„Jednou z verzí příčiny vzniku požáru je neprokázané zavinění neznámé osoby,“ říká mluvčí Hasičského záchranného sboru hlavního města Prahy Martin Kavka.
Této teorii vyšetřovatelů nahrává i fakt, že záchranáři museli z objektu evakuovat jedenáct lidí, kteří zde přebývali nelegálně.
Na Smíchovském nádraží hořela vybydlená budova, hasiči evakuovali 11 lidí |
Podle Kavky hasiči u podobných případů zasahují celoročně. „Setkáváme se s tím jak v letních, tak v zimních měsících. Nejedná se však jen o ohně z důvodu tepla, často také například vypalují plastové části kabelů, aby se dostali k měděným částem. Také si často svítí v objektech svíčkou,“ vysvětluje.
Velkou roli v podobných rizikových situacích hraje i alkohol nebo jiné návykové látky.
Pořád stejná místa
Pražští hasiči podle Kavky vyjíždějí ročně k desítkám takových případů. Většina požárů však nemá velký rozsah, jedná se například o zapálení odpadu. Z údajů magistrátu vyplývá, že průměrný požár tohoto typu způsobí škodu za 15 tisíc korun. Větší náklady však městu vznikají při samotných zásazích. Jen provoz hasičské techniky vyjde na čtvrt milionu korun ročně.
15 tisíc korun je průměrná škoda po požáru založeném bezdomovci. 250 tisíc korun jsou roční náklady města na hasičskou techniku při těchto zásazích. |
U jednoho výjezdu na konkrétní místo to nemusí skončit. Hasiče, ale i místní obyvatele a politiky spíše trápí to, že ve vybydlených budovách dochází k požárům opakovaně. S velkou frekvencí hasiči vyjíždějí například do bývalé budovy Českého rozhlasu v ulici Jeseniova v Praze 3. „Tam jsme byli minimálně patnáctkrát za poslední tři roky,“ popisuje Kavka. Dalším problémovým místem je například bývalá školka v Kobylisích nebo tábořiště poblíž Jižní spojky v Hostivaři.
Podle primátora města Bohuslava Svobody (ODS) je při řešení tohoto problému nutná součinnost městské policie, hasičů a neziskových organizací. „V Praze by měl fungovat projekt, jehož předmětem je zajištění preventivní osvětové činnosti z oblasti požární ochrany u osob bez přístřeší, a to v rámci výkonu pěší terénní práce dobrovolníky nebo zaměstnanci neziskových nebo jiných organizací,“ navrhuje Svoboda.
Projekt takového rozsahu zatím v hlavním městě nefunguje. V současnosti hasiči jen zajišťují školení několika terénních pracovníků a plánují vytvořit informační letáky. Dále zjišťují, zda bezdomovci na rady ohledně bezpečnosti reagují a zda tato aktivita přispívá ke snížení počtu požárů. Osvětě se věnuje například také nezisková organizace Naděje.
„Naši terénní pracovníci upozorňují lidi bez domova na rizika při manipulaci s otevřeným ohněm či se zapálenou cigaretou,“ udává Marie Zajíčková, vedoucí terénního programu. Zároveň upozorňuje, že pro lidi na ulici je oheň často nutný i k vaření jídla.
Alkohol i oheň hřejí
S přicházející zimou hasiči očekávají, že požárů přibude. „Oheň jako zdroj tepla je v tomto období pro bezdomovce důležitý,“ vysvětluje Kavka. Ve spojení s velkým množstvím odpadu, který se často ve squatech nachází, a nedbalého uhašení riziko narůstá ještě víc.
Na zimu chytá opatření také Městská policie Praha. „Vedle represe plníme i úlohu preventivní, která je velmi důležitá a v některých případech pomohla zachránit lidský život,“ vysvětluje mluvčí strážníků Irena Seifertová. „V zimních měsících se společně s dalšími organizacemi zapojujeme do takzvaných zimních opatření. Alkohol spojený s únavou může mít tristní následky, stejně tak jako různé formy přitápění, které zvyšují riziko vzniku požáru,“ dodává.
Na přicházející chlad se připravují i poskytovatelé zimního ubytování. Centrum sociálních služeb Praha chystá s neziskovými organizacemi služby, jako je noční terénní program, noční hygienické stanice a celodenní ubytování. Jeho kapacity sociální pracovníci v zimě nafouknou zhruba o 300 míst. Tato zimní opatření budou platit od začátku prosince do konce března.
