Metropolitní plán má nahradit nynější územněplánovací dokument z roku 1999. Ten totiž může beze změny zákona platit maximálně do konce roku 2028. Přípravu Metropolitního plánu schválilo zastupitelstvo v roce 2013 za primátora Tomáše Hudečka (tehdy TOP 09), o pět let později městský Institut plánování a rozvoje (IPR) zveřejnil jeho návrh a magistrátní odbor začal s projednáváním. Schvalovat by se měl letos v květnu.
Koucký nicméně není spokojen s tím, v jaké podobě roky projednávání a vypořádávání připomínek zejména ze strany státních institucí a ministerstev dokument zanechaly. „My jsme ten plán začali dělat proto, aby byl flexibilní a aby se nemusely dělat ty stovky, tisíce změn,“ řekl.
Flexibilita se podle Kouckého z dokumentu ve velké míře vytratila. Domnívá se, že jeho novou podobu výrazně ovlivnily připomínky státních institucí a ministerstev. „Já si myslím, že došlo k něčemu, co je potřeba dál zkoumat. O žádnou dohodu se už totiž nejedná. Ten plán byl za posledních šest let změněn a stal se spíše diktátem,“ podotkl Koucký.
Praha ví, jak dál poroste. Magistrát dokončil Metropolitní plán, ukáže ho v říjnu |
Podle nynějšího náměstka primátora Petra Hlaváčka je současná podoba plánu maximem možného. „Plán je realisticky projednaný v rámci zákonů, které platí, v rámci ministerstev, které fungují, a my jednoduše víc neumíme,“ řekl s tím, že koncepce bude připravena reagovat na změny.
Autor původního návrhu poukázal také na přísnější výškovou regulaci, která je na řadě míst nižší než stávající zástavba. Jako příklad uvedl pankráckou pláň, kde dnes stojí stometrové budovy, zatímco nový plán počítá s maximální výškou 60 metrů. Stavět do výšky je přitom podle architekta pro českou metropoli zásadní. „Jestli Praha může změnit kompozici, může ji změnit právě ve výškovém uspořádání,“ dodal Koucký.
„Plán umožní výstavbu 350 tisíc bytů“
Také kandidáta na primátora za ODS a starostu Prahy 9 Tomáše Portlíka mrzí, že se mohou výškové stavby plošně regulovat. „Já jsem fanda výškových staveb. Myslím si, že Praha není dostatečně zahuštěna a je samozřejmě správně, aby se město rozšiřovalo do výšky,“ podotkl.
Praha je obrovská. Kolik stovek tisíc obyvatel by mohla ještě snadno pojmout |
Ředitel IPR Ondřej Boháč vysvětlil, že výškové úrovně nejsou vše a dokument směřuje k vyšší hustotě města, kterou považuje za žádoucí, jinými způsoby. „Plán umožní výstavbu 350 tisíc bytů,“ zdůraznil. Doplnil, že dovoluje i výstavbu stometrových budov a že diskusi o tom je potřeba otevřít.
Nový plán má podle něj zefektivnit územní plánování a urychlit výstavbu. Zároveň počítá se vznikem nových čtvrtí na nynějších brownfieldech. V dokumentu jsou zaneseny i významné dopravní projekty od výstavby metra a městského okruhu až po nové tramvajové tratě a vysokorychlostní železnici.
Všichni debatující včetně politiků aktuální magistrátní koalice i opozice se na úterní akci shodli, že dokument je potřeba schválit. Lehce polemizoval jen zastupitel za hnutí ANO Ondřej Prokop: „Shoduji se s tím, že je potřeba ho přijmout, záleží ale také na tom, jak budou zapracovány některé zásadní připomínky. Vedeme proto nyní v hnutí debatu.“
Veřejnost Metropolitní plán nezná
V průběhu diskuse zazněly také výsledky průzkumu agentury STEM/MARK pro Strategeo Institute. Z nich vyplývá, že pouze 14 procent Pražanů má o Metropolitním plánu konkrétní znalosti, téměř polovina o něm slyšela jen okrajově a 38 procent obyvatel o dokumentu vůbec neví. Čím lépe lidé plán znají, tím pozitivněji jej hodnotí.
Co pálí metropoli? Debatu i návrhy řešení přinese nová iniciativa Pražská agenda |
„Je to prostě plán a já nepotřebuji, aby s ním byl každý občan detailně seznámen, pokud to sestavování proběhlo demokraticky,“ uvedl zastupitel Prahy 10 Tomáš Pek (TOP 09). Možností, jak se Pražané mohli o novou podobu Metropolitního plánu zajímat, bylo podle něj mnoho. Podle něj se ale lidé soustředí pouze na svoji čtvrť a nezajímá je celek. To vnímá jako problém.
Téměř polovina Pražanů podle průzkumu zároveň preferuje vyrovnané řešení mezi zahušťováním a rozšiřováním do šířky. Zhruba třetina se přiklání k rozvoji do šířky a necelá pětina k výraznějšímu zahušťování. Lidé, kteří dávají přednost zahušťování, také častěji podporují i výstavbu výškových budov a modernější podobu města.
