Pražská záchranná služba podle jejího ředitele Zdeňka Schwarze novou centrálu nutně potřebuje: "Záchranka v Praze za dobu 153 let své existence nikdy neměla svoji vlastní budovu. Teď máme detašovaná pracoviště po celé Praze, ve všech musíme platit nájem. Když se nám je podaří soustředit do jednoho místa, snížíme náklady."
V nové centrále by měl být větší a hlavně moderní dispečink. "Ten se ale nedá vybudovat za provozu," podotkl Schwarz. Podle jeho slov potřebuje záchranka pro svoji činnost odpovídající zázemí.
Budova v Troji by měla poskytnout kanceláře pro administrativu, vzdělávací centrum, skladové prostory, ale třeba i celé zázemí autoprovozu. "Máme 120 sanitních a referentních vozidel, která potřebují svůj vlastní servis a také mycí boxy," vypočítává Schwarz.
"Kromě toho nám chybí také provozovna pro stravování s nepřetržitým provozem," dodává.
Zařízení jako takové by sloužilo i jako rezerva pro náročnější události jako povodně či demonstrace. Záchranná služba musí v takových situacích operativně navýšit počet posádek ve službě. Ty se jim ale nyní nikam nevejdou.
Místo pro centrálu záchranky se hledalo dlouho
Lokalitu vhodnou pro vybudování nové centrální budovy hledalo město dlouhých pět let. Zástupci hlavního města i pražské záchranky tipovali po Praze pozemky, vzniklo několik různých projektů. Troja nakonec zůstala jako poslední možná varianta.
"Nám to místo přišlo pro tento záměr ideální," řekl iDNES.cz náměstek pražského primátora Rudolf Blažek (ODS). "Je to stavební dvůr, stavba by tady navázala a propsala se výstavbou tunelu Blanka," dodal.
Návrh na novou budovu Zdravotní záchranné služby v Praze.
Městská část Praha Troja, na jejímž území by nová budova měla stát, se záměrem ale nesouhlasí. Jejím zástupců se nelíbí zejména velikost objektu a také jeho začlenění do krajiny. "Ten objekt, tak jak je navržen - včetně jeho rozlohy a objemu - nepovažujeme za únosný," řekl iDNES.cz starosta Troje Tomáš Drdácký. Podle jeho slov by mělo být zastavěno až 20 tisíc metrů čtverečních.
"Pozemek, na kterém by budova záchranné služby měla stát, je omezen ochranným pásmem metra a vysokotlakého plynovodu. Kromě toho se nachází v záplavovém území. Navíc pod ním nelze kvůli spodní vodě vybudovat víc jak jeden suterén," popsal své výhrady k umístění stavby Drdácký.
Budovu snížili v novém projektu o dvě patra
Ředitel pražské záchranky Zdeněk Schwarz s představiteli Troje opakovaně jednal. Na základě požadavku městské části, které se nelíbila původně plánovaná výška objektu, byl projekt přepracován a budova snížena o dvě patra, ze sedmi na pět.
"Snažil jsem se jim vyjít vstříc a ustupoval při svých požadavcích prakticky až na minimum," řekl k tomu Schwarz. Vedení pražské Troje ale neodsouhlasilo ani nový projekt. "Jsme přesvědčeni o tom, že vytipovaný pozemek plánovanou zátěž neunese," vyjádřil obavy Drdácký.
"Kromě toho si představujeme, že Troja bude územím rekreace, a tomu rozhodně neodpovídá vybudování nového velkého centra pražské záchranky," dodal starosta.
Rudolf Blažek postoji městské části Praha Troja nerozumí: "Pro mě je jejich stanovisko nepochopitelné. Podle mě je zejména v této lokalitě malicherné diskutovat o tom, jak má být budova vysoká. Navíc má vyrůst u výjezdu z pražského okruhu, takže se určitě nedá hovořit o tom, že by zásadně zasáhla do rázu místní krajiny."
Blažek připustil myšlenku, že může váhání Troje souviset s blížícími se komunálními volbami. "Možná se zastupitelé bojí přijmout rozhodnutí, které hodně ovlivní život v jejich městské části a tím pádem i sympatie jejich voličů," zauvažoval.
