„Kolejová doprava je čtvrtou páteří pražské hromadné dopravy vedle metra, tramvají a autobusů. Existuje zde obrovský potenciál dalšího rozvoje. Hromadná doprava má být co nejvíce ekologická a železnice toto kritérium splňuje,“ vysvětlil náměstek pražské primátorky Petr Dolínek (ČSSD).
Zmíněná strategie poslouží jako podklad při řešení budoucí podoby a fungování drah v Praze. „Na podzim Správa železniční dopravní cesty (SŽDC) bude zadávat studii řešení železničního uzlu Praha. Strategie rozvoje metropolitní železnice bude sloužit jako podkladová studie,“ vysvětlili autoři dokumentu.
Vytíženost stoupá
Zájem o železniční dopravu roste. „Téměř 138 tisíc lidí denně využilo loni v průměru vlaky zapojené do systému Pražské integrované dopravy. Meziročně jejich počet stoupl o čtrnáct procent,“ uvedl Filip Drápal, mluvčí společnosti ROPID, provozující integrovanou dopravu v metropoli a jejím okolí.
Plán metropolitní železnice, červeně označené a zvýrazněné úseky mají podle projektu projít přestavbami.
K nejvytíženějším z tras náleží ta směřující z Prahy do Kolína.
„Kapacita v celém úseku tratě je vyčerpaná, alarmující stav se projevuje v nepravidelnosti příměstské dopravy a nedostatku kapacity nákladní přepravy,“ popisují problémy této linky experti z Institutu plánování a rozvoje (IPR).
Podle zmíněného dokumentu její problém vyřeší rozšíření na čtyřkolejnou trať v úseku z Libně do Běchovic a odvedení dálkové dopravy novou vysokorychlostní tratí do Poříčan popřípadě do Velkého Oseka na Kolínsku. Za hranicemi hlavního města je tato linka trasována podél dálnice D11.
Pro pasažéry by rekonstrukce měly přinést rozšíření nástupišť a snazší přestupy na stanicích v Libni, Běchovicích a zastávce Běchovicestřed. Na hlavních linkách S1 a S7 ve směru Úvaly – Český Brod a Kolín vlaky po rozšíření a úpravě tratí pojedou po deseti minutách.
Spolu s úpravou „kolínské“ linky strategie uvažuje o rekonstrukci další trasy z libeňského nádraží – Libeňského přesmyku. Jednokolejná trať do Malešic slouží nyní hlavně k odvedení nákladní dopravy z centra města. Metropolitní železnice to může změnit.
Předpokládá to však vybudování mimoúrovňového přesmyku na libeňském nádraží a zdvojkolejnění celého úseku včetně hrdlořezského tunelu Pod Táborem. V půlhodinových intervalech tudy po dokončení rekonstrukčních prací mohou jezdit vlaky linky S49 z Roztok u Prahy do Hostivaře.
Strategie uvažuje také o tom, že pro cestující využije Jižní nákladovou spojku. „Má velký potenciál pro tangenciální městskou dopravu. Může i ulehčit přetíženému centru Prahy,“ vyjmenoval přednosti tohoto spojení Dolínek.
Než by spojku začaly křižovat osobní vlaky, experti musí vyřešit dlouhou řadu úkolů. Například zdvojkolejnit trať mezi Malešicemi a Zahradním Městem a mezi Kačerovem a Krčí zapojit linku na trasu ve směru Čerčany a Dobříš.
Přestavěná trať podle strategické koncepce nabídne cestujícím pohodlné přestupy na linky MHD. Trať mají doplnit nové zastávky Spořilov, Depo Hostivař či Jiráskova čtvrť. Mezi Kačerovem a Krčí by poté vlaky na linkách S49, S8 a S88 do Vraného a Čerčan jezdily ve čtvrthodinovém intervalu. Na dalších spojích po třiceti minutách.
Nově i do Kladna
Plán metropolitní železnice počítá také s úpravou zastarávající železnice do Kladna.
„Poslední výrazná modernizace zde proběhla při přestavbě z koněspřežné na parní provoz v 60. letech 19. století,“ hodnotí její stav studie o metropolitní železnici. Modernizace kladenské tratě zahrne například rekonstrukci úseku mezi Bubny a hranicí Prahy i stavbu podjezdu pro tramvajovou trať u bubenského nádraží. Vize počítá s řadou nových stanic, na Výstavišti, Dlouhé míli, Letišti Václava Havla a Liboci. Stanice v Dejvicích, Ruzyni, Bubnech a Veleslavíně mají projít rozsáhlou rekonstrukcí. Část tratě povede pod zemí.
Součást metropolitní železnice představuje také plán Metra S, tedy devíti kilometrů tunelů, které v centru metropole propojí stávající tratě. To umožní vznik nových vlakových stanic Florenc, Václavské náměstí, Karlovo náměstí a Náměstí Bratří Synků.
