Pod Kaňkem se totiž rozkládá mohutný systém středověkých důlních děl, která dosahují hloubek až několika set metrů.
„Na povrch tu ústily nejen šachty jednotlivých dolů, ale pro zajištění větrání celého podzemního komplexu tady vznikala i vedlejší důlní díla,“ vysvětluje předseda Osadního výboru Kaňk Max Kubát.
Zahrada v obležení techniky
Jeden z velkých propadů, který se pravidelně obnovuje zejména po přívalových deštích, znepříjemňuje už léta život obyvatel ze sousedství kaňkovské staré radnice. Přednedávnem museli dokonce zaměstnanci báňské záchranné služby vybudovat na zahradě jednoho domu masivní desku, která brání další destrukci povrchu.
Propady půdy v Kutné Hoře3 kilometry měří Staročeské rudní pásmo procházející Kaňkem. 6 metrů byl průměr propadu, který vznikl v centru Kutné Hory v roce 2012. 40 metrů je hluboký kráter u rozhledny na Kaňku. |
„Po odstranění poškozené hraniční zdi a dřevin ze zahrady jsme propad překryli železobetonovou deskou se dvěma dosýpacími otvory. Místo je už tedy zcela zajištěné, nicméně kvůli podmáčenému terénu jsme ještě nemohli zeminu pořádně zhutnit,“ popisuje vedoucí Báňské záchranné služby Dolní Rožínka Milan Ferov.
Krátery logicky výrazně komplikují život mnoha obyvatel poddolovaného Kaňku. „Do ukončení průzkumu propadu starého důlního díla a jeho rozsahu totiž majitelé pozemků nemají jistotu, že nepokračuje až pod jejich nemovitosti. Následné zajišťování propadu navíc může trvat i několik měsíců, takže lidé z domů musejí strpět časté zásahy techniky. S tím souvisí mimo jiné i zvýšená obezřetnost při pohybu malých dětí a zvířat,“ podotýká Max Kubát.
V Příbrami se propadla dlažba u kostela, patrně do historického dolu |
Ten potvrzuje, že k propadům výrazně přispívají prudké lijáky. „Nemusí se ale jednat vysloveně o velké přívalové deště. Vzhledem k nedostatečně zpevněným povrchům komunikací se na Kaňku voda mnohem více vsakuje do půdy, a pokud je v blízkosti staré důlní dílo, například šachta nebo komín, splavuje voda část zeminy právě do těchto míst. Postupně pak vrstvy nad důlními díly zeslabují, až se nakonec zcela zřítí do podzemí,“ ozřejmuje důvody vzniku kráterů Max Kubát.
Bezedná jáma a chytrá měřidla
Zatím největší propad v novodobé historii kutnohorského předměstí se objevil nedaleko rozhledny na kopci Kaňk.
V oblíbené výletní destinaci místních obyvatel, na níž vede několik lesních pěšin a cest a jejíž celé území je protkáno pozůstatky důlních děl, se totiž koncem roku 2021 vytvořil čtyřicet metrů hluboký kráter. Obří jáma tehdy pohltila obrovské množství zeminy.
Bez posledního vozíku. Do Dolu Staříč už nikdo nesfárá, bude ještě vydávat plyn |
„Riziko propadu středověkého důlního díla odhalila naštěstí Správa uranových ložisek Příbram včas, protože má oblast dobře zmapovanou. Místo okamžitě zabezpečili a platí tam zákaz vstupu,“ říká jednatel kutnohorského Hornického spolku Barbora Petr Zeman.
„Podle mapové dokumentace se tento propad nachází v linii starých důlních děl, pod kterými ještě ve druhé polovině 20. století probíhaly rozsáhlé těžební práce. Provizorní oplocení propadu nahrazujeme nyní trvalým,“ popisuje Lenka Rychtaříková z podniku Diamo, který se zabývá zahlazováním následků hornické činnosti.
Na Frenštátsku řeší, co se zbytky šachty. Zvažuje se třeba čerpání solanky |
Předpovědět blížící se propad je podle ní složité. „Můžeme sice vytipovat rizikové místo, ale nikoliv už určit časový horizont, kdy propad nastane. Při stanovení takto ohrožených lokalit vycházíme z pravidelných kontrol důlních děl, mapové dokumentace dobývacích míst a geologické znalosti ložiska. Případné anomálie pak ověřujeme vrtným průzkumem a měřidly, která dokážou upozornit na vznikající propad,“ dodává Lenka Rychtaříková.
