Podle Jiřího Votruby, přednosty 1. kliniky tuberkulózy a respiračních onemocnění 1. LF UK a Všeobecné fakultní nemocnice je zápal plic třetí nejčastější příčinou úmrtí. Letos prodělalo tuto nemoc už 22 tisíc pacientů.
Pokud jde o další infekční nemoci v Praze, označil Votruba tuto sezonu v dospělé populaci za obvyklou, zkomplikovanou právě zmíněnými zápaly plic. Některými typy se přitom snáze nakazí hospitalizovaní pacienti, protože jde o bakterie vyskytující se v prostředí nemocnice.
„Musíme se s pneumonií naučit pracovat, umět rozlišovat původ vzniku a včas zhodnotit, co s tím,“ doplnil.
Důležité je zaléčit včas
Problém pro lékaře představuje konkrétně bakterie mycoplasma pneumoniae, která způsobuje oboustranný, atypický zápal plic.
„Ve VFN máme takový úzus, zvyk, že antibiotika musíme podat do šesti hodin poté, co pacient přijde se zápalem plic, abychom předešli komplikovanému těžkému průběhu nemoci,“ sdělil Votruba.
Nově se podle jeho slov také ukazuje, že pacienti s léky proti astmatu mají větší pravděpodobnost, že dostanou zápal plic, zato mívají lehčí průběh.
V Česku se rozjíždí unikátní „továrna“ na výzkum a léčbu vzácných nemocí |
Lékař také připomněl, že riziko spojené s rozvojem zápalu plic je těsně spojené se životosprávou. „Kdo dbá na zdravý životní styl, spánkový režim, pohyb, tak má relativně malou šanci nakazit se těžkou infekcí,“ upozornil.
Obecně Votruba velmi doporučuje očkování. „Pneumokoková vakcinace snižuje jak nemocnost, tak úmrtnost na zápaly plic dospělých jedinců,“ poukázal.
Přiklání se také k vakcinaci proti chřipce, která je u nás podle něj podceňovaná a mnoho i mladých zdravých lidí zbytečně umírá na komplikace. „Navíc je dobře hrazená pojišťovnami, přesto máme u nás jen 300 tisíc očkovaných lidí,“ upozornil s tím, že dál doporučuje novou vakcinaci proti RS virům, kterou ale naopak pojišťovny neproplácejí.
Děti potrápí RS viry
Jiná situace je u dětí, které letos ve velkém potrápil černý kašel. „Státní zdravotní ústav opakovaně publikuje alarmující data nákaz černým kašlem a pneumonie, což je u nás neobvyklá situace,“ sdělila Jana Tuková, dětská pneumoložka VFN.
Poukázala na skutečnost, že od padesátých let, kdy v Čechách začalo povinné očkování proti pertusi (černému kašli), byly snad pouze dva roky „špatné“. „Pertuse v populaci nemizí, má ale sporadický výskyt a jednou za tři až pět let se cyklicky zvýší vnímavost populace, takže je vyšší nemocnost,“ vysvětlila Tuková.
Kašlající prodavač? Nemocný skladník? Své bacily a nemoci často „nakoupíte“ |
Letos podle SZÚ bylo 36 149 případů černého kašle u dětí a dvanáct úmrtí, dokonce v jednom případě i u kojence. „Kojenci jsou nejvíc ohrožení, tam je vyšší počet případů a také jim hrozí úmrtí na černý kašel nejčastěji,“ dodala pneumoložka.
Za nezvyklou pro letošní rok považují lékaři z VFN také nákazu plicními mykoplazmaty u dětí. „Jde o atypickou bakteriální infekci, která mívá často mírný průběh,“ přiblížila Tuková s tím, že nejvíce případů zaznamenali na jaře. „Začalo to od loňského října, v dubnu došlo k pozvolnému nárůstu případů, a to až do června,“ uvedla Tuková s tím, že tento cyklus byl zcela zastaven, takže epidemická vlna neproběhla.
Letní sezona ale přinesla nezvyklý počet případů zápalů plic u dětí, kdy dominovala mykoplazma. „Převálcovala ostatní infekce, včetně koronavirové. Ta kulminovala v polovině letošního října, nyní končí i pneumonie,“ sdělila Tuková.
Covid na ústupu
Covid-19 podle lékařů nyní v Praze strmě klesá, očekávají však RS viry. „To je ale zcela obvyklý sezonní patogen, už máme první hlášené případy u kojenců,“ doplnila Tuková s tím, že dynamika nemoci je letos zatím běžná.
Ve VFN už zaznamenali i několik pacientů s chřipkou typu A. „Už máme pár případů a během prosince by mohlo dojít k významnému nárůstu,“ upozornila lékařka a dodala, že by ráda apelovala na rodiče, aby nechali své děti očkovat.
Přibývá zápalů plic i černého kašle. Odeznívá covid, který nejvíc zabíjel |
„Neměli by to odkládat, hlavně to první očkování v 9. týdnu věku, hexa vakcínou,“ upřesnila s tím, že novorozenec může být zpočátku chráněný prostřednictvím očkování matky, které lze aplikovat od 27. týdne těhotenství.
„Nejvíc si přejeme chránit děti proti pneumokokům a chřipce,“ shrnula Tuková a dodala, že v nemocnici často bojují také s narůstající antibiotickou resistencí.
„U virových nákaz, což jsou klasická nachlazení, nemá smysl antibiotika podávat. Navíc pokud jde o černý kašel a mykoplazmu, na ně zabírají speciální, na tyto typy bakterií cílená antibiotika, ne jakákoliv, a je také potřeba dodržet režim v jejich podávání,“ upozornila.
Největší pozornost si podle dětské pneumoložky zaslouží nejmenší děti a batolata, kdy by rodiče neměli otálet a přijít s nimi včas k lékaři, jelikož jim může nenápadně začínat například černý kašel.
„Kojenci jsou navíc závislí na dýchání nosem, takže pokud nos není volný, mají dušnost a dechovou námahu, je nutné je pravidelně odsávat. Do věku dvou let je dobré omezit a nepodávat léky tlumicí kašel či ředící hleny, nejsou účinné a jsou vážné nežádoucí účinky,“ uzavřela lékařka.
