SVS) vymezila tříkilometrové ochranné pásmo a desetikilometrové pásmo se zvýšeným dozorem. Což už se dotýká i Prahy.
„Vzhledem k tomu, že pásmo dozoru zasahuje také na území některých čtvrtí hlavního města Prahy, vydá pro chovatele v této oblasti nařízení Městská veterinární správa,“ řekl mluvčí SVS Petr Majer.
Někteří chovatelé ale na oficiální pokyny nečekají a sami učinili některá preventivní opatření.
„Chovatelé nepouštějí papoušky do venkovních voliér, jsou zakázány burzy ptáků, ze kterých si můžete infekci odnést třeba na botách, minimalizuje se setkávání v halách, ve kterých papoušci létají přes zimu,“ vypočítal chovatel papouška Václav Peričevič.
Dodal, že zima je výhodou, protože papoušci nelétají volně venku - takže se nemohou setkat s trusem nakažených ptáků.
Jemu a dalším chovatelům exotických ptáků v případě potřeby poradí Klub přátel exotického ptactva.
„Naši členové, kteří jsou většinou z Prahy, si podle svých bydlišť hlídají, zda se nenachází poblíž ohniska nákazy a případně se budou řídit pokyny veterinární správy. Poradím jim ale také já s kolegou,“ řekl předseda Klubu Ladislav Žoha.
Zoo zavřela ptáky
Opatření už zavedla také zoologická zahrada v Praze. „Za nebezpečné přenašeče jsou považováni divocí vodní ptáci,“ připomíná zoologický náměstek Jaroslav Šimek. Tam, kde se divoké kachny nebo rackové mohou vmísit mezi ptáky chované zoo, se zahrada snaží kontaktu co nejvíce zamezit.
Zákaz výstav až do konce ledna
Zdroj: ČTK |
„Většina ptáků je ve voliérách, což značně snižuje riziko. Plameňáky, kteří mají otevřené expozice, chovatelé krmí uvnitř zateplených ubikací, zavírají se vrubozobí, například kachny a husy,“ popsal některá z řady opatření Šimek.
Jak připomněl, v současné „vlně“ byl z divokých ptáků výskyt ptačí chřipky potvrzen jen u labutě, které do areálu zoo nezalétávají.
Příprava se Zoo Praha vyplatila už v roce 2007, kdy ptačí chřipka vypukla v Česku poprvé. „Šlo jen o rozsáhlou prevenci. Ptáci se stěhovali do vnitřních prostor pro snížení rizika a podobně,“ doplňuje Šimek.
V zoo v průběhu epidemie nezaznamenali jediný potvrzený případ nákazy. Některé tehdy zavedené kroky dodržuje zoo dodnes.
Kam s pštrosy?
Zatím není jasné, zda se opatření dotkne hromadně také například záchranných stanic, momentálně čekají na stanovisko SVS.
„Je spíš individuální, jak opatření budou řešit chovatelé i záchranné stanice s místními veterináři,“ říká Zdeňka Nezmeškalová z Českého svazu ochránců přírody.
„Momentálně platí doporučení, abychom co nejvíc ptactva schovali dovnitř, aby nepřišli do kontaktu s venkovními ptáky. My máme pouze tři venkovní voliéry, ve kterých je sova, andulky a pštrosy. Nevím, jestli je budeme muset přemístit. Ale přemístit pštrosy je pro nás neřešitelné,“ říká vedoucí chovatel Stanice přírodovědců Jan Hříbal.
