Stůl či křeslo od Plečnika. Hrad ukáže, co měl v bytě prezident Masaryk

Pražský hrad se připravuje na sobotní den otevřených dveří. Návštěvníkům ukáže například výstavu exponátů od slovinského architekta Jože Plečnika včetně mobiliáře reprezentačního bytu prezidenta Masaryka

Slovinský architekt Jože Plečnik, který ve dvacátých letech dvacátého století významně ovlivnil současnou podobu Hradu, se narodil před 145 lety. Správa Pražského hradu a Kancelář prezidenta republiky při té příležitosti připravily na sobotu speciální expozici.

Návštěvníci uvidí v západním křídle Nového paláce, jehož vstupní část upravil pro prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka právě Plečnik, exponáty, které jsou běžné nepřístupné.

„Připravené máme dva typy exponátů. Tím prvním jsou Plečnikovy vlastní realizace. Je to hlavně mobiliář reprezentačního bytu prezidenta Masaryka,“ popisuje Martin Hakauf z Kanceláře prezidenta republiky.

Vystavené budou především kusy nábytku, které Plečnik navrhoval přímo pro prezidenta Masaryka. Například psací stůl, šatnový stůl nebo prezidentské pracovní křeslo. To bylo dlouhou dobu nezvěstné.

Den otevřených dveří na Pražském hradě

• Reprezentační prostory Pražského hradu budou otevřeny v sobotu 3. června od 9 do 17 hodin.
• Navštívit bude možné například Španělský sál, Rudolfovu galerii, Trůnní sál nebo Habsburský salon.
• Součástí dne otevřených dveří bude také speciální expozice v západním křídle Nového paláce věnovaná slovinskému architektovi Jože Plečnikovi.
• Přístup do reprezentačních prostor bude z Hradčanského náměstí a I. nádvoří Matyášovou branou. Poslední vstup bude možný v 16:30.

V 70. letech totiž prezident Gustáv Husák Masarykovu pracovnu nechal předělat a část nábytku Hrad dokonce rozprodal. Zařízení pracovny se dávalo pracně dohromady až v devadesátých letech.

„Traduje se, že to křeslo používala nějaká asistentka, která ani nevěděla, na čem sedí,“ dodává Hakauf.

Vystaven bude také model busty mytické slovanské ženy - Libuše. Její originál se nachází na jednom z portálů při vstupu do jižních zahrad od britského velvyslanectví. Tento vstup často používal Masaryk, a proto Jože Plečnik považoval za důležité, aby byl portál náležitě vyzdoben. Autorem busty byl Plečnikův žák Damian Pešan.

Druhou kategorií exponátů, která bude v sobotu k vidění, jsou Plečnikovy návrhy, které nikdy dokončeny nebyly. Například model památníku obětem první světové války, který měl být umístěn v jižních zahradách Hradu.

„Plečnik ho navrhoval tak, aby byl viditelný z centra Prahy, počítal také s věčným světlem. Kvůli sporům mezi Čechy a Slováky o to, jak mají být na památníku zobrazeny české a slovenské státní symboly, ale z návrhu nakonec sešlo,“ vysvětluje Hakauf.

Kromě expozice věnované Plečnikovi mohou lidé v sobotu zdarma navštívit i další běžně nepřístupné sály, salony a místnosti v západním, středním a jižním křídle Nového paláce. Zpřístupněné budou místnosti, ve kterých pracuje prezident republiky a kde se odehrávají nejvýznamnější události.

„Navštívit bude možné například Španělský sál, Rudolfovu galerii, Trůnní sál i Habsburský salon, známý svou výzdobou z portrétů členů rodiny Marie Terezie,“ uvádí mluvčí Správy Pražského hradu David Šebek.

Další tipy na víkend

Hry pod Petřínem
Už podvanácté zve Nemocnice Milosrdných sester sv. Karla Boromejského rodiče a děti do svých zahrad na Dětský den pod Petřínem. Sobotní program s výhledem na Pražský hrad začíná ve 14 hodin. Hasiči Prahy 1 předvedou protichemický zásah, svou výzbroj, a dokonce i koně představí strážníci, přijede i záchranná služba. Od 15 hodin lze sledovat šermířskou pohádku, v 15.30 děti pobaví bublinová show a škola. Bude i tombola.

Z Braníka pacifikem
Několik mimořádných vlaků se vypraví v sobotu z nádraží v Braníku na oslavu Dne dětí s Posázavským pacifikem. Směrem do Krče vyjede pětkrát historická motorová souprava, která bude zajíždět na vlečku metra na Kačerově. Směrem do Modřan vyjede jedenáctkrát vlak s parní lokomotivou. Obracet se bude na zastávce v Praze-Modřanech nebo až ve Vraném nad Vltavou. Na branickém nádraží se mohou zájemci podívat třeba do kabiny strojvedoucího motoráku.

Tři výtvarníci a jejich Mezi námi
Díla trojice autorů se scházejí na výstavě Mezi námi v Galerii NoD, která potrvá do 24. června. Stanislava Benešová představuje malířským jazykem příběhy dětí. David Kolovratník na rozměrných plátnech zpracovává zděděný fotoarchiv a Václav Kostohryz připravil bronzové odlitky precizně ručně malovaných figur kaloňů, chameleonů či ptáků kiwi. Autoři jsou finalisté loňského ročníku výstavy Samorosti, kterou Nod prezentuje „samorostlé“ umělce.