Jejím cílem je srozumitelně vysvětlovat, proč se bydlení v Praze stává stále méně dostupným. Projekt se zaměřuje nejen na ceny bytů, ale i na to, co jim předchází: jak město plánuje, jak rychle umí povolovat nové projekty, jak funguje nájemní trh, proč část bytů zůstává mimo běžnou nabídku a proč se politická debata často zastaví u jednoduchých prázdných hesel.
Praha má nový metropolitní plán. Zajistí statisíce nových bytů a důležité komunikace |
„Debata o bydlení v Praze se často klaní k unáhleným závěrům. Jenže problém má několik vrstev. Nestačí říct, že byty jsou drahé. Vysoké ceny nejsou výsledkem jedné chyby, ale souběhu dlouhodobých rozhodnutí, pomalých procesů a slabé schopnosti města reagovat na růst. Pokud chceme mluvit o řešeních, musíme nejdřív přesněji popsat, kde problém vzniká,“ říká Jakub Kuneš, odborný garant projektu Pražské bydlení pod lupou.
Podle Českého statistického úřadu měla Praha na konci roku 2025 podle předběžných údajů 1 407 084 obyvatel. Meziročně přibylo 9 204 lidí, a to výhradně díky migraci. Ve stejném roce bylo v hlavním městě dokončeno 5 303 bytů a zahájena výstavba 7 380 bytů. Tato čísla ukazují základní napětí pražského trhu: město dál roste, ale bytová nabídka se rozšiřuje pomalu a s velkým zpožděním.
O projektu Pražské bydlení pod lupouPražské bydlení pod lupou je odborně-popularizační projekt zaměřený na problematiku nedostupnosti bydlení v Praze. Vysvětluje ekonomické, institucionální, regulatorní a společenské příčiny bytové krize a přináší data, analýzy a expertní komentáře k fungování trhu s bydlením, města a veřejné správy. Odborným garantem projektu je Jakub Kuneš, ředitel Liberálního institutu. |
Pražské bydlení pod lupou proto pracuje s tezí, že nedostupnost bydlení není jen otázkou stavebnictví. Je to problém veřejné správy, ekonomických motivací, právní jistoty, územního rozvoje i důvěry mezi jednotlivými aktéry. V praxi se potkávají zájmy města, městských částí, státu, developerů, vlastníků bytů, nájemníků i obyvatel lokalit, kde se má stavět. Každý z nich má jinou míru vlivu a jinou možnost proces posouvat nebo brzdit.
„V Praze netrvá dlouho samotná stavba bytu. Dlouho trvá, než je možné ho vůbec začít stavět. Čas se pak propisuje do rizika, nákladů i konečné ceny. To je jeden z hlavních důvodů, proč je důležité dívat se na bydlení jako na systém, který za současné situace nefunguje a je potřeba ho změnit,“ vysvětluje Jakub Kuneš.
Projekt se chce vyhnout dvěma zkratkám, které veřejnou debatu často polarizují. První říká, že stačí pouze více stavět. Druhá hledá jednoduchého viníka, ať už mezi developery, politiky, městskými částmi nebo vlastníky bytů. Podle iniciativy je větší výstavba první a nezbytnou podmínkou dostupnějšího bydlení, sama o sobě ale nestačí. Praha potřebuje také předvídatelnější povolování, lepší využití městských pozemků, funkčnější nájemní trh a schopnost plánovat město podle reálného populačního vývoje.
„Dostupnost bydlení není jen otázka developerů, města nebo státu. Každý z těchto aktérů má jinou odpovědnost, jinou motivaci a jinou schopnost problém posouvat nebo blokovat. Smyslem projektu je tyto role pojmenovat a posunout debatu od hledání viníků k příčinám a řešením,“ říká Kuneš.
Nový metropolitní plán slibuje 350 tisíc bytů. Praha k němu spustí nový web |
Pražské bydlení pod lupou funguje jako datový a analytický rozcestník pro veřejnost, média i odbornou debatu. Na svém webu zveřejňuje vysvětlující články, aktuality, datové podklady a expertní komentáře. Cílem projektu je přispět k tomu, aby se o bydlení v Praze nemluvilo jen jako o politickém konfliktu, ale jako o strukturálním problému, který má konkrétní příčiny a rozsáhlé měřitelné dopady.
