„Úbytek obyvatel pramenil zejména z vysokého počtu vystěhovalých, jejichž velkou část představovali lidé, kterým na konci března skončila platnost dočasné ochrany, a nepožádali si o její prodloužení,“ uvedl Adam Vlč z oddělení informačních služeb pražské krajské správy ČSÚ.
Vystěhovalých lidí z Prahy bylo 18 206, což představovalo meziroční pokles o 7,8 procenta. Velkou část vystěhovalých představovali podle zmíněné studie především lidé z Ukrajiny. Největší propad v tomto směru statistici registrují v Praze 13.
Obyvatel Česka v pololetí opět ubylo. Pokračoval pokles počtu narozených |
V hlavním městě v letošním prvním čtvrtletí zemřelo více než tři tisíce lidí, meziročně jde o nárůst takřka o pět procent. Pražany tradičně „kosí“ především nemoci oběhové soustavy, ischemické choroby srdeční a problémy související s hypertenzí. Další význačnou příčinu úmrtí představují novotvary.
Nejvíce zesnulých registrovaly matriky v osmé a čtvrté městské části. To podle expertů může souviset také s tím, že nejvyššího průměrného věku dosahují obyvatelé v populačně stagnujících sídlištích.
Boom je pryč. Dětí se loni narodilo nejméně v historii Česka |
„Počet zemřelých byl vyšší než počet narozených, a tak přirozenou cestou v prvním čtvrtletí 2025 klesl počet obyvatel o 743 lidí. Tento přirozený úbytek byl větší než v prvním čtvrtletí loňského roku, kdy přirozenou cestou ubylo 121 osob,“ shrnuje analýza ČSÚ.
Aktuální analýza Českého statistického úřadu (ČSÚ) o pohybu obyvatel v Praze shrnuje, že dochází k poklesu obyvatel metropole.
„Nejvyšší průměrný věk mají obyvatelé v sídlištích Kamýk v Praze 12, oblast východ v Praze 11 či v Ďáblicích v Praze 8. A dále v oblastech, kde nedochází k významné nové rezidenční výstavbě a migraci. To se děje například v Praze 4 na Spořilově a v centru města na levém břehu Prahy 1,“ vysvětluje prognóza vývoje obyvatel Prahy do roku 2050, vypracovaná Institutem plánování a rozvoje (IPR).
Nová výstavba naopak podle demografů některé části metropole omlazuje. Patrné je to ve vnějším pásmu hlavního města, například v Hloubětíně, na Harfě a v Hrdlořezech v deváté městské části a třeba i Pitkovicích v Praze 22.
Světová populace do roku 2100 klesne na polovinu, předpovídá ekonom |
V metropoli stále ubývá dětí. Počet narozených meziročně poklesl o 16,2 procenta. Propad porodnosti, který započal v prvním čtvrtletí roku 2022, tak podle demografů pokračoval také v následujících třech letech. Ani svatby nemají v české metropoli právě období konjunktury. Jejich počet v prvním kvartále významně pokles, a to takřka o 12 procent.
Jeden z faktorů, který snižuje počet obyvatel v Praze, představuje chronický problém se sháněním dostupné střechy nad hlavou. Ceny bytů rostou, což platí jak o vlastnickém, tak nájemním bydlení v hlavním městě.
„Náklady vlastnického bydlení v červnu meziročně vzrostly o 4,9 procenta, což způsobily hlavně rostoucí ceny nových nemovitostí a stavebních prací. Rostou i ceny nájemného v bytech, meziročně o 6,3 procenta, výrobků a služeb pro běžnou údržbu bytu o 3,2 procenta,“ uvedl Evžen Korec, generální ředitel společnosti Ekospol.
Notorický problém
Nahoru šly v červnu v meziročním porovnání také ceny vodného, o 4,2 procenta, stočného o 3,7 procenta a tepla a teplé vody o 3,5 procenta. V Praze průměrná výše nájmu vzrostla v červnu meziročně ze 429 korun na 440 korun za metr čtvereční, což představuje růst o 2,6 procenta. Byt o 65 metrech čtverečních se tak pronajímal zhruba za 28 600 korun.
V některých částech centra ale podle analýzy přesahují ceny i hranici 500 korun za metr čtvereční. Navzdory klesající poptávce z více než sta zájemců na přelomu roku na 72 zájemců o jeden inzerát.
Populace Česka se blíží 11 milionům. Migrace zajistila nárůst o téměř 100 tisíc lidí |
Lidé se teď z hlavního města stěhují především do středních Čech. Ty sice v prvním letošním kvartále, stejně jako ostatní kraje, zaznamenaly migrační úbytek, v tomto regionu byl ale z mezikrajského pohledu propad třetí nejnižší v rámci ČR.
„V případě stěhování byl kladný pouze přírůstek stěhováním z ostatních regionů republiky,“ uvedl Pavel Hájek z oddělení informačních služeb středočeské krajské správy ČSÚ. Z 26 obcí s rozšířenou působností jich sedm registruje nárůst obyvatel, mimo jiné Říčany, Černošice a Slaný.
Kde se v Česku žije nejlépe, kde nejhůř? Rozhoduje vzdělání i místa Zásilkovny |
Okolí Prahy je oblíbené dlouhodobě. Od roku 2001 přibylo v okresech Praha-východ a Praha-západ přibližně 117 tisíc obyvatel. Stěhují se tam spíše mladší obyvatelé Prahy, kteří ale do hlavního města nadále dojíždějí za prací či studiem. To s sebou přináší zvyšování počtu lidí, kteří denně cestují do metropole a zpět.
„V posledních letech jde přibližně o 170 až 230 tisíc lidí denně. Tento počet se od roku 2004 zvýšil o 35 až 50 procent,“ shrnuje zmiňovaná analýza IPR.
