Praha na přelomu 17. a 18. století: Pražský hrad už dávno není hlavním sídlem habsburských panovníků. Jeho význam upadá a Hrad zůstává ve stínu vídeňského Hofburgu, tehdejší císařské rezidence. V areálu Hradu se málo staví a sídlo českých králů zůstává s moderní výstavbou pozadu.
Zlom přichází až s vládou Marie Terezie. Ta pověřila svého dvorního architekta Nicola Pacassiho, aby z Pražského hradu udělal moderní reprezentační barokní zámek. Většina jeho úprav se na podobě Hradu projevuje dodnes. Panovnice nechala vybudovat například několik pozdně barokních paláců a také první hradní nádvoří.
Zahájení sezony na Pražském hraděSobota 13. května I. nádvoří Pražského hradu
Po celý den budou zdarma přístupné následující objekty a prohlídkové okruhy: Starý královský palác, Příběh Pražského hradu, bazilika sv. Jiří, Zlatá ulička, katedrála sv. Víta, Rožmberský palác. |
Uplynulo tři sta let ode dne, kdy se Marie Terezie narodila. Kulaté výročí významné panovnice na Hradě připomenulo slavnostní zahájení letní turistické sezony. Vrcholem byl velkolepý průvod více než sedmdesáti kostýmovaných postav, včetně samotné královny Marie Terezie v kočáře taženém starokladrubskými koňmi.
Z Hradu se stal zámek
„Třísté výročí narození Marie Terezie si Hrad připomíná právě proto, že za její vlády získal dnešní stavební podobu. Přestavba započala změnou Rožmberského paláce na Tereziánský ústav šlechtičen, před Starý královský palác byl přistavěn spojovací Tereziánský trakt a na západním konci vznikla velkolepá sjednocující stavba Nového paláce,“ říká mluvčí Správy Pražského hradu David Šebek.
Pod dohledem architekta Nicoly Pacassiho se za vlády Marie Terezie, která byla na Pražském hradě také korunována českou královnou, změnilo sídlo českých králů v rezidenční zámek s pozdně barokními fasádami. Přestavbu Hradu dovršilo zasypání příkopu dělícího Matyášovu bránu od dnešního Hradčanského náměstí a vybudování prvního nádvoří s obřími sochami zápasících Herkulů.
Veškeré tyto proměny, které jsou s osobou Marie Terezie spojené, si návštěvníci Hradu mohli během zahájení sezony projít a na čtrnácti zastaveních je o historii míst informovaly speciální doprovodné texty.
Dovnitř zadarmo
Na druhém nádvoří Pražského hradu si návštěvníci sami vyzkoušeli historické kostýmy Barrandov Studia, ve kterých se mohli i vyfotit. Od 11 hodin byla v horní části Jeleního příkopu otevřena pikniková louka.
Při každoročním slavnostním zahájení letní turistické sezony je na Pražském hradě již tradicí, že je většina návštěvnických objektů po celý den zpřístupněna zdarma. Ani letos tomu nebude jinak. Lidé se mohou bezplatně podívat třeba do Starého královského paláce, svatovítské katedrály nebo Zlaté uličky. Bezpečnostní kontroly u vstupů do areálu však platí pořád. Pořadatelé proto upozorňují, aby návštěvníci na Hrad dorazili s dostatečným časovým předstihem.
Životopisná expozice na podzim
Královnu Marii Terezii nepřipomínal na Pražském hradě připomínat jen sobotní průvod, ale také nová stálá expozice v Tereziánském ústavu šlechtičen na Jiřském náměstí. Historici a kurátoři Pražského hradu chystají velkou životopisnou expozici na podzim letošního roku a jejím hlavním motivem má být zobrazení Marie Terezie především jako české královny.
„Chceme přiblížit třeba okamžiky její korunovace a především to, že nechala přestavět Pražský hrad, který je v podstatě největším tereziánským exponátem,“ uvádí historik umění Pražského hradu Jaroslav Sojka.
Do Ústavu šlechtičen bude expozice umístěna proto, že šlo o vůbec první budovu, kterou nechala Marie Terezie v padesátých letech 18. století upravit a dala tehdejšímu renesančnímu Rožmberskému paláci novou pozdně barokní podobu. Nejstarší dcera královny, Marie Anna, byla navíc první představenou nového ústavu. „V sálech nabízejících podmanivý výhled na Prahu ožije životní příběh pohledem historiků umění, muzejníků a archivářů,“ dodává Sojka.
Návštěvníci expozice uvidí na konci letošního roku například slavnou Pragmatickou sankci, tedy dokument, díky kterému se Marie Terezie dostala na císařský trůn. Dalšími exponáty budou třeba kopie korunovačních klenotů nebo tereziánské obrazy, které jsou běžně rozmístěné po chodbách a kancelářích Hradu. Většina exponátů bude přímo ze sbírek Pražského hradu, některé zapůjčí jiné instituce.
