Za více než šest desítek milionů korun zmíněnou dokumentaci vytvoří společnosti Metroprojekt a Sudop, které uspěly v aktuálním výběrovém řízení. Komplikovanou akci Správa železniční dopravní cesty (SŽDC) rozdělila na šest dílčích etap.
„Po stavební stránce bude nejsložitější stavba mezi nově vybudovanou zastávkou Praha-Výstaviště a stanicí Praha-Veleslavín. Vlaky tam pojedou téměř výhradně pod zemí, jen v krátkém úseku od Výstaviště přes Stromovku po povrchu,“ vysvětlil náměstek generálního ředitele SŽDC pro modernizaci dráhy Mojmír Nejezchleb.
V první ze zmíněných dílčích etap by se měl odehrát například geotechnický průzkum, vyjasní se třeba i dopravní technologie. Tuto etapu mají projektanti podle smlouvy zpracovat do sedmi měsíců od chvíle, kdy smlouva o dílo mezi SŽDC a oběma zmíněnými společnostmi vstoupí v platnost, což bude v těchto dnech.
Zpracování podkladů o vlivu stavby na životní prostředí, tedy takzvaná EIA, představuje hlavní náplň třetí až páté postupné etapy. Smlouva předpokládá dokončení řízení EIA do 28 měsíců. O další dva měsíce později podle šesté z dílčích fází vznikne čistopis přípravné dokumentace s úplnými doklady a stavaři podají žádost o územní rozhodnutí.
Cena zpracování dokumentace jednotlivých etap se pohybuje od 3,2 milionu korun do 22,6 milionu bez DPH. Nejvyšší cena souvisí s dílčí etapou číslo tři.
Pokud vše proběhne zdárně, smlouva mezi SŽDC a zpracovateli předpokládá, že územní rozhodnutí nabude právní moci na sklonku roku 2020.
Studie proveditelnosti železničního spojení byla schválena před třemi lety, nyní ji SŽDC aktualizuje. Výstavba se podle předpokladu železničářů rozeběhne v roce 2024 a v prosinci 2028 vlaky na zastávkách vyloží první pasažéry.
Tunelem do Veleslavína
Železnice od stávajícího krátkého tunelu na okraji Stromovky povede pod povrchem až do zahloubené stanice Praha-Dejvice, která bude přesunuta do bezprostřední blízkosti stávajícího vestibulu stanice metra linky A Hradčanská.
Odtud bude pokračovat dvoukolejným hloubeným tunelem k vodojemu Bruska, dále dvojicí ražených tunelů až k teplárně Veleslavín, na které naváže dvoukolejný hloubený tunel až do stanice Praha-Veleslavín.
Letiště Václava Havla trať napojí od severovýchodu přes jednu z nově projektovaných zastávek Praha – Dlouhá míle. Novostavba železniční tratě mezi stanicemi Praha-Ruzyně a Praha-Letiště Václava Havla má mít délku 5,5 kilometru a vlaky by tam mohly jezdit rychlostí až 80 kilometrů za hodinu.
Projektanti však musí v souvislosti s plánovanou trasou vyřešit řadu problémů. Jeden z nich představuje dopad vibrací souvisejících s průběhem stavby a pozdějším provozem vlaků na chod citlivých přístrojů Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR ve střešovické Cukrovarnické ulici.
Trať na letiště a do Kladna64 613 280 Kč – Na tuto sumu bez DPH vyjde záměr projektu a dokumentace pro územní řízení modernizace klíčového úseku mezi pražským Výstavištěm a stanicí Praha-Veleslavín. Šest nových zastávek má vzniknout na rekonstruované trati do Kladna a s ní spojené nové železniční odbočce k Letišti Václava Havla. V Praze to budou zastávky Výstaviště, Liboc, Dlouhá míle a Letiště Václava Havla. Ve špičce bude možné na trať vypravit až šest párů vlaků za hodinu. 42 000 cestujících – Takový průměrný počet pasažérů projde denně Letištěm Václava Havla. |
„Veškeré požadavky budou zapracovány do dokumentace pro umístění stavby,“ uvedl Mojmír Nejezchleb.
Změna i v drátech
Rekonstrukce tratě z pražského Masarykova nádraží do Kladna a s ní související stavba odbočky na Letiště Václava Havla přinesou podle SŽDC také další novinku, a to změnu napájení, stejnosměrnou soustavu 3 kV nahradí střídavá trakční soustava 25 kV.
Podle železničních expertů patří k jejím výhodám nízké ztráty v trolejovém vedení. V jejím rámci lze využít nižší průřez vedení. Ke kladům náleží také větší vzdálenost mezi napájecími stanicemi a jejich jednodušší provedení.
Na systém 25 kV, kterým se v současnosti pohánějí vlaky na tratích v jižní polovině České republiky, se v budoucnu upraví prakticky všechny elektrizované tratě na síti SŽDC.
Modernizovaná trať z Masarykova nádraží do Kladna by měla být v celém úseku dvoukolejná a elektrifikovaná, ve špičce na ni bude podle expertů možné vypravit až šest párů osobních a spěšných vlaků za hodinu. Letiště z centra města bude dosažitelné za 27 minut.
Vizualizace dráhy z roku 2013 |
K dalším výhodám náleží snadný přestup z vlaku na všechny stávající trasy pražského metra. A to na „áčko“ na Hradčanské, na „béčko“ na Náměstí Republiky a na „céčko“ ze stanice Vltavská. Řidiči podél rekonstruované železniční trasy bezesporu ocení, že přejezdy a s nimi spojená zdržení nahradí mimoúrovňová křížení.
Železniční trať má také přinést ekologičtější způsob dopravy. Modelová studie SŽDC uvádí, že v roce 2052 modernizovanou trať z Prahy do Kladna denně využije 24 tisíc cestujících, bez rekonstrukce vlaky využije pouze devět tisíc lidí.
Na letiště by podle této studie každodenně vlaky jezdilo 20 tisíc lidí. V případě dokončení tratě na letiště podle zmíněné studie autobusy použije 13 tisíc cestujících denně. Pokud však nebude trať existovat, autobusy použije 24 400 lidí denně.
Sliby: trať měla být v roce 2013
O železnici na letiště se hovoří od 90. let. Projekt PRaK (Projekt Praha–Kladno) počítal s dvacetikilometrovou trasou z Masarykova nádraží na letiště. Někdejší ministr dopravy Aleš Řebíček (ODS), exprimátor Pavel Bém (ODS) a bývalý středočeský hejtman Petr Bendl (ODS) před deseti lety prorokovali, že první cestující z vlaku na letišti vystoupí na konci roku 2013. V roce 2016 ministr dopravy Dan Ťok (ANO) a primátorka Adriana Krnáčová (ANO) hovořili o dokončení důležité stavby v roce 2023.