Pochybuji, že by v září 1938 byly všechny objekty vyzbrojené a vybavené vším potřebným. Kromě toho, jeden z úderu na Prahu měl být veden z jižních Čech, po východním břehu Vltavy. Tam žádné opevnění nezbylo.

Tak jsem vylezl z řopíku a koukám na diskusi. Nechtěl bych se v takové betonové rakvi bránit nikomu... Je to jak tank stojící na místě. Jen otázka času, kdy posádka zemře. ;-)

Trauma Mnichova podle mě není o tom, že jsme nebojovali, ale že jsme pak vesele kolaborovali. Úplně stejně jako za normalizace. A lze to generalizovat. V Británii, ve Francii, v Rusku bylo jen pár jednotlivců. 99% českého národa chodilo do práce a makalo na Vítězství Říše. Dík tomu jsme prožili válku v relativním klidu.

Další ,,znalec" a novodobej ,,takhrdina"

Již v době,jež dalece těmto událostem předcházela(před i po mnichovu!) byla řada velice schopných lidí, jejichž úkolem bylo zvažovat mnohé alternativy vývoje, včetně z toho plynoucích možných kroků a řešení.

Proto byli někteří z nich připraveni i na podobnou situaci. A když nastala, konali. Připravovali sítě, kanály a spojení. Tipovali spolehlivé a důvěryhodné jedince, které bylo dle situace možno kontaktovat. Mezi nimi, aniž by to předem věděl, byl také Milda, stejně jako řada jeho kolegů. Postupně v malých skupinách začali odcházet za hranice. .

P.S.: z životopisu jednoho z našich letců, kteří byli v boji od začátku až do konce

Mnichov je bohužel národní trauma, které si poneseme ještě hodně dlouho. Hlavně v tom, co to udělalo s morálkou národa a jak jsou tím poznamenané generace, které to znají už jen z pár fotek a filmových týdeníků. A tak si tady 80 let poté sypeme popel na hlavu a sami se utvrzujeme v tom, jaký jsme to národ srabů, jak obrana nemá cenu, jak s námi stejně každej vy.ebe a vlastně teda nemá cenu se o něco snažit. Přitom tady před 80 lety narukovalo přes milion mužů, kteří byli ochotní za tu zem zemřít. Za sudetského povstání v pohraničí padlo spousta našich vojáků a členů ozbrojených složek v bojích s Freikorpsem. Nemluvě o desetitisících chlapech, kteří i z protektorátu, který byl obklopen ne zrovna přátelským územím, přes všechna rizika odešli bojovat a tisíce z nich v bojích na frontách půl planety zemřeli. Jestli se někdo cítí být srabem, budíž mu přáno, ale generace z třicátých let si to označení jen proto, že je zradilo pár politiků, opravdu nezaslouží.

Já nevím. Na jednu stranu to může být pravda. Na druhou..kolik lidí má o té době alespoň nějaké informace...minimum

,,Betonová hráz kolem Prahy byla umlčena, řopíky se budovaly zbytečně"

,,Vhodný" titulek, v diskuzi pak ,,samej ,,takyznalec" a ,,takyhrdina". Za klávesnicí pro leckoho až ,,hvězdná hodina" Kde kdo posuzuje vše spektrem současnosti. A pak vše jede. Až do blbosti dle libosti I.rep. byla de facto obklopena ,,značnou nepřízní" svých ,,sousedů". Z toho vycházela celá koncepce celé její obrany! Pochopitelně tehdy nebylo počítáno např. s anšlusem Rakouska, natož pak s ,,mnichovem". Atd.! Tehdejší ČSR nebylo napadeno vojensky, jako následně Polsko. V případě voj. obrany po ,,mnichovu" by byla ČSR viníkem války, a Hitler by z toho opět jen těžil! Atd.

Taky si říkám. Z toho pak vznikají závěry že jsme se snad mohli i ubránit sami.

Lidé jsou u nás zbabělí pro obranu, ale agresívní mezi sebou. To bude jeden z hlavních důvodů, proč lze u nás tak snadno změnit politický režim. Stačí trochu postrašit a namísto tanků ze západu tady volně projíždí tanky z východu a naopak.

Kdyby šlo jen o řopíky, veškeré hraniční opevnění bylo zbytečné. Techniku jsme okamžitě odevzdali nepřátelům a fabriky pro ně jely na plný výkon. Jak pro Němce, tak pro SSSR, to se navíc ještě těžil uran. V historii se moc odvahy nenajde.

Otázka: "méně zámožnější" čili "méně více zámožný" má tedy peněz více nebo méně ...

P.S. Dle použití ovšem víceméně předpokládám, že pisatel článku bude považovat za pochvalu, když o něm prohlásím, že je podle všeho "méně blbější" ...

Pokud vy máte deset korun, tak ten, kdo má dvacet, je zámožnější než vy, ale méně zámožnější než ten, kdo má třicet.

840 pevností bylo z převážné části dokončeno za dva roky! Dnes, s vyspělejšími technologiemi, by se to nepostavilo buď nikdy nebo by se to postavilo za třicet let!

Podobné problémy měli i tehdy, například stavbu dělostřelecké tvrze Smolkov vyhrála firma z nejnižší cenou díky čemu musela šetřit na materiálu a stavba nabírala zpoždění

Je to zvláštní národ, co udržuje pomníky své zbabělosti.

Fajn. A jaký pomník hrdinství můžeš nabídnout ty?