Ačkoliv se v kalendáři psalo datum 28. září 1931, slunce pálilo jako o život, až to připomínalo půlku prázdnin. A tak si dámy vzaly elegantní slunečníky a volné botky, pánové lehké klobouky a všichni vyrazili za novou pražskou atrakcí.
Tedy do právě otevřené zoologické zahrady v Troji. Byť dobový tisk tehdy psal, že zpřístupněno bylo spíš "staveniště zoologické zahrady pražské".
Vchod do zoo ve 40. letech
A byl to tehdy velký úspěch - na oplocený osmihektarový pozemek, který zahradě věnoval velkostatkář Alois Svoboda, se vytrvale hrnuli lidé a zakladatel zoo, středoškolský profesor Jiří Janda, mohl být spokojený.
Jeho snaha nevyšla nadarmo, přípravě pražské zoo se totiž učitel věnoval minimálně čtvrt století. A to zdaleka nebyl první, jeho předchůdci o zoo snili už od roku 1881, kdy hrabě Sweerts-Spork vyzval v novinách Prahu, aby u příležitosti sňatku prince Rudolfa a belgické princezny Štěpánky vybudovala zoologickou zahradu.
Zoologickou zahradu ovládne duch 30. let
A právě ve středu to bude v zoo vypadat jako před osmdesáti lety. Aby zoologická zahrada důstojně oslavila svou osmdesátku, vzkřísí elegantní atmosféru počátku 30. let, kdy hrály swingové orchestry a zaměstnanci zoo byli velmi noblesní.
Zoo slaví osmdesátinyDOPOLEDNÍ BLOK Pavilon lachtanů ODPOLEDNÍ BLOK Výběh koní Převalského DOPROVODNÝ PROGRAM Vzdělávací centrum |
"Každý návštěvník, který dorazí v dobovém kostýmu, bude mít vstup jen za korunu," vábí hravé hosty mluvčí zoo Jana Ptačinská Jirátová.
Za korunu projdou vchodem i nositelé příjmení Král. "To proto, aby zoo mohlo přijít popřát co nejvíc králů a královen," vysvětlila.
A mezi prvními gratulantkami slavné královny budou, a to hned tři: oštěpařky Dana Zátopková a Barbora Špotáková a herečka Barbora Hrzánová, která je nositelkou "královské ceny" Thalie. "A přijdou i královny krásy," vysílá mluvčí vábničku směrem k mužským návštěvníkům zoologické zahrady.
Hříbě a lachtan dostanou jméno
Ale pravděpodobně vůbec největšími lákadly středečních oslav budou dva nové přírůstky, malý lachtan a hříbě koně Převalského. Ty dokonce čekají v průběhu oslav křtiny.
"Po vystoupení krasoplavců pokřtí v půl jedné vnuka slavného Gastona plukovník Jiří Vávra, který se v roce 2002 podílel právě na Gastonově záchraně," připomíná historii Ptačinská Jirátová a hned přidá informace ke druhým křtinám.
Ty se odehrají ve dvě hodiny odpoledne ve výběhu koní Převalského. "Primátor Bohuslav Svoboda a královna českých komediálních hereček Jiřina Bohdalová pokřtí 216. hříbě, které se u nás narodilo," doplňuje mluvčí.
Zahrada se za osm desítek let změnila k nepoznání
Za dobu své osmdesátileté existence se z osmihektarové zahrádky se lvicí Šárkou, vlky, srncem a ptáky stal šedesátihektarový areál, který je domovem pro téměř pět tisíc rozličných obyvatel. Z toho je patrné, že se zoo proměnila doslova k nepoznání. A přece tu najdete místa, která si pamatují to slunné zářijové ráno roku 1931.
Třeba hlavní vchod je pořád na stejném místě. A hodně podobný zůstal i výběh vlků, byť dnes v něm bydlí pandy červené. "Je to jedna z mála staveb, které se postavily podle plánů majitele zoo v Hamburku Carla Hagenbecka," připomíná Romana Anděrová, která se věnuje historii pražské zahrady.
Památeční je i velká voliéra dravců nedaleko pand, ačkoliv ta v Troji stojí zatím "jen" čtyři desetiletí. V roce 1972 nahradila původní velmi smělou voliéru profesora Jandy, v níž se od roku 1931 vystřídalo na dvacet druhů dravců. "Jandova voliéra sloužila do listopadu 1969, kdy se zřítila pod náporem sněhu," líčí historii Anděrová.
Než se z pavilonu velkých savců za pár let stane interaktivní pavilon Amazonie, můžete si tu prohlédnout, jak vypadala zahrada na přelomu 70. a 80. let. A nakolik se na pavilonu podepsala povodeň z roku 2002.
"Je to poslední expozice, která zůstala v původním stavu z doby před záplavami," doplňuje mluvčí zoo Jana Ptačinská Jirátová.
