Prvními dvěma příměstskými linkami tak byl vlastně položen pomyslný základní kámen Pražské integrované dopravy (PID). Dnes jezdí přes hranice Prahy téměř osmdesát linek. Další, které spadají do PID, pak jezdí mezi středočeskými obcemi.
Snahou bylo propojit a zlepšit dopravní spojení mezi hlavním městem a obcemi, které ležely kousek za hranicemi Prahy.
"Nové spojení tehdy získaly obce Hovorčovice linkou 351 od stanice metra Českomoravská a Ořech linkou 352 ze Stodůlek, tedy místa, do nichž zajišťovaly dopravu tehdejší podniky ČSAD," upřesnila mluvčí Dopravního podniku Ilona Vysoudilová.
Na obou linkách platil stejný tarif, který byl v městské hromadné dopravě na území Prahy. Zároveň začal Dopravní podnik uznávat předplatní dělnické a žákovské jízdenky ČSAD.
"Podniky ČSAD začaly zase recipročně ve svých autobusech příměstských linek v úsecích Praha - Hovorčovice a Praha - Ořech uznávat všechny předplatní jízdenky vydávané Dopravním podnikem," dodala Vysoudilová.
Tomuto prvnímu velmi jednoduchému systému integrované dopravy předcházelo dlouhé jednání. Dohodu o spolupráci nakonec podepsala Praha s tehdejšími Okresními úřady Praha-východ a Praha-západ, Hovorčovicemi a Ořechem 20. prosince 1991.
O několik měsíců později se poté, co vyjely první příměstské autobusy, začala veřejná doprava propojovat také na železnici. Tehdejší ČSD od 1. října 1992 začala uznávat ve vybraných vlacích jízdenky pražské MHD.
Výsledkem změn pak byl nakonec vznik organizace ROPID, která pražskou a příměstskou dopravu organizuje. Ta byla založena 1. prosince 1993.
"V současné době jsou v systému Pražské integrované dopravy zařazeny tři linky metra, 34 linek tramvají, 30 vlakových linek, 172 městských autobusových linek, 154 příměstských autobusových linek, lanová dráha na Petřín a pět přívozů," vyjmenoval mluvčí Ropidu Filip Drápal.