Cesta Palusky k odškodnému trvala osm let. Podle dřívějších rozhodnutí soudů na něj neměl nárok, protože funkce se vzdal dobrovolně. Verdikt se podle serveru může stát precedentem pro další podobné případy. Nyní už soudy nebudou moci tak jednoduše odmítat očištěným politikům zaplatit ušlou mzdu jako dosud, i když funkci složí sami.
Obvinění Palusky se týkalo pronájmu půdních prostor v městských domech, kde vznikly byty. Podle policie nechal z obecních peněz rekonstruovat byt, který později získal jeho syn. Někdejší komunální politik za ODS, který byl starostou v letech 2010 až 2012, vinu od počátku popíral. Podle pravomocného verdiktu skutek nebyl trestným činem.
„Pokud stěžovatel naznal, že je v souladu s politickou kulturou, aby v případě zahájení jeho trestního stíhání rezignoval na výkon veřejné funkce, lze mu to jen stěží přičítat k tíži,“ uvedl předloni ve svém nálezu Ústavní soud.
Jinak by podle verdiktu měli politici silný argument, proč mají ve své funkci setrvat i přesto, že je proti nim zahájeno trestní stíhání. Z pohledu zachování důvěry v základní demokratické hodnoty by to bylo nežádoucí, doplnil Ústavní soud.
S nárokem na náhradu újmy uspěl bývalý starosta Prahy 2 u ministerstva spravedlnosti jen z menší části. Proto se odškodnění domáhal ještě u soudu. Žádal náhradu nákladů obhajoby, náhradu nemajetkové újmy 3,8 milionu a náhradu majetkové újmy 2,3 milionu korun. Majetkovou újmu vyčíslil jako ztrátu výdělku v době stíhání, kdy už nevykonával funkci starosty.
Pražské soudy v minulosti přiznaly Paluskovi náklady na obhajobu a menší část požadované náhrady nemajetkové újmy, konkrétně 10 tisíc korun za každý měsíc stíhání.
