Růžová kola si lidé mohou půjčit za poplatek a dojet s jejich pomocí, kam zrovna potřebují.
Za nápadem stojí organizace Rekola. Ta v Praze minulý rok odstartovala projekt bikesharingu neboli veřejného půjčování kol. V ulicích má aktuálně více než šest desítek bicyklů a koloběžek, o které se střídá zhruba 1 300 lidí.
Dosud byla kola různě rozeseta v ulicích metropole podle toho, kam je zrovna opřeli poslední uživatelé. To se však změnilo.
„Ve spolupráci se společností Leo Express jsme umístili nový stojan na hlavní nádraží. Kola tam budeme pravidelně doplňovat,“ popsala koordinátorka projektu Rekola Pavlína Pacáková.
Během prvního týdne po instalaci stojanu si kolo na nádraží ke své cestě do města půjčilo 15 klientů. Další necelá desítka pak kolo využila opačným směrem.
Od úterý 8. září si pak lidé přímo na pokladně Leo Express na nádraží budou moci přihlásit ke členství v projektu. „Zatím jenom na měsíc nebo do konce sezony, tedy do konce listopadu,“ dodala Pacáková.
S kolem na kole
Společnost se inspirovala za hranicemi. V řadě evropských metropolí totiž systém dovážení kol na jednotlivá stanoviště už funguje.
„V zahraničních městech, kde fungují velké bikesharingové systémy, je převážení kol takřka standardní činnost, jež pomáhá tomu, aby systém fungoval co nejlépe. Zpravidla se kola vyvážejí na kopce. Naopak se odvážejí z míst, kde je lidé spíš odkládají,“ popisuje Vratislav Filler z iniciativy Auto*Mat, která se zabývá problematikou cyklistiky v Praze.
Společnost Rekola zatím nebude bicykly převážet pomocí dodávek, jak to v případě zahraničních měst bývá. Členové organizace budou jezdit přímo na růžových bicyklech, které pak na nádraží nechají. „Máme dokonce i speciální kolo, na které je možné naložit i tři bicykly,“ vysvětluje Pacáková.
Podle ní je však možné, že do budoucna se budou kola skutečně převážet dodávkami. Společnost chce totiž vedle hlavního nádraží vytvořit pevná stanoviště pro kola i na dalších místech.
„Aktuálně jednáme s radnicí Prahy 7, že by další stojan mohl vzniknout na Strossmayerově náměstí. Jeden bychom také rádi umístili na Vítězné náměstí. Ten by mohl sloužit především tamním vysokoškolákům,“ vysvětluje Pacáková.
Pevná stanoviště jsou pro lidi, kteří bikesharing využívají, výhodná proto, že nemusí jednotlivá kola hledat v ulicích. U stojanu by měli mít jistotu, že tam bicykl vždy najdou. Výhoda je to také pro samotnou společnost. Ze stojanů totiž kola nepůjdou tak snadno ukrást. V současnosti jsou krádeže kol poměrně časté. Jen za letošní rok takto společnost přišla o 30 kol.
Rekola hledají investora
Společnost nyní hledá investora, díky kterému by mohla bikesharing rozjet ve velkém. O projekt má totiž zájem stále více lidí. „Zatímco v loňském roce kola sloužila hlavně studentům, letos věkový průměr uživatelů stoupl,“ říká Pacáková.
Pokud by společnost Rekola investora našla, mohlo by v Praze už příští rok jízdních kol výrazně přibýt a spolu s nimi by se také mohl zvýšit počet stanovišť.
Organizace by tak pravděpodobně předběhla vedení města, které již delší dobu pracuje na vlastním projektu bikesharingu. Přestože na magistrátě vzniklo již několik návrhů, jak by systém veřejného půjčování kol mohl fungovat, dosud se nepodařilo žádný z plánů uskutečnit.
Aktuálně má město na stole další variantu, jak by mohl bikesharing fungovat. „Během příštího týdne by mělo začít projednávání a diskuse s městskými částmi, kterých se projekt týká,“ popisuje mluvčí dopravního podniku Jiří Štábl.
Podle magistrátní komise pro cyklodopravu však projekt určitě neodstartuje letos. Rekola tak mají oproti městu náskok a mohou rozšiřovat počet lidí, kteří využívají jejich růžová kola a koloběžky.
Kdo se chce do systému zapojit, ten se musí registrovat a zaplatit poplatek. Ten činí 150 korun na měsíc nebo 300 korun do konce roku. Posléze může využívat všechny růžové bicykly po Praze. Jejich přesnou polohu zjistí pomocí mobilní aplikace. Nově je díky spolupráci s Leo Expressem možné členství koupit spolu s jízdenkou na vlak.
Bikesharing v Evropě
|
