„Nejsou ochotni akceptovat, že město říká, že takto ne,“ říká Kristýna Drápalová, která se na magistrátu zaváděním nových pravidel zabývá.
Co se aktuálně děje okolo restauračních předzahrádek?
Minulý rok Praha schválila dva materiály, jeden se jmenuje Manuál pro kultivovanou Prahu / Restaurační zahrádky. Druhý dokument říká, kde zahrádky smějí a nesmějí být na těch nejvytíženějších dopravních tepnách v centru. Na Královské cestě, to je od Hradu po Prašnou bránu, a na Hradebním korzu, což je zhruba od Národní přes Příkopy po Revoluční. Teď připravujeme, že přidáme ještě třetí tepnu, a to bude Václavské náměstí, které prochází rekonstrukcí. A my připravujeme vizi, jak tam mají být předzahrádky rozloženy, až bude rekonstrukce dokončená, aby to dávalo nějaký smysl. Aby zahrádky k sobě v rámci té pěší zóny, která tam vznikne, ladily. To teď projednáváme a chtěli bychom to během zhruba měsíce schvalovat.
Kdy nová pravidla začnou platit a co si od nich slibujete?
Dva zmíněné dokumenty jsou už schválené pražskou radou. K tomu došlo na jaře a v létě minulého roku. Podnikatelé teď dostanou novou nájemní smlouvu k užívání části veřejného prostranství na tuto sezonu s novými pravidly. Od této sezony bychom už měli poznat rozdíl ve veřejném prostoru.
Můžete upřesnit, o co konkrétně jde?
Co se týká toho vymáhání, tak nájemci teď dostanou nové smlouvy. V nich jsou také různá sankční ustanovení – kolik se platí za den, když objevíme nějaký prohřešek proti pravidlům. Je tam také pravidlo, že když se problémy budou opakovat, tak hlavní město bude mít možnost smlouvu rozvázat. Od toho si slibujeme, že se zlepší spoustu věcí, které v tom veřejném prostranství nejsou úplně důstojné. Obecně chceme směřovat k tomu, aby předzahrádky v centru nebyly takové ty domečky, respektive chatrče, které mají stěnu z plexiskla, střechu z markýzy a dřevěnou podlahu s nábytkem. Chceme, aby zahrádky byly mnohem více součástí veřejného prostranství, jako je to v jiných městech – například ve Vídni. Podobné je to i ve Francii a v Itálii. Představujeme si model se stoly, židlemi a slunečníky nebo markýzami. Aby zmizely všechny ty další věci, které z toho dělají více domeček něž nějakou sezonní záležitost.
Na velké dlažební kostky židle se stoly moc postavit nejde, ve svahu jsou zase nutná různá pódia...
Dlažební kostky jsou v Praze vždy na vozovce. Na chodníku jsou ty menší – pražské kostky 5 x 5 centimetrů, které tvoří pražskou mozaiku – na ni se židle a stoly dají postavit dobře. Je to normální rovný povrch. Když zahrádka zasahuje do vozovky, tak umožňujeme vyrovnat výškový rozdíl pódiem. To ale může být jen do výšky obrubníku. A když je celá plocha šikmá, což se týká i chodníků, tak tam je možné dát podlážku ve chvíli, kdy je tam i sklon pět centimetrů na metr. Podlážka by ale měla být co nejmenší, aby začínala v úrovni chodníku a ne až 35 centimetrů nad ním.
Jak to vidíte s případnými soudy s provozovateli restaurací?
Máme problém u některých nejvíce problematických předzahrádek v centru – například v Karlově ulici. Tam samozřejmě majitelé se svým podnikáním, jak na ně byli zvyklí, nechtějí skončit. Nejsou ochotni akceptovat novou situaci, že město říká, že takto ne. Výpověď neakceptovali. Zažalovali Prahu za neplatnost výpovědi a říkají, že není platná z nějakých formalistních důvodů. Bohužel to je situace, kdy to musí jít k soudu, a všichni víme, že naše soudy nejsou úplně rychlé. Ale bohužel nemáme žádné možnosti, jak to uspíšit, a je to v rukou justice. Věříme, že výpověď byla podaná v pořádku a toto je tak trochu obstrukční mechanismus, ale nezbývá nám nic jiného než čekat, jak soudy dopadnou.
Z nevyužívaných skladů je světový unikát. Kobky na náplavkách sbírají ocenění |
Promlouvají do pravidel pro zahrádky také památkáři?
Památkáři se vyjadřují k podobě předzahrádek v památkové rezervaci a v památkových zónách. My jsme při tvorbě pravidel vycházeli z jejich příručky, která existuje pro restaurační předzahrádky a platí už několik let. Jen jsme ji doplnili o některá témata, která nemohou řešit památkáři, třeba neurčují, jak má být široký průchod v ulici. A řekli jsme, že průchod chceme vždy aspoň 180 centimetrů. O několik pravidel jsme památkářskou příručku doplnili. Ale jinak vycházíme z něčeho, co je tady delší dobu a co už podnikatelé znají.
Můžete uvést nějaké konkrétní případy, co je kde špatně a jak to řešíte?
Hodně často se stává, že předzahrádky mají ohrazení proti nějaké tepelné nepohodě, to je povolené do 140 centimetrů a musí být transparentní, průhledné. To dost často bývá vytažené mnohem výš. Hodně velká předzahrádka je na Staroměstském náměstí, kde mají zábrany vyrobené tak, aby se daly snížit na 140 centimetrů, ale dají se snadno vysunout a pak jsou více než dvoumetrové. To jsou věci, které chceme, aby se neděly. A dají se hodně těžko postihnout, protože když jde památkář na kontrolu, tak provozovatelé ohrazení sníží na 140 centimetrů a je v pořádku. Památkář nebo nějaký jiný úředník odejde a je to zase dvoumetrové. To jsou věci, které považujeme za problematické. Myslíme, že se podnikatelé takto chovat nesmějí, a to hlavně pokud působí na Staroměstském náměstí, které je pravděpodobně nejcennějším náměstím v naší zemi.
Nedodržování pravidel bychom chtěli zamezit. Také si myslíme, že se předzahrádky velice často zahlcují spoustou dalších věcí, které tam nejsou nutné. To znamená koberec, spoustu reklam, několik stojanů s nabídkami. Když je to jedna zahrádka, tak by to nevadilo. Když jsou ale takové všechny předzahrádky na Staroměstském náměstí, tak je z toho takový galimatyáš. Přes všechny ty květináče, reklamy, stojany s nabídkami, hrazení, markýzy, osvětlení, vánoční výzdobu, velikonoční výzdobu – z předzahrádek jsou pak takové ověšené budky. A nejsou vůbec vidět domy, které jsou přitom ze středověku a jsou tím, na co máme být v Praze pyšní.
Vy si přejete, aby předzahrádky ze Staroměstského náměstí zmizely zcela?
Ne, chceme jen, aby respektovaly pravidla, a prosazujeme, aby v místech, kde se hromadí hodně lidí, třeba před orlojem, tak aby se tam předzahrádky o něco zmenšily.
