Do úvahy je ohledně dalšího vývoje ekonomické situace Pražanů třeba brát i dopady konfliktu na Blízkém východě, upozorňují další experti.
„I když bychom mohli nazvat současnou ekonomickou situaci českých domácností obdobím opatrné stabilizace, je zde stále významná část lidí, která hodnotí svou subjektivní ekonomickou situaci jako ještě horší než před rokem,“ uvedl Jan Burianec, analytik společnosti STEM/MARK.
Do dvou let povolení na tři tisíce bytů, Praha chce krotit krizi dostupného bydlení |
Výrazně zhoršená finanční situace? V Praze se to podle zmiňované analýzy týká jen přibližně šesti procent dotázaných domácností. Na Karlovarsku či Královéhradecku podobný tlak pociťuje přibližně dvojnásobek dotázaných. Polovina Pražanů finanční situaci považuje za setrvalou, 15 procent si dokonce pochvaluje její vylepšení.
Raději šetřit
Pražané se obávají propadu příjmu i ztráty práce. Středně velké obavy má třetina z nich. Značný strach cítí 11 procent. Na Ústecku je to pro porovnání více než třetina domácností. Nepřekvapí, že asi polovina obyvatel hlavního města přiškrcuje výdaje. Obdobně se chovají též Středočeši, v mnoha ohledech provázaní s hlavním městem. Zde se to ovšem týká více než 60 procent domácností.
Na úsporná opatření žehrají například majitelé restaurací a podobných podniků. Právě ve sféře zábav chtějí Pražané spořit nejvýrazněji. Snižovat náklady chtějí též na potravinách, oblečení nebo obutí. Jen 16 procent to ale řeší rezignací na dovolenou. Vyrazit za zážitky do ciziny anebo tuzemska zamýšlí nadpoloviční většina anketovaných. Coby přiměřený obnos, jejž chtějí investovat do rekreace, považují částku do 50 tisíc korun. Například v Královéhradeckém či Pardubickém kraji dvě třetiny dotázaných zamýšlí procestovat maximálně 20 tisíc.
Nezaměstnanost dál roste, nejvíc volných míst má Praha. Generaci Z drtí stres |
Zajímavý byl uplynulý měsíc březen i proto, že nejen mezi podnikateli, ale překvapivě silně i spotřebiteli podle průzkumů důvěra v domácí ekonomiku vzrostla. A to dopadům války na Blízkém východě navzdory. Vysvětlení je podle odborníků nutné hledat hlavně v době sběru dat.
„Probíhal v první polovině března. Konflikt na Blízkém východě sice začal na konci února, ale minimálně na začátku března byl přístup spíše takový, že je dočasný a stejně tak i vysoké ceny energetických komodit jsou přechodné,“ uvedl Miroslav Novák, hlavní analytik společnosti Citfin.
Nálada se může kvůli střetu postupně měnit nejen v Praze k horšímu. „Pokud v nejbližších dnech nedojde k uklidnění, předpokládáme, že hned dubnový průzkum přinese citelnou korekci a zhoršení nálady napříč sektory,“ předpovídá Vít Hradil, hlavní ekonom společnosti Investika.
Drahá výjimečnost. Pražané vydělávají víc, platí za to ale stresem i vysokými cenami |
Pražané mohou pocítit dopady stoupajících energetických nákladů v souvislosti s pokračujícím íránským konfliktem třeba na platech. „Reálný růst mezd to může opět výrazně oslabit. Byť většina aktuálních makroekonomických predikcí s tímto rizikem zatím příliš nepočítá,“ upozornil Michal Španěl, datový analytik pracovního portálu JenPráce.cz.
Mzda podle aktuálních údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) ve 4. čtvrtletí 2025 reálně v Praze vzrostla o 5,5 procenta. Průměrná hrubá měsíční mzda zaměstnanců vyšplhala na 64 980 korun. „Průměrná roční míra inflace v Česku dosáhla v roce 2025 na hodnotu 2,5 procenta, mzdy pražských zaměstnanců tak v reálném vyjádření po započtení inflace meziročně vzrostly o 5,2 procenta,“ uvedla Jana Podhorská z Oddělení informačních služeb pražské krajské správy ČSÚ.
Nejdražší bydlení
Praha má výhodu, koncentrují se tu domácí i zahraniční firmy, často specializované, podnikající v oblastech s vysokou přidanou hodnotou a výdělky. Ty přitahují vzdělanější pracovní sílu. Podobně je tomu u státních institucí, vysokých škol a výzkumných ústavů.
Snadno v Praze s příjmy vycházelo okolo 60 procent domácností, vyplývá to ze studie o příjmech a životních nákladech za rok 2024, vytvořené ČSÚ. Nejvyšší část příjmu ukrajují náklady na bydlení, 18 procent čistých příjmů. Jen 11 procent Pražanů nemá na dovolenou alespoň jednou za rok.
Jaká je ekonomická situace Pražanů?24,8 procenta: Tolika domácnostem se za uplynulý rok spíše zhoršila finanční situace. 52 % udává, že zůstává setrvalá. U 15,2 % se zlepšila. 52 procent: Tolik domácností v posledních měsících omezilo své výdaje. 55,8 % dotázaných snížilo návštěvy restaurací. Zábavu si odřeklo 41,5 %. Omezení nákupů se týká 26,2 %. 32 procent: Až třetina lidí má obavy ze ztráty zaměstnání a poklesu příjmů. Velké obavy má 11,2 % Pražanů, bez obav zůstává 16,8 %. 33,6 procenta: Tolik dotázaných chce dovolenou strávit v ČR a zahraničí. 16 % nepojede na dovolenou vůbec. Do 50 tisíc korun chce za dovolenou utratit 43,8 % Pražanů. |
