Pražští deváťáci a jejich rodiče už zase žijí po prvním kole přijímaček na střední školy v nejistotě. Ze zhruba 12 tisíc se jich napoprvé nedostalo na žádnou školu 1 470. „Letos to dopadlo lépe než loni. Minulý rok se nedostalo pražských deváťáků v prvním kole 16 procent, tentokrát to je 14 procent,“ zhodnotil radní pro školství Antonín Klecanda (STAN).
Na první pohled se letos v Praze o tak velký problém nejedná, jelikož volných míst na školách po prvním kole zbylo 1 398. Ve druhém kole ale veřejné školy nabídly z různých důvodů pouze 752 míst na maturitních oborech. Dalších 2 351 pak soukromé školy. I po druhém kole tak v metropoli zůstanou stovky dětí s nejistou budoucností.
Až 34 dětí ve třídě
Radní hlavního města proto na mimořádné schůzi před zastupitelstvem schválili udělení výjimky pro maximální počet žáků ve třídách. Ředitelům škol tímto dali možnost mít ve třídách až 34 dětí za předpokladu, že zvýšení nebude mít vliv na kvalitu výuky, budou splněny podmínky pro bezpečnost a ochranu zdraví a nepřekročí se tím maximální kapacita školy.
Hodnocení maturit už nezměníme, řekl Bek. Chce ale lépe ověřovat testy předem |
Opatření už nebude mít vliv na nabídku míst ve druhém kole, do kterého se žáci mohou přihlašovat do pondělí. Roli může hrát až ve třetím a dalších kolech. „Pomocí výjimky můžeme přinést až 900 nových míst, která jsou potřeba. Tolik jich určitě nebude, ale stačila by nám i polovina, abychom výrazně snížili problémy pražských rodičů a především dětí,“ říká předseda zastupitelského klubu SPOLU a starosta Prahy 9 Tomáš Portlík (ODS).
Školy nejsou nafukovací
Ze strany města se nicméně jedná čistě o možnost a výzvu, nikoliv o nařízení. Rozhodnutí tedy bude na samotných ředitelích. Například na Gymnázium Špitálská se v prvním kole dostalo 30 uchazečů. Škola vypsala druhé kolo na jedno další místo.
„Ve chvíli, kdy jsme schopni do třídy nastěhovat 40 lavic, jsme schopni vzít 40 žáků. Je ale otázka, jestli výuka bude ještě kvalitní. To je problém, se kterým soupeříme. Myslím si, že bychom neměli přesahovat počet 30 o mnoho. Dejme tomu nejvýše do 32 žáků,“ vysvětlil ředitel Gymnázia Špitálská Antonín Zajíc.
Podobný názor zastává i ředitel Střední průmyslové školy strojnické Betlémská Michal Prutyszyn. Ve druhém kole plánuje škola na obor informační technologie přijmout ke stávajícím 30 žákům ještě dva.
Studenti znají výsledky maturitních testů. Proti matematice i češtině vznikly petice |
„Počet 32 je náš strop, v minulých letech jsme to tak také měli. Kdybychom uspokojili víc uchazečů, projevilo by se to na kvalitě a provozu školy,“ sdělil Prutyszyn. Jednak by podle něj například při dělení tříd nevycházely počítače, nestačila by ani kapacita učeben. Zkomplikovala by se výuka odborných předmětů a praxe.
Opozice na jednání zastupitelstva návrh podpořila, i když s výhradami. „Určitě není trvalým řešením zvyšování počtu dětí ve třídě, doufal jsem, že tento trend z minulosti už máme za sebou,“ podotkl předseda zastupitelského klubu ANO a poslanec Patrik Nacher.
„Dalším faktem je, že toto opatření přichází trochu pozdě – ve chvíli, kdy už je otevřené druhé kolo přijímacích řízení. Přesto tento návrh podporujeme, i kdyby měl pomoci byť jen pár dětem,“ dodal. Ve stejném duchu se vyjádřili také zastupitelé Prahy sobě. Navrhli proto, aby magistrát zvážil zavedení grantů pro studium na soukromých školách.
Granty pro soukromé školy
„Stojí za prověření varianta, že si Praha ta veřejná místa zaplatí u soukromých škol. Úplně normálně grantovým řízením vypíšeme, kolik míst požadujeme, nebo kolik je na to peněz. A ty soukromé školy se přihlásí o to, že dostanou financování na příští čtyři roky,“ popsal opoziční zastupitel Pavel Zelenka (Praha sobě).
Podle něj by tato varianta znamenala, že si Praha koupí čas na systémové řešení a vedení se nebude moci vymlouvat, že navyšování kapacit je zdlouhavý proces. Byť návrh našel podporu řady zastupitelů napříč všemi kluby, nakonec pro něj hlasovalo pouze 28 z nich místo 33 potřebných.
Problematická maturita: vadí také sporná češtinářská úloha. Není fér, tvrdí expert |
V Praze stačilo 42 bodů, v Bohosudově jenom 12Bodové hranice pro přijetí na státní všeobecná čtyřletá gymnázia u některých škol vykazují značné rozdíly mezi Prahou a jinými regiony. Za testy z matematiky a češtiny, které vytvořil Cermat, mohli uchazeči dohromady získat maximálně 100 bodů. Nejnižší hranice pro přijetí na gymnázium v hlavním městě byla podle webu Vzdělávání v datech 42 bodů, právě tolik jich stačilo k přijetí třeba na Hotelovou školu a Gymnázium Radlická. Méně než 60 bodů stačilo k úspěchu v přijímačkách například na Gymnázia Českolipská, Písecká, Elišky Krásnohorské či Opatov. V Praze museli úspěšní zájemci o čtyřleté studium nejčastěji dosáhnout minimálně 60 až 72 bodů. Platí to kupříkladu pro Gymnázia Na Zatlance, Nad Alejí, Postupická, Omská nebo Voděradská. Konkurence zvedá laťkuNejvyšší bodový zisk byl v Praze nutný k přijetí na Gymnáziu Jana Nerudy (84). Jde zároveň o nejvýše položenou bodovou hranici v celé republice. Na Gymnáziu Na Vítězné pláni stačilo o jeden bod méně. „Je to dáno konkurencí uchazečů,“ odpověděl ředitel školy Jaroslav Mervínský na otázku, proč byla laťka nastavená tak vysoko. Minimálně 76 bodů potřebovali uchazeči o studium na Malostranském gymnáziu a Nad Štolou. I v celorepublikovém srovnání vede průměrné dosažené skóre v přijímacích testech Praha s 73,9 procenta. Následují Liberecký, Pardubický, Jihomoravský a Středočeský kraj (70,2 procenta). Nejnižší průměrný počet bodů, 60,3 procenta, získali uchazeči o čtyřletá gymnázia v Ústeckém kraji. Tam pro úspěch v přijímačkách třeba na Gymnázium Děčín stačilo 36 bodů a v Chomutově 26 bodů. Na Gymnázium a Střední průmyslovou školu Duchcov u Teplic se dostali uchazeči s 28 body a v Rumburku 20. Ještě méně bodů bylo potřeba ve Varnsdorfu a v Mostě. Biskupské gymnázium v Bohosudově přijalo zájemce i s pouhými 12 body. „Regionální rozdíly v přijímacích řízeních na střední školy existují, ale nelze je zjednodušit na čísla z jednoho nebo dvou gymnázií. Je pravda, že v některých oblastech – především ve velkých městech jako Praha – je zájem o studium na prestižních školách vyšší, což se přirozeně odráží ve výši bodového limitu nutného k přijetí,“ konstatovala mluvčí ministerstva školství a tělovýchovy Veronika Lucká Loosová. Podle ní rozdíly způsobují různá demografická situace a nerovnoměrné kapacity škol. Ministerstvo uvedlo, že v Praze je konkurence mezi uchazeči velká, protože dlouhodobě roste počet žáků, kteří chtějí studovat na gymnáziích. „Místa na školách stanovují jejich zřizovatelé, u středních škol to jsou kraje. V hustě zalidněných oblastech může být problém navýšit kapacity tak rychle, jak by si situace žádala,“ dodala Lucká Loosová. Ve všech uvedených datech nebyla započítána další kritéria přijímacího řízení, která si školy stanovují samy. |
