„Nemá smysl, aby město utratilo 14 miliard za stavbu v podobě, která může způsobit kolaps dopravy na Městském okruhu. Ucpaná radiála nepomůže Radlické ani Plzeňské. A zhorší situaci v Jinonicích, Malvazinkách a Košířích. Projekt radiály je třeba přehodnotit,“ sdělila Iniciativa v nově zveřejněném videu.
Iniciativa na videu poukazuje na několik problémů Radlické radiály, a to kolony u Barrandovského mostu, kolony na radiále a v Dobříšské. S tím pak souvisí uzavírání tunelů na radiále i zavření Blanky.
Petr Kumpošt ze stavební fakulty ČVUT, která video pro studii dělala, však říká, že je vytržené z kontextu. „Tyto záběry jsou jenom ilustrativním náhledem mikrosimulace. Jednou ta kolona bude dvě stě metrů a jednou sto padesát metrů dlouhá. Ta doprava je prostě živoucí organismus,“ říká s tím, že navíc nasadili na současnou dopravu model dopravy, který bude reálný někdy kolem roku 2050.
„Tyto stavy jsme porovnali mezi sebou s tím, že v rámci tvorby těch modelů vzniklo kolem deseti verzí. Hledali jsme takovou kombinaci úprav, aby to při připojení Radlické radiály bylo funkční,“ řekl Kumpošt a dodává: „Došli jsme na to, což píšeme i v závěru studie, že Radlická radiála není problém. Problém je to, že dnešní kapacita Barrandovského mostu se ve špičkách přibližuje své horní hranici.“
Podle Petra Kumpošta tak bude dopravní situace v roce 2050 stejná s Radlickou radiálou i bez ní, pokud se nevyřeší Barrandovský most. „Ve studii je nastíněno několik možností, jakou cestou se vydat,“ dodal Kumpošt.
Nyní už bude na politicích, jak se rozhodnou. ČVUT navrhuje stavbu nového mostu, přes který by se řidiči mohli ze Strakonické dostat na Jižní spojku bez nutnosti využít Barrandovský most. Odborníci také doporučili výstavbu nových ramp mostu a upravit napojení Radlické radiály. Vyřešit Barrandovský most je tak při řešení Radlické radiály nutností.
Zhruba 5,5 kilometru dlouho Radlická radiála by měla navazovat na Rozvadovskou spojku a propojit vnější a vnitřní okruh. V plánu je pět mimoúrovňových křižovatek a tři tunely, polovina trasy má vést pod zemí.
Proti stavbě však bojují místní obyvatelé a spolky. Ti se bojí zvýšení dopravy a zhoršení životního prostředí. Projektantské firmy Pudis a Satra, které mají stavbu na starost, se však projekt drží všech limitů pro tuto oblast.
